Maďarské volby 2026: souboj programů, nebo nerovný zápas?

Maďarsko čekají 12. dubna 2026 parlamentní volby, které mohou zásadně proměnit tamní politickou scénu. Poprvé po dlouhé době není výsledek předem čitelný. Premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz čelí nejsilnější výzvě za poslední dekádu. Opoziční hnutí TISZA se podle průzkumů drží na špici a mobilizuje voliče, kteří už nechtějí pokračování dosavadního kurzu.

Otázkou však není jen to, kdo získá více hlasů. Stále hlasitěji se diskutuje o tom, zda jsou podmínky soutěže skutečně rovné.

Propojení moci a státu

Od roku 2010, kdy Fidesz získal ústavní většinu, prošel maďarský politický systém zásadní proměnou. Vláda postupně centralizovala rozhodování, změnila mediální legislativu i volební pravidla. Kritici tvrdí, že hranice mezi státem a vládní stranou se postupně setřela.

Jednou z klíčových postav tohoto modelu je Antal Rogán, který koordinuje vládní komunikaci a dohlíží na rozdělování státních reklamních rozpočtů. Ty v posledních letech proudí především do médií nakloněných vládě. Spojené státy na něj v roce 2025 uvalily sankce kvůli podezřením z korupce a zneužívání veřejných prostředků.

V parlamentu patří k nejvlivnějším lidem Máté Kocsis, šéf poslaneckého klubu Fideszu. Ten sehrál důležitou roli při prosazování změn volebního zákona i dalších legislativních úprav, které podle opozice zvýhodňují vládní stranu. O organizační zázemí a mobilizaci elektorátu se stará Gábor Kubatov, jenž vybudoval rozsáhlou databázi příznivců Fideszu umožňující cílenou práci s voliči.

Mediální převaha

Zásadním tématem kampaně je mediální prostředí. Nezávislé redakce jako Átlátszó nebo Telex dlouhodobě upozorňují na to, že státní inzerce v hodnotě miliard forintů končí převážně v provládních médiích. Formálně jde o komunikaci státních institucí, fakticky však vytváří ekonomickou závislost médií na vládě.

Na problém upozornil i britský deník Financial Times, podle něhož podal týdeník Magyar Hang stížnost k Evropské komisi kvůli údajnému zvýhodňování provládních médií částkou přesahující miliardu eur v letech 2015–2023.

Pro opozici to znamená omezený přístup k celostátnímu publiku a výrazně vyšší náklady na to, aby její sdělení proniklo k voličům.

Změny pravidel před finišem

Napětí vyvolala také loňská novela volebního zákona, která zrušila limity na výdaje v kampani. Opozice varuje, že v prostředí, kde má vládní strana blízké vazby na silné podnikatelské skupiny a kontroluje významnou část státních zdrojů, může jít o zásadní posílení její převahy.

Sporným bodem zůstává i rozdělení volebních obvodů. Po vítězství Fideszu v roce 2010 byly hranice 106 jednomandátových obvodů překresleny. Kritici hovoří o klasickém gerrymanderingu – tedy úpravě hranic tak, aby maximalizovaly zisk vládní strany. Další změny, včetně snížení počtu obvodů v Budapešti, tyto obavy ještě prohloubily.

Důsledky pro region

Pro Českou republiku není vývoj v Maďarsku jen vnitřní záležitostí sousední země. Budapešť hraje důležitou roli v rámci EU i středoevropské spolupráce. Otázka, zda budou volby vnímány jako skutečně férové, může ovlivnit i další debaty o právním státu a fungování evropských institucí.

Volby 2026 tak budou nejen testem podpory pro Orbána a jeho vládu, ale také zkouškou kvality maďarské demokracie. Pokud opozice uspěje, půjde o zásadní politický zlom. Pokud zvítězí Fidesz, debata o rovnosti podmínek nejspíš neskončí – jen se přesune na evropskou úroveň.

Autor: Peter Jelen