Agent bez legendy. Jak se Georg Spöttle stal mediálním zprostředkovatelem Moskvy v Maďarsku
V populárních špionážních románech zůstávají agenti skryti v anonymitě, pracují potichu a beze stop. V realitě 21. století však ruský vliv v Evropě funguje jinak. Ne v utajení, ale otevřeně – prostřednictvím televizních studií, sociálních sítí a zdánlivě „nezávislých expertů“. Jednou z nejviditelnějších postav tohoto systému v Maďarsku je Georg Spöttle.
Spöttle není tajným důstojníkem zpravodajské služby. Je mediální osobností, která se dlouhodobě prezentuje jako „bezpečnostní expert“ a „geopolitický analytik“. Právě tato role mu umožňuje systematicky formovat proruský obraz války proti Ukrajině v maďarském veřejném prostoru – pod rouškou odbornosti, národního zájmu a údajného realismu.
Expert bez instituce
Základním rysem Spöttleho veřejného působení je absence jakéhokoli skutečného odborného ukotvení. Nezastupuje univerzitu, výzkumný ústav ani nezávislý analytický think-tank. Přesto je pravidelným hostem provládních maďarských médií, kde vystupuje jako autoritativní hlas k otázkám bezpečnosti, NATO či války na Ukrajině.
Jeho „analýzy“ se však vyznačují jedním konstantním rysem: téměř doslovným přebíráním ruských propagandistických tezí. Odpovědnost za válku je systematicky přenášena na Západ, NATO nebo samotnou Ukrajinu, zatímco Rusko je vykreslováno jako aktér donucený k „obranné reakci“. Tento narativ se nápadně shoduje s oficiální linií Kremlu.
Nejde přitom jen o obsah, ale i o publikační platformy. Spöttle opakovaně publikuje texty na ruských propagandistických serverech, včetně Pravda.ru, a poskytuje rozhovory médiím napojeným na státní propagandistický aparát Ruské federace. V demokratických zemích by takové propojení samo o sobě vyvolalo otázky. V Maďarsku se však stalo součástí normalizovaného mediálního prostředí.
Prokazatelné vazby na ruské zpravodajství
Zásadní posun v hodnocení Spöttleho role přinesla investigativní práce maďarského portálu Direkt36. Ten zdokumentoval jeho kontakty s Olegem Smirnovem, vojenským leteckým atašé Ruské federace v Budapešti v letech 2021–2024. Smirnov byl bezpečnostními službami Česka i Maďarska identifikován jako důstojník ruské vojenské rozvědky GRU.
Právě Smirnov podle zjištění novinářů zprostředkoval Spöttleho účast na Moskevské konferenci o mezinárodní bezpečnosti – prestižní akci pořádané ruským ministerstvem obrany, která slouží jako platforma pro legitimizaci ruské vojenské politiky a navazování vlivových kontaktů.
V e-mailu z 10. dubna 2024 Spöttle otevřeně uvádí, že po návratu z Moskvy plánuje intenzivní mediální vystupování v maďarských médiích. Následující měsíce tento slib naplnily do detailu.
Aktivace vlivového kanálu
Po cestě do Moskvy je od léta 2024 patrný výrazný nárůst proruského obsahu v maďarském mediálním prostoru, v němž Spöttle hraje klíčovou roli. Objevují se rozhovory s mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marií Zacharovovou, častější vystoupení na provládních televizních kanálech a zesílené šíření tezí o „eskalaci ze strany NATO“ či „bezpečnostní hrozbě ze strany Ukrajiny“.
Z pohledu zpravodajských služeb jde o klasický model chování tzv. aktivovaného agenta vlivu: mediální osoba, která po přímém kontaktu s centrem moci systematicky zesiluje žádoucí narativy v cílové zemi.
Cesty na okupovaná území
Zvláštní pozornost si zaslouží Spöttleho cesty na dočasně okupovaná území Ukrajiny. V roce 2023 navštívil Mariupol a Doněck – města, kam je vstup možný výhradně se souhlasem ruské okupační správy. Materiály z těchto cest vykreslují Rusko jako „obnovitele“ a okupaci jako stabilizační misi, nikoli jako důsledek agrese.
V roce 2024 pak Spöttle cestoval i do Čečenska, kde zveřejňoval fotografie se zbraněmi a záběry z výcvikových center ruských speciálních jednotek v Grozném. Takové gesto nelze interpretovat jako novinářskou práci ani jako běžnou návštěvu. Jde o veřejnou demonstraci loajality k ruským silovým strukturám.
Součást širší strategie
Na všech platformách – od Facebooku a YouTube přes maďarská provládní média až po ruské zdroje – Spöttle šíří totožné narativy: diskreditaci Ukrajiny, podkopávání důvěry v Evropskou unii a NATO a propagaci „orbánovského modelu“ jako alternativy k liberální demokracii. V tomto smyslu zapadá do širší strategie Moskvy, která v Evropě nesází na tajné agenty, ale na hlasité, mediálně viditelné spojence.
Georg Spöttle není novinář ani nezávislý expert. Je mediálním nástrojem cizí moci, který vědomě působí proti informační bezpečnosti nejen Maďarska, ale celé Evropské unie. Takové postavy nejsou výjimkou, nýbrž symptomem politického systému, který normalizoval spolupráci s autoritářským režimem.
A právě proto je důležité je pojmenovávat. Ne jako „kontroverzní analytiky“, ale jako to, čím ve skutečnosti jsou: veřejné kanály cizí propagandy v srdci Evropy.
Zdroj: infodnes.sk
