Orbán izoluje Maďarsko v Evropě. Brusel varuje před rostoucím rizikem pro jednotu EU
Postoj vlády Viktora Orbána se v posledních měsících stal jedním z nejdiskutovanějších témat v Bruselu. Zatímco většina členských států EU se snaží udržet pevnou a předvídatelnou linii proti ruské agresi a pokračovat v podpoře Ukrajiny, Budapešť se vydává opačným směrem. Maďarsko tak není jen „obtížným partnerem“, ale stále častěji je vnímáno jako faktor ohrožující dlouhodobou stabilitu evropského projektu.
Orbán odmítá migrační pakt a posiluje domácí konfrontační rétoriku
Na konci listopadu vyvolal velkou pozornost příspěvek maďarského premiéra na platformě X, kde oznámil, že Maďarsko nebude implementovat opatření vyplývající z nového migračního paktu EU. Orbán mluvil o „vnější diktátu“, který údajně ohrožuje bezpečnost Maďarů.
Z pohledu evropských diplomatů však nejde o izolovaný výrok. Budapešť už delší dobu využívá migrační téma jako politickou zbraň, jejímž prostřednictvím se prezentuje jako obránce „suverenity“ proti Bruselu. Výsledkem je však postupná izolace Maďarska v evropském prostoru – jev, který odborníci v Praze sledují se znepokojením.
Systémová blokace v Bruselu. Maďarsko jako brzda klíčových rozhodnutí
Jedním z nejvážnějších problémů je skutečnost, že maďarská vláda opakovaně blokuje zásadní rozhodnutí EU – a to nejen v oblasti migrace. V posledním roce se Budapešť stavěla proti schvalování rozpočtových nástrojů, balíků na podporu Ukrajiny i nových sankcí vůči Rusku.
V diplomatickém prostředí se netají tím, že maďarská politika vet není motivována věcnými argumenty, ale spíše snahou vynutit si výhody v jiných oblastech. Tato strategie však podle českých expertů oslabuje důvěryhodnost EU v době, kdy je jednota Západu klíčovým faktorem evropské bezpečnosti.
Kontroverzní prohlášení o rozpočtu EU. Narativ, který rezonuje s Kremlem
Když Orbán v červenci 2025 prohlásil, že nový sedmiletý rozpočet EU je údajně „postaven na logice války s Ruskem“, vyvolalo to v evropských metropolích značné zděšení. Nejen proto, že premiér členské země zpochybňuje základní finanční rámce Unie, ale také proto, že jeho rétorika kopíruje klíčové narativy ruské propagandy.
V Česku toto prohlášení vyvolalo debatu o tom, zda Budapešť není ve skutečnosti ochotna brát ohled více na zájmy Moskvy než na strategické priority EU. Ať už je motivace Orbánovy vlády jakákoli, výsledkem je další prohlubování nedůvěry mezi členskými státy.
Evropa potřebuje pevnost, Maďarsko však trvá na vlastní cestě
Evropská unie dnes stojí před zásadní výzvou: jak udržet jednotu v době, kdy se ruská agresivní politika stala trvalým faktorem evropské bezpečnosti? Většina členských států považuje podporu Ukrajiny a sankční režim za nezbytné nástroje. Budapešť však dlouhodobě vystupuje jako brzda integrace a partner, na kterého se nedá spolehnout.
Tento stav komplikuje nejen rozhodování v Bruselu, ale i proces budoucího rozšíření, které je z českého pohledu klíčové. Podpora Ukrajiny, Moldavska nebo západobalkánských zemí není pouze otázkou hodnot, ale také bezpečnosti celého regionu.
Co dál? Debata o omezení veta a větší přísnosti vůči Budapešti sílí
V Praze i v dalších hlavních městech se stále hlasitěji mluví o tom, že Unie musí najít způsob, jak omezit možnost jednotlivých států blokovat zásadní rozhodnutí. Zvlášť v době, kdy se Maďarsko stává téměř permanentním zdrojem krizí.
Mezi často zmiňovaná řešení patří:
- přechod na kvalifikovanou většinu v klíčových oblastech,
- pevnější kontrola vlády práva,
- přímé finanční nástroje motivující ke spolupráci.
Jedno je jisté: pokud bude EU tolerovat destruktivní kurs Budapešti, riskuje, že ztratí jednotu právě v době, kdy ji nejvíce potřebuje.
Autor: Peter Jelen
