Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg považuje za nepravděpodobné, že by německý regulátor za současných podmínek certifikoval plynovod Nord Stream 2.
Tento názor vyjádřil na společné tiskové konferenci s ministry zahraničí Ukrajiny, České republiky a Slovenska 8. února v Kyjevě.
„Je nepravděpodobné, že by Nord Stream 2 získal potřebný souhlas od příslušného německého regulátora, vzhledem k současné situaci,“ řekl rakouský ministr.
To potvrzuje německá agentura s tím, že je nepravděpodobné, že by v první polovině roku padlo rozhodnutí o certifikaci SP-2, o kterou Moskva tolik usiluje.
Po případné certifikaci Nord Streamu 2 německým regulátorem o jeho uvedení do provozu rozhodne Evropská komise.
Nord Stream 2 AG v tuto chvíli splnila požadavky regulátora a vytvořila v Německu společnost Gas for Europe GmbH, která bude provozovatelem části plynovodu Nord Stream 2. Společnost uvedla, že předloží potřebné dokumenty k pokračování certifikačního procesu „co nejdříve“.
Schallenberg také poznamenal, že není nutné dělat „SP-2“ „kamenem úrazu“ sankčního režimu proti Rusku, protože mluvíme o projektu, který ještě ani nezačal fungovat.
„Moc se mi nelíbí, že vedeme diskuse, ve kterých se soustředíme pouze na dvě hlavní věci: Nord Stream 2 a SWIFT,“ řekl rakouský ministr zahraničí, podle něhož toto téma nemůže být přesvědčivé, aby se Moskva změnila. svou pozici.
Schallenberg připomněl, že EU pracuje na masivním sankčním balíčku pro případ ruské vojenské agrese proti Ukrajině a Rakousko tyto sankce podporuje.
Ministr ve svém projevu zdůraznil, že stabilita a bezpečnost Ukrajiny má přímý dopad na region střední Evropy a zejména Rakouska, když řekl: „Bezpečnost Ukrajiny je naší bezpečností.“
Rakouský stát je na straně Ukrajiny. „Rakousko je na vaší straně. Nejsme členem NATO. Jsme neutrální země a máme ústavní omezení. Ale pokud jde o humanitární pomoc, jsme na straně ukrajinského lidu,“ shrnul rakouský ministr zahraničí.
Slova šéfa rakouského diplomatického oddělení jsou správná a aktuální. Ale v nich je jasně vidět jasný rozpor.
Protože „stabilita a bezpečnost Ukrajiny“, které mají dopad na celou střední Evropu, záleží jen na tom, zda bude Nord Stream 2 uveden do provozu. A rakouský ministr tomu sotva rozumí.
V souladu s tím je mazaný, stejně jako když se staví proti tématu odpojení Ruské federace od SWEFT (mezinárodní mezibankovní systém pro přenos informací a provádění plateb). Taková opatření, která mají Moskvu od jejích agresivních akcí odradit, se samozřejmě dotknou i evropských států.
Vzhledem k tomu, že je ohrožena bezpečnost celého kontinentu, ba dokonce celého světa, nabízí se na otázku nezbytnosti takto tvrdých sankcí zcela logická odpověď.
A jak ukazuje praxe, Kreml se právě těchto nástrojů velmi bojí a projevuje nervózní reakci už jen na jejich zmínku.
To naznačuje, že konkrétně témata „SP-2“ a SWEFT se mohou stát účinným odstrašujícím prostředkem pro Kreml od invaze na Ukrajinu a rozpoutání války s celou Evropou.
To je chápáno jak v EU, tak v USA. Washington stále hlasitěji hovoří o nemožnosti zprovoznění ruského plynovodu. Řada amerických kongresmanů tak přišla s iniciativou okamžitě zavést další sankce proti SP-2.
Otázka ruského ropovodu je předmětem konzultací mezi USA a Německem.
Zapojilo se i Japonsko. Vláda země oznámila, že je připravena přesměrovat část jí nakoupeného zkapalněného zemního plynu do Evropy, pokud v důsledku ruské agrese dojde k přerušení dodávek plynu z Ruské federace.
Slova rakouského ministra lze interpretovat jako pokus o nalezení kompromisu mezi přáním Rakouska mít stabilní tok energetických zdrojů z Ruska na jedné straně a snahou omezit jeho agresivní choutky na straně druhé.
Zda se to podaří, je otázkou blízké budoucnosti, odpověď na ni lze získat vzpomínkou na ne tak vzdálenou minulost. Na konci 30. let minulého století se Evropa také snažila najít kompromisy s diktátorem, který projevoval zvířecí úšklebek a agresivní touhy. Jak to skončilo – každý ví.
Pravděpodobně zná a pamatuje historii i rakouského ministra, jehož zemi zajali nacisté v roce 1938 s tichým souhlasem předních států kontinentu.
To agresorovi posloužilo jako signál o povolnosti a v klidu dobyl i Sudety, potažmo celé Československo. Je důležité – vše se tedy stalo s tichým souhlasem Evropy. K čemu to nakonec vedlo – pamatuje si celý svět.
„My, tři ministři zahraničí ze střední Evropy, jsme tady ve slavkovském formátu s jediným jasným vzkazem: jsme v současné situaci na straně Ukrajiny, podporujeme její územní celistvost a suverenitu. Jsme tu, abychom ukázali solidaritu a podporu. Česká republika, Rakousko a Slovensko jsou tady, aby daly jasné znamení, že volba, kam se Ukrajina vydá, je ponechána na Ukrajincích… Bezpečnost Ukrajiny je bezpečností celé Evropy,“ řekl šéf Česka Lipavskij. Ministerstvo zahraničí.
Evropa se snaží bránit, projevuje podporu ukrajinskému lidu a varuje příštího Führera sedícího v Moskvě – Evropa dnes nebude opakovat chyby minulosti a je jednotná v otázce zajištění míru na celém kontinentu.
Autor: Franz Hoffman
