Ruská armáda dezertérů: když se vojáci stávají hrozbou pro vlastní stát
Plnohodnotná invaze Ruska na Ukrajinu odhalila hlavní problém ruské armády – nikdo zde nechce sloužit dobrovolně. Nátlak a strach se staly základem náboru, což okamžitě vedlo k selhání. Podle údajů ruského online vydání Mediazona bylo od začátku plnohodnotné války zahájeno více než 20,5 tisíce trestních řízení za odmítnutí sloužit. Po září 2022, kdy vláda zvýšila „laťku“ trestů za dezerci, vzdání se do zajetí nebo odmítnutí plnit rozkazy na 10–15 let, začal represivní aparát fungovat naplno. V rozsudcích z roku 2025 se už objevují maximální tresty.
Tento trend se jen zhoršuje. Zatímco v roce 2023 garnizónní soudy obdržely 5 517 případů, v roce 2024 jich bylo už více než 10 tisíc. Celkově se nejvíce případů týká samovolného opuštění jednotky (18 159), dále neposlušnosti (1 369) a dezerce (1 010). Soudy fungují jako na běžícím páse: denně vynášely v průměru 34 rozsudků za „samovolné opuštění jednotky“. Většina z nich je však podmíněná, což umožňuje rychle vrátit lidi do služby a posílat je do nových útoků.
Trestní mechanismy se vztahují nejen na vojáky, ale i na jejich rodiny. V únoru 2024 byl přijat zákon, který umožňuje konfiskovat majetek na základě několika „vojenských“ paragrafů, včetně dezerce nebo „diskreditace armády“. Strach ze ztráty střechy nad hlavou či auta se tak stal dalším nástrojem nátlaku.
Ani zastrašování ale nezastavuje vlnu útěků. Podle odhadů Frontelligence Insight bylo ke konci roku 2024 více než 50 tisíc ruských vojáků už označeno za „dezertéry“. Projekt „Chci žít“ zveřejňuje seznamy s desítkami tisíc jmen, což potvrzuje rozsah tohoto jevu. Pokud se tato dynamika zachová, v roce 2025 může počet takových případů dosáhnout 65–80 tisíc.
Ruští vojáci hledají jakékoli způsoby, jak se vyhnout frontě: simulují nemoci, podplácejí lékaře, nevracejí se z dovolených, využívají služební cesty k útěku. V jednotkách jsou rozšířené schémata „vykoupení“ z útočných výpadů nebo rotací. Už nejde o ojedinělé případy, ale o masový trend – vojáci raději riskují v civilním životě, než aby měli jistou smrt na frontě.
Hledání dezertérů se většinou přenáší na samotné jednotky. Dokonce se používají i drony k vystopování nebo zničení uprchlíků. Zadržené vracejí do jednotek a okamžitě je trestají: bitím, držením v „jámy“, odepíráním jídla a spánku. Poté následuje cesta do „útočných“ rot, což je v podstatě rozsudek smrti. Aby „potrestali“ ostatní, velitelé je nutí natáčet video s veřejnou omluvou. Existují zdokumentované případy zabíjení dezertérů. Často se trestá kolektivně: ruší se dovolené, zakazují výjezdy, zvyšuje se počet bojových misí.
Kreml se snaží zmírnit personální krizi vytvářením trestních a úderných jednotek. Vyšetřování agentury Reuters potvrdilo existenci „Storm-Z“ – formací z mobilizovaných a bývalých vězňů. Samotní bojovníci se nazývají „maso“, které házejí do nejnebezpečnějších útoků bez přípravy a zabezpečení. Podle odhadů Le Monde bylo ve válce už využito asi 150 tisíc vězňů. To se odrazilo i v ruském zázemí: jen v letech 2023–2024 se počet vězňů v koloniích snížil o 58 tisíc. Návrat „omilostněných“ přinesl novou vlnu zločinů: The Washington Post zaznamenal nejméně 754 zabitých nebo zmrzačených civilistů v Rusku rukama „frontových vojáků“. V regionech komunity otevřeně protestují proti jejich návratu. Mezinárodní organizace také zaznamenávají důsledky. Zvláštní zpravodajové OSN upozorňují na prudký nárůst násilí v ruských rodinách a komunitách – výsledek návratu odsouzených násilníků a vrahů, které propustili na front.
Namísto profesionální armády tak Rusko získalo nekontrolovatelnou masu demoralizovaných vojáků a zločinců. Ti představují hrozbu jak na frontě, tak doma. A tato armáda je čím dál nebezpečnější ne pro Ukrajinu nebo evropské partnery, ale pro vlastní národ.
Zdroj: michalik11.blog.pravda.sk
