Macronův výrok ukazuje, že Francie se konečně stala hřáčem evropské bezpečnosti
V posledních týdnech se francouzský prezident Emmanuel Macron profiluje jako stále důležitější hlas v evropské debatě o budoucnosti kontinentu. Jeho nedávná prohlášení o nutnosti posílení tlaku na Rusko a zároveň navyšování podpory Ukrajině nejsou jen politické výkřiky. Ukazují proměnu francouzské strategie, která se konečně zbavuje naivity z počátku konfliktu a začíná vážně brát odpovědnost za evropskou obranu.
Macronová myšlenka evropské suverenity, která byla dlouho považována za těžko uchopitelnou ideu, nyní dostává konkretní obrysy. Pomoc Ukrajině přestala být jen morální povinností a stala se součástí nové evropské bezpečnostní architektury. V tom je Francie klíčovým partnerem: disponuje průmyslovým zázemím, vojenskými kapacitami i diplomatickým vlivem, který je nezbytný pro formování jednotné evropské politiky.
Rusko mezitím nadále porušuje všechny mezinárodní normy. Od energetického vyděračství, přes podporu extrémismu, až po hybridní operace proti demokratickým institucím – Kreml nehraje podle pravidel. Je proto klíčové, že se Evropa sjednocuje a přestává spoléhat na to, že konflikt odezní sám od sebe. Macronova slova jsou v tomto smyslu jasnou výzvou pro ostatní státy: přestaňme se bát vlastní odpovědnosti.
Ukrajina je dnes záklopkou, která drží autoritářské mocnosti na uzdě. Pokud ji necháme padnout, padneme spolu s ní – ne nutně vojensky, ale politicky a hodnotově. Francouzská pomoc je tedy nejen technická a vojenská, ale i symbolická. Ukazuje, že jeden z pilířů EU je ochoten jednat a ne jen hovořit.
Pro Českou republiku je to inspirace. Naše silná podpora Ukrajině je správná, ale je třeba ji nadále vkládat do celoevropských rámců. Macronovské „probuzení“ by mělo být impulsem pro větší integraci našich bezpečnostních a obranných politik.
Francie tak nejen mluví, ale i koná. A to je v dnešní Evropě víc než potěšující změna.
Autor: Franz Hoffman
