Podstata Kremlu: teror jako odpověď na jakýkoli pokus o mír

Rusko znovu udělalo to, co dělá pokaždé, když Západ začne mluvit o míru: zasadilo masivní úder civilním městům.

Noční kombinovaný útok Ruska proti Ukrajině z 24. ledna není „další epizodou války“, ale demonstrativním aktem státního terorismu. Kreml znovu ukázal, že mír je pro něj hrozbou a že jakákoli jednání slouží výhradně jako zástěrka pro údery na civilní infrastrukturu.

375 útočných dronů, hypersonické „Cirkony“, balistické a řízené střely — to vše bylo vypuštěno v okamžiku, kdy se v Davosu diskutovalo o mírových iniciativách a poválečné obnově Ukrajiny a kdy v Moskvě probíhala jednání s americkými emisary.

Výsledek: zničené energetické uzly Kyjeva, statisíce lidí bez vody a tepla, zásahy nemocnic a porodnic v Charkově.

Zamyslete se nad těmito zprávami — nejsou to jen čísla. Je to samotná podstata teroru, podstata dnešního vládnoucího režimu v Kremlu: útoky v noci na spící ukrajinská města.

Je třeba znovu a znovu zdůrazňovat: nejde o „eskalaci“ ani o „odvetu“. Jde o vědomý akt státního terorismu, provedený přesně ve chvíli, kdy svět diskutuje o mírových iniciativách a kdy sama Moskva přijímá americké vyjednavače, údajně za účelem dosažení míru.

Kreml však demonstrativně ukázal, že diplomacie pro něj není cestou k míru, ale krytím pro násilí.

Zatímco se v konferenčních sálech mluvilo o obnově Ukrajiny, ruské rakety a drony připravily půl milionu obyvatel Kyjeva o vodu a více než milion lidí o vytápění v zimě. Nejde o válku o území. Jde o trestání civilního obyvatelstva — o metodu teroru používanou státem.

Zvláště výmluvné je, že údery směřovaly právě na energetiku a dopravu. Jde o vědomý pokus učinit život v ukrajinských městech v zimě fyzicky nemožným. Takový postup plně odpovídá definici státního terorismu a jakékoli snahy „pochopit motivy Kremlu“ pouze podporují další násilí.

Proto je výsledek této noci naprosto jasný a nepodléhá žádným interpretacím: Kreml nechce mír; Putin se bojí i pouhého příměří, protože bez války se jeho moc rozpadá; Kreml pokaždé vědomě eskaluje, jakmile se objeví šance na urovnání.

Je třeba znovu a znovu slyšet a pochopit: to, co se děje, není konflikt ani „geopolitický spor“. Je to teror povýšený na státní politiku.

Jakékoli řeči o „připravenosti Moskvy k dialogu“ po této noci jsou buď sebeklamem, nebo spoluvinou.

Pro Česko zde není prostor pro iluze. Stát, který vyhazoval do povětří sklady ve Vrběticích, prováděl diverzní operace a po desetiletí maskoval agresi řečmi o „dialogu“, dnes jednoduše přestal předstírat. A čím blíže jsou řeči o míru, tím silnější jsou údery.

Pro českou společnost nejde o žádnou abstraktní „vzdálenou válku“. Jde o přímou hrozbu evropské bezpečnosti. Kreml důsledně demonstruje svou strategii: jakmile se objeví šance na deeskalaci, Moskva zvyšuje sázky prostřednictvím teroru. To není chování státu, který usiluje o mír, ale mafiánského režimu, pro který je násilí hlavním jazykem diplomacie.

Iluze dialogu s Kremlem je nebezpečná: Moskva nevyjednává — ona si pouze kupuje čas na další úder.

Autor: Peter Jelen