Summit EU v Bruselu začal, řeší podpou Ukrajiny i evropskou obranu
Summit EU, kterého se v Bruselu účastní osobně i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, začal. Oznámila to mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy. Premiéři a prezidenti zemí bloku budou diskutovat o další podpoře Ukrajiny či zvýšení konkurenceschopnosti Evropy. Česko zastupuje premiér Petr Fiala.
Jednání odstartovalo tradiční výměnou názorů s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou. Následovat bude debata s ukrajinským prezidentem, posílení evropské obrany a bezpečnosti bude tématem pro jednání během oběda, odpoledne se pak bude řešit konkurenceschopnost a klima a večer migrace a Blízký východ. Vzhledem k nabitému programu se očekává jednání dlouho do nočních hodin.
Asi nejvíce diskusí se podle zdrojů ČTK povede k tématu konkurenceschopnosti Evropské unie, kde se zároveň bude mluit také o klimatických ambicích EU. Evropská komise nedávno navrhla snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 proti roku 1990. O návrhu měli původně hlasovat ministři životního prostředí EU již v září, vše bylo ale odloženo a debata se na žádost Francie, Německa, Itálie či dalších států přesunula na summit.
Fiala: ČR nesouhlasí s klimatickým cílem do 2040, na radě se ale řešit nebude
Premiér Petr Fiala (ODS) zopakoval, že ČR nesouhlasí s unijním klimatickým cílem snížit emise skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040. Na nadcházející Evropské radě se o tom ale podle Fialy rozhodovat nebude. Řekl to dnes novinářům před odletem na summit. Zopakoval také, že Česko bude usilovat o odložení systému emisních povolenek ETS2.
„Je to ambice nerealistická, která nezohledňuje ekonomické a sociální dopady na občany a průmysl. Nicméně na této Evropské radě se o tomto cíli rozhodovat nebude, protože tyto věci se řeší na úrovni ministrů pro životní prostředí,“ řekl ke klimatickým cílům končící premiér. Připomněl, že se zatím podařilo zablokovat schválení tohoto návrhu a získat čas na další jednání. „Prosazujeme podpůrná opatření, ze kterých bude ČR těžit a která umožní modernizaci naší ekonomiky,“ uvedl.
Zmínil například umožnění revize klimatických cílů či pokračování modernizačního fondu. Česko podle Fialy požaduje také to, aby Evropská komise vypracovala dopadové studie, které by popsaly, jaký bude dopad klimatických cílů na jednotlivé sektory a země.
Předseda ANO Andrej Babiš v dnešním videu na sociálních sítích řekl, že pokud by na summitu Českou republiku zastupoval on, klimatický plán by odmítl a oznámil, že Česko tento bod zablokuje. O tom se ale podle Fialy dnes jednat nebude. Babiš také opakovaně vyzval Fialu, aby odmítl i upravený návrh emisních povolenek. Pokud hnutí ANO složí vládu, na svém prvním zasedání tyto „ekoodpustky“ podle Babiše odmítne. „A buď prosadíme jejich zrušení na úrovni EU, nebo je u nás prostě nezavedeme a budeme s ostatními členskými státy se stejnou pozicí v Bruselu bojovat, a to i tehdy, kdybychom se měli s Bruselem soudit,“ dodal pravděpodobný budoucí premiér.
K systému emisních povolenek ETS2 Fiala řekl, že o nich unijní země rozhodly už před časem. ČR podle Fialy neměla možnost tomu zabránit, a proto se nyní snaží o úpravu podmínek a odložení jejich zavedení.
„Když někdo říká, že to zruší, tak neříká pravdu,“ poznamenal Fiala k opakovaným prohlášením zástupců vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů. Doplnil, že si vznikající vláda musí být vědoma důsledků případného nezavedení, kdy by ČR zřejmě musela platit pokuty v řádech desítek miliard korun.
Tématem Evropské rady bude podle Fialy také obrana a podpora Ukrajiny. Končící předseda vlády doufá, že nový český kabinet nezruší českou muniční iniciativu, jak někteří zástupci vznikající koalice uvádějí. „Věřím, že navzdory předvolební rétorice snad ta budoucí vláda si bude vědoma významu této iniciativy,“ dodal. V rámci iniciativy by letos Ukrajina mohla získat až 1,8 milionu kusů munice.
Belgický premiér před summitem pohrozil blokací reparační půjčky Ukrajině
Belgický premiér Bart De Wever dnes ráno při příchodu na summit EU vyjádřil opětovně výhrady Belgie ohledně takzvané reparační půjčky Ukrajině. Jestliže nebudou splněny belgické požadavky, jeho země půjčku zablokuje, řekl De Wever novinářům. Belgie chce nejprve vidět právní základ pro použití zmrazených ruských aktiv v Evropě pro půjčku Kyjevu. Většina zmrazených ruských aktiv se totiž nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
„Zatím jsem ani neviděl právní základ pro toto rozhodnutí,“ řekl De Wever. Zmínil, že jeho země má tři podmínky. Zaprvé požaduje, aby všechny evropské země postupovaly společně. „Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil belgický premiér. Zadruhé bude po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl De Wever.
Třetí De Weverův požadavek se také týká ostatních členských států. „Všechny země se zmraženými aktivy musí postupovat společně s námi,“ uvedl. Velké množství ruských peněz je podle něj i v jiných zemích, které však o tomto tématu mlčí. Pokud se podaří splnit podmínky, mohou podle De Wevera jednání pokračovat. „Pokud ne, udělám vše, co je v mých silách, abych toto rozhodnutí zastavil,“ řekl.
Evropská komise před několika dny představila plán, který podle ní umožní na takzvanou reparační půjčku Ukrajině využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu. Předseda Evropské rady António Costa doufá, že by summit některé obavy mohl rozptýlit.
Návrh použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině neznamená jejich zabavení, uváděla na počátku měsíce na neformálním summitu v Kodani předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise tehdy šéfům států a vlád plán představila.
Princip věci je přitom podle zástupců komise v zásadě jednoduchý. Na počátku ruské války na Ukrajině držel Euroclear dluhopisy Ruské centrální banky. Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvízla v Euroclearu kvůli sankcím EU spuštěným vůči Moskvě po začátku její agrese vůči Ukrajině. Euroclear přitom nyní tuto hotovost investuje do Evropské centrální banky.
Záměr EK spočívá v tom, že by Euroclear namísto toho investoval do bezkupónových dluhopisů vydaných Evropskou komisí se zárukami od vlád EU či později z unijního rozpočtu. EU by pak tyto prostředky použila k poskytnutí takzvané reparační půjčky Ukrajině. Ukrajina by ji splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska zajištěných na základě budoucí mírové dohody. Ukrajině by to umožnilo prostředky utratit již nyní, aniž by musela čekat, až Moskva zaplatí.
