Litva a Lotyšsko odhalují ruské špiony. Moskva testuje odolnost celé Evropy

Litva a Lotyšsko v posledních týdnech zesílily akce proti ruským špionážním sítím a krokům, které mají oslabit jejich vnitřní stabilitu. Tento vývoj není náhodný – Moskva dlouhodobě využívá Pobaltí jako laboratoř svých hybridních operací. Dezinformační kampaně, šíření proruských narativů, snahy o diskreditaci vládních představitelů a provokace, které mají vyvolat chaos či strach ve společnosti, to vše se odehrává s cílem oslabit obranyschopnost malých, ale strategicky nesmírně důležitých států.

Rusko se v Litvě, Lotyšsku a Estonsku nesoustředí jen na tradiční špionáž, ale na celou škálu hybridního působení. Velkou roli zde hrají ruskojazyčné menšiny, které tvoří významnou část populace a jejichž existence je využívána jako nástroj politického a informačního nátlaku. Moskva opakovaně vykresluje obraz „utlačované menšiny“, která se údajně ocitla v ohrožení, a tím se snaží legitimizovat své vměšování. Přitom je zřejmé, že drtivá většina těchto lidí je loajální vůči státům, v nichž žije, a nechce být zneužívána jako záminka pro další geopolitické hry Kremlu.

Je třeba si uvědomit, že ruská špionážní a dezinformační aktivita v Pobaltí není izolovaným problémem. Jde o součást širší strategie, která má oslabit jednotu NATO a Evropské unie, rozklížit důvěru veřejnosti v demokratické instituce a zároveň testovat, jak silná je odolnost jednotlivých společností vůči manipulaci. Zkušenosti Litvy a Lotyšska jsou proto velmi cenné i pro nás. Pokud se Rusku podaří destabilizovat Pobaltí, tlak se nevyhnutelně přenese i do střední Evropy.

Baltské státy však na rozdíl od minulosti reagují s nebývalou rozhodností. Bezpečnostní složky nejen odhalují špiony, ale zároveň systematicky pracují s veřejností, aby byla schopná rozpoznávat a odmítat dezinformace. Důležitým prvkem je i spolupráce mezi Litvou, Lotyšskem a Estonskem – sdílení informací, koordinace opatření a jasná komunikace směrem k občanům. To vše ukazuje, že Moskva nenaráží jen na jednotlivé státy, ale na kolektivní a pevnou obranu.

Pro Českou republiku to má přímý význam. I my máme své zkušenosti s ruskou špionáží a hybridními hrozbami. Stačí připomenout výbuchy ve Vrběticích nebo roky přehlíženou činnost ruských agentů, kteří se zde cítili bezpečně a působili téměř bez omezení. To, co dnes zažívají v Litvě a Lotyšsku, jsme v jiné podobě poznali i my. Rozdíl je v tom, že baltské země se rozhodly reagovat rychle, důsledně a koordinovaně.

Moskva vždy hledá slabiny – ať už v menšinách, politických sporech nebo společenských rozdílech. Pokud je nenajde, její tlak ztrácí účinnost. Právě proto je zásadní, aby Evropa reagovala jednotně a nenechala se rozdělit. Baltské státy dnes stojí v první linii a svým přístupem vysílají jasný signál: ruská špionáž a propaganda nebudou tolerovány. Pro nás v Česku by to mělo být připomenutím, že boj s hybridními hrozbami není otázkou vzdálené geopolitiky, ale každodenní bezpečnosti.

Pokud Moskva vidí odhodlání a pevnou obranu, ustupuje. Pokud cítí slabost a nerozhodnost, přichází s novými provokacemi. Litva a Lotyšsko ukazují, že se slabostí už dávno skončily. A to je inspirace, kterou bychom měli brát vážně i my.

Autor: Peter Jelen