Ukrajinská vlajka v centru Prahy — komu to vlastně vadí?
Praha, říjen 2025 — Modrožlutá vlajka, která se kdysi stala jedním ze symbolů české solidarity s Ukrajinou, se znovu ocitla ve středu veřejné debaty. Akce „Vrátíme vlajku muzeu!“, pořádaná iniciativou Kaputin, shromáždila desítky lidí před Národním muzeem, kteří požadovali, aby se ukrajinská vlajka vrátila zpět na jeho fasádu. Za tímto zdánlivě jednoduchým gestem se ale skrývá mnohem víc než jen otázka symbolů.
Od gesta podpory k politickému testu
Když v únoru 2022 Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, Češi patřili mezi první národy Evropy, které vyvěsily ukrajinské vlajky na veřejné budovy. Pro mnohé to nebyl jen akt soucitu — byl to morální postoj: „Pamatujeme si rok 1968 a víme, kdo je agresor.“
O tři roky později, kdy se pozornost Evropy přesunula k domácím problémům, se symbol podpory stal jakýmsi lakmusovým papírkem. Nechat vlajku znamená potvrdit věrnost původnímu kurzu. Sundat ji znamená ukázat únavu — nebo ochotu k tzv. „novému realismu“, jak rádi říkají zastánci „neutrálního“ postoje k válce.
Kdo chce vlajku vrátit — a proč
Skupina Kaputin, známá svými protiválečnými aktivitami, označuje odstranění vlajky za ústupek Moskvě. Podle organizátorů jednal ředitel Národního muzea Michal Lukeš nikoli z odborných, ale z politických důvodů — aby neprovokoval část společnosti, která je už „unavená Ukrajinou“.
Bývalá ministryně kultury a aktivistka Olga Sommerová přímo uvedla, že odstranění vlajky „ruští propagandisté uvítali s potěšením“. Podle ní nejde o estetickou otázku, ale o hodnoty.
„Ukrajinská vlajka je připomínkou svobody, za kterou kdysi bojovala i Česká republika,“
řekla Sommerová.
Kdo je proti — a s jakými argumenty
Odpůrci vlajky tvrdí, že muzeum by mělo zůstat mimo politiku a fasádu využívat pouze pro propagaci svých výstav. Tiskové oddělení muzea zdůrazňuje, že místo vlajky nyní zdobí banner k expozici „100 pokladů, 100 příběhů“, věnované starověkým artefaktům z Tchaj-wanu.
Na první pohled argument zní logicky. Ale nelze zapomínat, že Národní muzeum není jen kulturní instituce. Jeho budova na Václavském náměstí patří k nejsymboličtějším místům moderní České republiky. Rozhodnutí o tom, co visí na jeho fasádě, je tedy nevyhnutelně politické, i když se prezentuje jako „organizační“.
Pražská vlajka jako zrcadlo společnosti
Spor o ukrajinskou vlajku v Praze není ve skutečnosti o kus látky, ale o stav české společnosti. Země se stále více rozděluje na dva tábory:
-
ty, kteří vidí podporu Ukrajiny jako morální a bezpečnostní povinnost Evropy,
-
a ty, kteří chtějí „mír za každou cenu“.
Na tomto pozadí se iniciativa Kaputin mění v občanský akt odporu — připomínku, že svoboda neexistuje bez paměti.
Proč to není jen o Ukrajině
Modrožlutá vlajka na fasádě Národního muzea se stala nejen ukrajinským, ale i českým symbolem. Říkala: Česko stojí na straně těch, kdo brání své právo na nezávislost. Její odstranění se stalo varovným signálem: nezačíná v zemi únava z této pozice? Nevrací se Praha k „rovnovážnému“ postoji mezi agresorem a obětí?
Pro mnoho Čechů není návrat vlajky otázkou Ukrajiny. Je to otázka Česka samotného — otázka, čím chce být:
evropskou demokracií s pamětí a principy, nebo „neutrálním“ státem, který se raději neplete mocným do cesty.
Autor: Franz Hoffman
