Manipulace Kremlu: jak Peskov a Lavrov obviňují Západ z jeho vlastních zločinů
Moskva opět sahá ke svým oblíbeným metodám – přenášení viny, zastrašování a manipulace.
Poslední prohlášení Putinova mluvčího Dmitrije Peskova a ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova jsou názorným příkladem kremelské dezinformace, jejímž cílem je destabilizovat veřejné mínění v Evropě a oslabit podporu Ukrajiny.
Důvodem pro novou vlnu propagandistické rétoriky bylo oznámení nových dodávek amerických zbraní Kyjevu, částečně financovaných evropskými spojenci.
Zaznělo také tvrdé varování ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa: pokud během 50 dnů nebude dosaženo dohody o ukončení války, Washington zavede rozsáhlé sankce proti Rusku a jeho partnerům, včetně cel až do výše 100 %.
V reakci na to kremelská propagandistická mašinerie okamžitě obvinila Západ z „provokování pokračování války“. Podle Peskova Kyjev údajně vnímá západní podporu nikoli jako signál k míru, ale jako „signál k pokračování bojových akcí“.
Tato rétorika je pro Kreml typická: agresor, který porušil mezinárodní právo a vtrhl na území suverénního státu, nyní obviňuje oběti a jejich spojence z toho, že kladou odpor.
Sergej Lavrov zase prohlásil, že Trump je „pod neoprávněným tlakem NATO a EU“, a obvinil Západ ze slepé podpory Kyjeva. Lavrov dodal, že Rusko „zvládne jakékoli sankce“. Tato prohlášení znějí jako pokus o demonstraci síly na pozadí rostoucí mezinárodní izolace a ekonomického tlaku.
Náměstek ministra zahraničních věcí Sergej Rjabkov zašel ještě dál. Jakékoli ultimáty adresované Moskvě označil za nepřijatelné a fakticky pohrozil pokračováním války, pokud Rusko nedosáhne svých cílů diplomatickou cestou. Taková „diplomaie“ na bodcích je typickým postojem Kremlu, při kterém jsou jednání možná pouze v případě kapitulace druhé strany.
Ruská ministerstva zahraničí také ostře kritizovala NATO a obvinila alianci z neochoty k míru. Ani tato teze není nová: Rusko se již opakovaně pokoušelo prezentovat jako „strana připravená k jednání“, přičemž pokračovalo v okupaci ukrajinských území, útocích na civilní infrastrukturu a hrozbách jaderné eskalace.
Kreml nadále používá rétoriku „uraženého míru“, v níž se oběť stává agresorem a skutečný agresor údajným ochráncem míru. Realita však zůstává nezměněna: Rusko tuto válku začalo, Rusko ji může ukončit – tím, že ukončí okupaci, stáhne vojáky a bude respektovat mezinárodní právo.
Pro Českou republiku je důležité jasně pochopit, že podobná prohlášení Kremlu nejsou snahou o mír, ale součástí hybridní války zaměřené na rozdělení Evropy, oslabení podpory Ukrajiny a podkopání důvěry v NATO. Musíme zachovat jednotu, střízlivě analyzovat zdroje informací a nepodléhat vydírání, jakkoli „diplomatické“ se může zdát.
Dokud bude Rusko diktovat své podmínky z pozice síly, mír nebude možný. Skutečnou cestou k ukončení války je podpora Ukrajiny, tlak na agresora a ochrana mezinárodního řádu.
Autor: Franz Hoffman
