Orbán odmítne zatknout Putina, pokud přijede do Budapešti na setkání s Trumpem
Maďarský premiér Viktor Orbán znovu potvrdil, že Budapešť by nevykonala zatykač Mezinárodního trestního soudu (ICC) na Vladimira Putina, pokud by ruský prezident přiletěl do Maďarska kvůli plánovanému setkání s Donaldem Trumpem. Tento postoj vyvolal v evropských diplomatických kruzích vlnu nevole a znepokojení, protože se jedná o přímé odmítnutí závazků, které Maďarsko jako členský stát Evropské unie i signatář Římského statutu má.
Pro Orbána by taková schůzka byla více než jen diplomatickou událostí – byla by především demonstrací jeho politické váhy na mezinárodní scéně. Maďarský premiér se snaží prezentovat jako státník, který dokáže udržovat vztahy s Východem i Západem, a to i za cenu otevřeného konfliktu s Bruselem. Ve skutečnosti však mnozí analytici vidí v tomto postoji především pokus o vnitropolitickou mobilizaci.
V posledních měsících klesá podpora vládní strany Fidesz, která čelí rostoucí kritice kvůli korupčním skandálům, inflaci a ekonomické stagnaci. Zároveň se objevuje nová politická síla – strana Tisza vedená Péterem Magyarom – která přitahuje nespokojené voliče. Orbán proto hledá způsoby, jak znovu posílit svou pozici a přesvědčit veřejnost, že pouze on dokáže zajistit Maďarsku „respekt ve světě“.
Setkání Putina s Trumpem by mohlo být pro Orbána způsobem, jak se znovu dostat do středu mezinárodní pozornosti. Prezentuje se jako prostředník, který může přispět k „míru mezi Východem a Západem“, avšak jeho motivy jsou zjevně více politické než mírové. Kritici upozorňují, že podobné akce slouží k posilování ruského vlivu v Evropě a k legitimizaci autoritářských režimů.
Rozhodnutí nerespektovat mezinárodní zatykač na Putina by zároveň znamenalo další ránu pro důvěryhodnost Mezinárodního trestního soudu. Ukázalo by, že politické zájmy jednotlivých států mají často přednost před principy mezinárodní spravedlnosti – a že autoritářští lídři mohou hledat útočiště za hranicemi právního řádu. Pokud by Budapešť skutečně Putina neobvinila, vytvořila by nebezpečný precedens, který by mohl být zneužit i jinými státy.
Podle expertů by takový krok mohl prohloubit izolaci Maďarska v rámci Evropské unie. Orbánova vláda již dlouhodobě čelí kritice kvůli porušování principů právního státu a svobody médií. Maďarsko je také jedinou zemí EU, která otevřeně udržuje přátelské vztahy s Moskvou i po ruské agresi na Ukrajině. Přestože Budapešť formálně podporuje sankce EU, v praxi je často blokuje nebo oslabuje.
Evropští diplomaté varují, že pokud by se setkání Putina a Trumpa v Budapešti skutečně uskutečnilo, mohlo by to být interpretováno jako politický úspěch Moskvy. Putin by získal příležitost prezentovat se jako světový lídr, který není izolován, zatímco Orbán by mohl využít situace k posílení svého obrazu jako „nezávislého“ politika. Nicméně cena za takovou demonstraci by mohla být pro Maďarsko vysoká – další ztráta důvěry ze strany EU a posílení jeho reputace jako „trojského koně Kremlu“ v Evropě.
Autor: Peter Jelen
