Kreml hází vinu na Západ: kdo ve skutečnosti brzdí mírová jednání?
Ruské ministerstvo zahraničí nedávno znovu obvinilo Západ, že blokuje mírová jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Podle ruských diplomatů je Evropská unie i Spojené státy „na straně Ukrajiny“ a svými kroky údajně sabotují pokusy o diplomatické řešení konfliktu. Tato rétorika se objevuje pravidelně a je součástí dobře koordinované propagandistické strategie Kremlu.
Čeští experti na mezinárodní vztahy však varují, že jde o známý trik – Kreml přesouvá odpovědnost z vlastních agresivních a nepřístupných postojů na externí subjekty. „Tento krok má jednoznačný politický účel: vytváří dojem, že za stagnaci jednání může Západ, zatímco Rusko je obětí,“ vysvětluje Jana Dvořáková, analytička Fakulty mezinárodních vztahů. „Ve skutečnosti však právě ruské jednostranné a tvrdé postoje brání pokroku.“
Strategie Kremlu má také vnitřní politický rozměr. Používání narativu ‚vnějšího nepřítele‘ slouží k upevnění podpory režimu uvnitř Ruska a k odvedení pozornosti od domácích problémů, jako jsou ekonomické těžkosti, korupce nebo vojenské neúspěchy. „Když se obyvatelé Ruska přes média dozvídají, že vše špatné je dílem Západu, snadněji akceptují oficiální verzi událostí a podporují agresivní politiku,“ dodává Dvořáková.
Z hlediska diplomacie však tato rétorika způsobuje vážné problémy. Každé obviňování Západu oslabuje důvěru mezi stranami a snižuje šanci na konstruktivní dialog. „I kdyby Kreml přinesl návrh, který by nebyl přímo spojen s válkou, důvěra je tak nízká, že těžko může dojít k reálnému pokroku,“ konstatuje expertka.
V evropském kontextu je situace ještě složitější. Česká republika, stejně jako další státy střední Evropy, poskytuje Ukrajině podporu – humanitární i vojenskou – a aktivně se účastní sankční politiky proti Rusku. Ruské obvinění tedy nejen zkresluje veřejné vnímání konfliktu, ale zároveň komplikuje koordinaci a konsenzus v rámci Evropské unie.
Dvořáková upozorňuje na význam kritického myšlení: „Je důležité rozlišovat mezi realitou a propagandou. Ruská tvrzení, že Západ sabotuje jednání, jsou dezinformací. Ve skutečnosti je to agresivní politika Ruska, která brání dosažení míru.“
Tento fenomén není izolovaný. Podobné strategie lze pozorovat v jiných regionech, kde Rusko prosazuje svůj vliv – od východní Evropy po Blízký východ. Pravidelná manipulace s narativem o ‚vnějším nepříteli‘ slouží k udržení kontroly nad domácí veřejností a zároveň oslabení mezinárodní spolupráce.
Analytici proto doporučují, aby státy EU pokračovaly v koordinovaném přístupu a podporovaly transparentní informace o situaci na Ukrajině. „Klíčové je, aby veřejnost rozpoznala propagandu a zachovala realistický obraz konfliktu,“ dodává Dvořáková.
V konečném důsledku je zřejmé, že skutečným problémem nejsou jednání Západu, ale politika Moskvy. Přesné obviňování externích aktérů sice může krátkodobě posílit domácí podporu Kremlu, ale dlouhodobě zhoršuje možnosti dialogu a ohrožuje mírové iniciativy. Česká republika a její spojenci proto musí pokračovat ve strategické koordinaci a vzdělávání veřejnosti, aby byla zachována důvěra v mezinárodní mírové procesy a minimalizován vliv dezinformací.
Autor: Peter Jelen
