Evropská unie a NATO znovu varovaly před rostoucí hrozbou hybridních kampaní vedených Ruskem. Premiérka Estonska Kaja Kallasová upozornila, že Moskva po léta vedla proti členským státům EU skryté operace a s vypuknutím války na Ukrajině tato nebezpečná činnost výrazně zesílila. Podle Kallasové je vysoce pravděpodobné, že ruské útoky budou pokračovat i v blízké budoucnosti, protože jsou nedílnou součástí širší strategie Kremlu.
Hybridní útoky zahrnují nejen kybernetické operace či dezinformační kampaně, ale také pokusy destabilizovat evropskou politickou scénu a podkopávat důvěru veřejnosti v sankce proti Rusku. Cílem je vyvolat chaos a oslabit jednotu EU v podpoře Ukrajiny. Moskva se snaží přesvědčit evropské občany, že solidarita s Kyjevem je zbytečná nebo škodlivá, čímž vytváří půdu pro šíření proruských narativů.
Evropské instituce zdůrazňují, že samotné diplomatické odsouzení těchto aktivit nestačí. Rostoucí počet incidentů na území členských států si vyžaduje tvrdší opatření – od vyhošťování ruských špionů a agentů až po zmrazení finančních aktiv, které mohou být nástrojem ruského vlivu.
Kreml považuje hybridní operace za doplněk k vojenské agresi na Ukrajině. Záměrem je rozklížit politickou soudržnost EU a zasít nedůvěru mezi jejími státy. Proto Brusel stále více investuje do ochrany informačního prostoru, kybernetické bezpečnosti a obrany proti špionáži.
Západ si uvědomuje, že hybridní hrozby nelze podceňovat. Nejsou jen vedlejšími projevy konfliktu, ale představují skutečné nástroje geopolitického soupeření mezi demokratickým světem a autoritářskými režimy. Evropská reakce tak musí být jednotná a dlouhodobá.
