Ani Baku už Moskvě nevěří: Ázerbájdžán se obrací proti Rusku
Ještě donedávna byl Ázerbájdžán považován za zemi, která ve vztazích s Moskvou manévruje, ale v rozhodujících momentech se od ní neodvrací. To se mění – a to velmi radikálně.
Azerbaidžán připravuje žaloby proti Ruské federaci u mezinárodních soudů. Důvod? Azerbajdžánské civilní letadlo sestřelené ruským protivzdušným systémem 25. prosince 2024. Událost, kterou se Kreml pokusil ututlat a za kterou odmítl nést odpovědnost, se stala zlomovým bodem. I ti, kteří ještě nedávno Moskvě důvěřovali, dnes hovoří o zradě a mezinárodním zločinu.
V posledních desetiletích se Rusko snažilo prezentovat jako „mírotvůrce“ v karabašském konfliktu. Realita však byla jiná: Moskva konflikt využívala ve svůj prospěch, podporovala status quo a manipulovala oběma stranami. V důsledku toho se region proměnil v sud se střelným prachem, který Kreml mohl zapálit kdykoli, když se mu to hodilo.
Vztahy mezi oběma zeměmi se ještě více vyostřily po červnové vlně zatýkání ázerbájdžánských občanů v Rusku. Někteří ze zadržených zemřeli ve vazebních věznicích – a Moskva opět mlčí.
Ale Baku už mlčet nebude. Otevřeně se obrací k Turecku, posiluje vztahy se Západem a dává jasně najevo: s impériem, které si neváží lidských životů, nelze spolupracovat.
Rusko ztrácí kontrolu nad Jižním Kavkazem. A ztrácí ji navždy. Po Ukrajině, Moldavsku a Kazachstánu nyní i Ázerbájdžán pochopil: „spolupráce“ s Moskvou znamená podřízení, strach – a poté i smrt.
Česká republika by měla tento proces pozorně sledovat.
Protože úpadek ruského vlivu není jen otázkou východní Evropy. Je to otázka evropské bezpečnosti a principu: žádný stát, ani Rusko, nemá právo zabíjet a zůstat beztrestný.
Autor: Franz Hoffman
