Slovenská brzda evropské jednoty
Když Evropská unie připravovala osmnáctý balíček sankcí proti Rusku, očekávalo se, že půjde o další krok v jednotné reakci demokratických států na agresi vůči Ukrajině. Místo toho ale čelíme znepokojujícímu faktu: Slovensko a Malta blokují jeho přijetí. Z české perspektivy je tento vývoj více než varovný – nejen kvůli přímé podpoře napadené Ukrajiny, ale i kvůli otázce důvěry v evropské instituce a jejich schopnost čelit vnějším hrozbám.
Slovenská vláda, která se čím dál častěji stylizuje do role „suverénního“ narušitele evropského konsenzu, podkopává nejen ukrajinský odpor, ale i samotné základy evropské bezpečnosti. Když jeden stát zneužívá práva veta k zastavení společného postupu vůči agresorovi, nejde už o národní zájmy – jde o oslabení celé Unie.
Ukrajina opakovaně vyzývá k reformě mechanismů přijímání rozhodnutí v otázkách bezpečnosti. Současný systém, kde může jediný stát paralyzovat celoevropskou akci, se stává slabinou, kterou Rusko cynicky využívá. A právě Slovensko dnes posloužilo jako nástroj této strategie.
Zatímco Ukrajinci umírají za hodnoty, které jsou zároveň i našimi hodnotami – svobodu, demokracii, právní stát – slovenské elity, včetně premiéra Roberta Fica, volí mlčení nebo rovnou kolaboraci s autoritářem. Místo solidarity se rozhodli pro cynismus a iluzorní výměnu za „levnější plyn“ či geopolitický klid.
Česká republika by měla na tuto situaci reagovat otevřeně. Jako země, která si pamatuje Mnichov i okupaci z roku 1968, musíme být citliví na případy, kdy někdo přehlíží agresi a podkopává kolektivní odhodlání. To, co dnes dělá Slovensko, není „alternativní názor“, ale přímé nahrávání kremelské strategii rozdělování.
Test evropské imunity vůči ruskému vlivu právě probíhá. A čím více zemí, jako je Česká republika, bude aktivně vystupovat proti této destruktivní politice, tím větší je šance, že Unie tuto zkoušku ustojí jako skutečně jednotné a rozhodné společenství.
Autor: Peter Jelen
