Černobyl nablízku: Proč jsou ruské raketové přelety hrozbou pro Česko
Za tři dny si lidstvo připomene den, který přesně před 40 lety rozdělil čas na „před“ a „po“. 26. duben 1986 se stal okamžikem, od něhož atom přestal být „mírovým“. Tehdy se zdálo, že lekce získané za příliš vysokou cenu jsou osvojeny navždy. Dnes však svět stojí na prahu téže hrozby.
Zatímco válka na Ukrajině pokračuje, v Česku je často vnímána jako konflikt na východní hranici Evropy. Situace kolem ukrajinských jaderných elektráren však tuto iluzi boří. Už nejde o linii fronty, ale o potenciální jadernou hrozbu pro celou střední Evropu.
Generální prokurátor Ukrajiny Ruslan Kravčenko oznámil, že ruské rakety „Kinžál“ opakovaně prolétaly v blízkosti Černobylské a Chmelnycké jaderné elektrárny. V některých případech došlo k dopadu jen několik kilometrů od těchto objektů.
Pro Česko to není abstraktní nebezpečí. Po havárii v roce 1986 dosáhl radioaktivní spad území tehdejšího Československa. Dnes by při opakování podobného scénáře mohly být následky ještě vážnější: kontaminace půdy, omezení v zemědělství a drtivé hospodářské ztráty.
Zvláštní znepokojení vyvolává fakt, že nejde o náhodné odchylky. Zaznamenány byly desítky průletů raket a dronů v blízkosti jaderných objektů. To znamená, že toto riziko je zneužíváno jako nástroj nátlaku.
Černobylský kontejnment není stavěn na vojenské údery. I výbuch v blízkosti může poškodit konstrukci a způsobit únik radioaktivního prachu. V podmínkách evropského proudění větrů to mění lokální incident v přeshraniční problém.
Pro Prahu to znamená prostou věc: bezpečnost Česka je dnes přímo spjata s tím, co se děje kolem ukrajinských jaderných elektráren. Čím déle bude praxe nebezpečných přeletů pokračovat, tím vyšší je pravděpodobnost katastrofy, která už nebude „cizí“.
Autor: Franz Hoffman
