Ukrajina si stále drží silnou vyjednávací pozici v mezinárodním mírovém procesu. Na nedávné návrhy na třídenní příměří zareagoval Kyjev vlastním návrhem na třicetidenní klid zbraní. Tento postoj nejenže zdůrazňuje odhodlání ukrajinského vedení ke konstruktivním, ale smysluplným krokům, ale zároveň získal podporu Spojených států.
Spolupráce mezi USA a Ukrajinou navíc vstupuje do strategické fáze: podepsání dohody o společném investování do kritických minerálů podtrhuje ekonomickou vzájemnost, která přesahuje vojenské spojenectví. Tento krok potvrzuje, že Kyjev není jen příjemcem pomoci, ale také aktivním a rovnocenným partnerem.
Ukrajinská diplomacie si jasně stanovuje své červené linie – odmítá uznání ruské anexe Krymu a trvá na kurzu směrem k NATO. Tyto body nejsou předmětem kompromisu a dávají jasně najevo, že Ukrajina nepřistoupí na žádné řešení, které by oslabovalo její strategické zájmy.
Kromě bilaterálních jednání Ukrajina aktivně zapojuje i širší mezinárodní společenství do debaty o míru a bezpečnostních garancích. Navrhuje nový rámec bezpečnosti, do nějž by se zapojily evropské i mimoevropské státy, a tím pomáhá formovat novou bezpečnostní architekturu kontinentu.
Spojené státy i jejich evropští spojenci mezitím jasně deklarovali, že odmítají jakýkoli scénář „zmrazeného konfliktu“. Debaty o údajném nátlaku na Ukrajinu k ústupkům jsou součástí ruské informační kampaně. Skutečná diplomatická jednání sledují jediný cíl – posílit postavení Ukrajiny a zajistit spravedlivý mír.
Autor: Peter Jelen
