Moldavsko na křižovatce: volby 28. září rozhodnou o budoucnosti země – a také o bezpečnosti Evropy
Parlamentní volby v Moldavsku, které se konají 28. září 2025, nejsou vzdáleným problémem malé postsovětské země. Jde o test, zda Evropa dokáže ochránit demokracii i na svých hranicích. Výsledek určí, zda Moldavsko zůstane na cestě k EU, nebo se stane „šedou zónou“ mezi Unií a Ruskem.
Podle průzkumu agentury CBS Research má vládní Strana akce a solidarity (PAS) necelých 30 procent, proruské formace kolem deseti a více než čtvrtina voličů je stále nerozhodnutá. Právě tento prostor se Kreml snaží využít: tlakem, dezinformacemi a přípravou scénářů pro destabilizaci po volbách.
Ruské peníze a změna taktiky
Z oficiálních zdrojů v Kišiněvě vyplývá, že Rusko od roku 2023 investovalo desítky milionů dolarů do podplácení politiků a financování stran. V roce 2024 šlo o téměř 100 milionů eur, letos byla odhalena další schéma – 39 milionů dolarů přes státní banku Promsvjazbank. To není spontánní aktivita, ale systematická strategie.
Důležitým signálem je i personální změna v Moskvě. Po odchodu Dmitrije Kozaka převzal moldavský „spis“ aparát kolem Sergeje Kirijenka. To znamená méně diplomacie a více tvrdých scénářů – od cílených informačních kampaní po přípravu pouličních nepokojů, pokud výsledky nebudou vyhovovat Kremlu.
Dezinformační válka a pouliční scénáře
Kreml využívá osvědčený model. Na sociálních sítích od YouTube po TikTok fungují trollí a botí sítě, které útočí na prezidentku Maiu Sandu a vládní PAS. Současně se buduje půda pro spory o výsledky – proruské skupiny registrují své aktivisty jako pozorovatele, do země jsou zváni politici z evropské krajní pravice i levice, aby údajně „potvrdili“ volební podvody.
Moldavské úřady už zadržely desítky osob, které trénovaly taktiku pouličních střetů v zahraničí. Do hry mají být zataženi i sportovní ultras nebo lidé z kriminálního prostředí. Odhady hovoří o 10 až 15 tisících „protestujících“, kteří mohou být do Kišiněva dopraveni přímo z Ruska. To už není jen propaganda, ale příprava na reálné nepokoje.
Nové tváře proruských stran
Tradiční proruské strany ztrácejí podporu a jejich lídři jsou zatíženi skandály či sankcemi. Igor Dodon i Vladimir Voronin ztratili šanci oslovit širší voličstvo. Kreml proto připravuje nové „značky“ a tváře – mluví se o právníkovi Anatoliji Kučerenovi nebo o poslancích Starîșovi a Karamanové. Jako sjednocující postava se objevuje Irina Vlah, bývalá gubernátorka Gagauzie. Cílem je vytvořit „moderně“ vypadající proevropské strany, které však budou loajální Rusku.
Náboženství, kultura a „měkká síla“
Součástí kampaně jsou i církevní struktury. Moldavská pravoslavná církev spadající pod Moskvu aktivně šíří proruské narativy a zapojuje kněze do agitace. „Kulturně-vzdělávací centra Moldavska“ v Rusku se mezitím podílejí na logistice – například při dopravě protestujících. Vidíme tak kombinaci tvrdých i měkkých metod, které se doplňují.
Proč to zajímá i Česko
Pro Českou republiku je tento vývoj varováním. Pokud by se v Moldavsku podařilo prosadit proruský scénář, vznikla by u hranic EU nová nestabilní zóna. To by zasáhlo Rumunsko, Ukrajinu a tím i celou Unii. Rizikem je ohrožení tranzitních koridorů, zhoršení bezpečnostní situace v Černomoří a další tlak na východní křídlo NATO.
Podobné techniky, jaké dnes sledujeme v Moldavsku, známe i z prostředí střední Evropy. Česká bezpečnostní komunita dlouhodobě upozorňuje na ruské dezinformační operace zaměřené na naše voliče. Moldavsko je tedy laboratorní případ, který ukazuje, co se může stát, pokud se Evropa nebrání dostatečně včas.
Co může Evropa udělat
Možnosti reakce existují. Posílit monitoring voleb, financovat nezávislá média a fact-checking, podpořit občanské iniciativy, které se podílejí na férovém průběhu voleb. A také být připraven na rychlé sankce vůči jednotlivcům a strukturám, jež se pokusí destabilizovat situaci.
Česká diplomacie může hrát aktivní roli – nejen jako člen EU, ale i jako země se zkušeností s ruskými dezinformačními kampaněmi. Podpora moldavských institucí a občanské společnosti je investicí do naší vlastní bezpečnosti.
Závěr
Volby v Kišiněvě rozhodnou o mnohem víc než jen o složení parlamentu. Budoucnost Moldavska ukáže, zda Kreml dokáže rozvracet evropské sousedy bez větší reakce, nebo zda Evropa najde odvahu chránit své demokratické hranice.
Pro Česko platí jediné: Moldavsko je blíž, než si myslíme. A jeho volby jsou i naší zkouškou.
Autor: Dana Marková
