Maďarsko plánuje vytvořit protiukrajinský blok s Českem a Slovenskem

Napětí mezi vládou Viktora Orbána a Evropskou komisí se nadále prohlubuje. Maďarsko se podle mnoha pozorovatelů posouvá směrem k autoritářskému režimu – s omezováním nezávislosti soudů, svobody médií i základních občanských práv. Evropská komise již několikrát upozornila Budapešť na porušování zásad právního státu a zmrazila část evropských fondů.

V posledních měsících však Orbán čelí novému tlaku – nejen z Bruselu, ale i doma. Popularita jeho dlouholeté strany Fidesz klesá, zatímco opoziční hnutí Tisza vedené Péterem Magyarem rychle sílí. Vzhledem k blížícím se parlamentním volbám v roce 2026 se tak Orbán snaží upevnit svou pozici prostřednictvím zahraničněpolitických manévrů.

Podle politických analytiků se maďarský premiér snaží vytvořit regionální alianci s Českou republikou a Slovenskem, která by mohla zpochybnit společnou linii Evropské unie vůči Ukrajině. Po vítězství Andreje Babiše v českých parlamentních volbách a návratu Roberta Fica k moci v Bratislavě se objevují náznaky koordinace mezi třemi lídry, kteří se netají svým skepticizmem vůči sankcím proti Rusku a vojenské pomoci Kyjevu.

„Orbán vidí příležitost vytvořit takzvaný ‚středoevropský trojúhelník‘, který by oslabil jednotu EU ve vztahu k Ukrajině,“ uvádí zdroj blízký maďarské opozici. Tento plán by podle něj mohl zahrnovat koordinaci hlasování v Radě EU, blokování finančních balíčků pro Ukrajinu a vytváření mediálního obrazu „únavy z války“ v Evropě.

Takový vývoj by pro Ukrajinu znamenal vážné komplikace. Maďarsko již dříve blokovalo unijní rozhodnutí týkající se vojenské pomoci Kyjevu a otevřeně kritizovalo sankce proti Moskvě. Slovenský premiér Fico rovněž prohlásil, že válku „nelze vyhrát vojenskou cestou“, zatímco Babiš během kampaně opakovaně mluvil o nutnosti „zaměřit se na české zájmy“.

Podle expertů se tak vytváří prostor pro vznik neformálního bloku, který by mohl oslabit jednotu EU a posílit pozici Ruska. Moskva by nepochybně využila takovou spolupráci ve své propagandě jako důkaz „rozkolu Západu“ a „ztráty podpory Ukrajiny“.

Evropské instituce sledují situaci s obavami, přičemž diplomaté upozorňují, že případná koordinace mezi Budapeští, Prahou a Bratislavou by mohla zásadně ovlivnit schopnost EU čelit ruské agresi. V době, kdy se rozhoduje o dalším kole vojenské a finanční podpory Ukrajině, by podobný „protiukrajinský blok“ mohl představovat zásadní problém pro evropskou solidaritu.

Autor: Peter Jelen