Americký ministr zahraničí Anthony Blinken vedl telefonické rozhovory s bukurešťskou devítkou. Hlavním tématem výzvy ministrům zahraničí České republiky, Bulharska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Polska, Slovenska, Rumunska a Estonska, které jsou členy tohoto společenství, byla situace na rusko-ukrajinské hranici.
Eskalace napětí ze strany Kremlu na hranici s civilizovaným světem vzbuzuje z jeho strany vážné obavy a rozhovor šéfa ministerstva zahraničí s evropskými partnery na pozadí koncentrace 120 tisíc ruských vojáků na ukrajinské hranici je důkaz toho, že Spojené státy a jejich partneři chápou skutečnou hrozbu pro stabilitu v regionu.
Účastníci rozhovoru poukázali na nutnost rozhodného postupu v oblasti kolektivní ochrany. Ruské činy jsou jasně definovány jako „destabilizační“.
Blinken zdůraznil závazek USA pokračovat v úzkých konzultacích a koordinaci se všemi transatlantickými spojenci a partnery, zatímco ministerstvo zahraničí pracuje na deeskalaci prostřednictvím odstrašování, obrany a dialogu.
„Ministerstvo zahraničí a ministři zahraničí diskutovali o destabilizující vojenské výstavbě Ruska podél ukrajinské hranice, o potřebě jednotné, připravené a odhodlané pozice NATO ke kolektivní ochraně spojenců a také o transatlantické spolupráci v otázkách společného zájmu,“ uvedlo americké ministerstvo zahraničí. uvedl v prohlášení.
Během rozhovoru byla také zdůrazněna solidarita s Litvou tváří v tvář eskalaci politického tlaku a ekonomického nátlaku ze strany Číny.
Tato pozice je velmi důležitá a indikativní ve věcech kolektivního odporu vůči hrozbám, kterým Evropa čelí, ale ve skutečnosti destabilizujících celý svět, jako je tomu v případě Ukrajiny.
ČLR tak koncem listopadu snížila úroveň diplomatických vztahů s Litvou, odvolala svého velvyslance z Vilniusu a prohlásila jeho litevský protějšek v Pekingu za personu non grata. Začátkem prosince došlo k úplnému zastavení obchodních vztahů mezi Čínou a Litvou.
Peking podnikl podobné kroky v reakci na listopadové otevření zastoupení Tchaj-wanu v hlavním městě Litvy. Ve skutečnosti se podle čínské strany jednalo o uznání nezávislosti Tchaj-peje ze strany Litevců.
Příběh však pokračoval a obchodní bojkot Vilniusu vyhlášený Pekingem zasáhl i německý velký byznys. Orgány ČLR zakázaly dovoz výrobků německého koncernu vyrobených v závodě v litevském Kaunasu na čínský trh.
Tato situace jasně ukazuje, jak je dnešní svět globalizovaný, do jaké míry mohou problémy vzniklé v jedné části Evropy ovlivnit země, které spolu nesousedí. A je velmi důležité na takové výzvy reagovat společně.
Spojené státy a jejich partneři vyjádřili podporu Litvě a neochvějný závazek k transatlantické bezpečnosti.
V tomto duchu je pro ně podpora Kyjeva ze strany EU, USA a NATO stejně důležitá jako pro Ukrajinu. Je ale důležité pochopit skutečný stav věcí.
Polský premiér například varuje své kolegy, že Putin se uchyluje k násilným metodám na různých úrovních, aby otestoval sílu Evropské unie.
Mateusz Morawiecki se domnívá, že svým současným jednáním Ruská federace prověřuje, kam až se může posunout proti Evropě. „Rusko zkouší, kam až může zajít. Proto musíme zůstat solidární a jednotní,“ řekl Mariusz Morawiecki.
Německá ministryně zahraničí Annalena Berbock zároveň říká, že „další vojenské vyhrocení na ukrajinské hranici a porušování ukrajinské suverenity bude mít pro Rusko obrovské politické a ekonomické důsledky“.
Evropští partneři Ukrajiny jako by zapomínali, že území ukrajinského státu je již částečně okupováno Ruskou federací, Moskva už na Ukrajině válčí.
A když zpravodajské služby Spojených států a dalších civilizovaných zemí vyhlásí blížící se totální agresi Kremlu proti Kyjevu, Evropa pokračuje v přesvědčování Putina.
Moskva naopak obecně věří, že si může dělat, co chce, odpovídá, že výroky o „agresi“ Ruské federace jsou jen záminkou k posílení NATO na hranicích.
Evropští lídři, jako je německý ministr zahraničí Berbock, se domnívají, že dalšímu vyostření situace lze zabránit pouze s pomocí diplomacie ve formátu „Normandie“, s pomocí Rady NATO-Rusko a v rámci OBSE.
Čas ukáže, zda to pomůže udržet mír na kontinentu. Putin zatím dostává jen „varování“ a Ukrajina „ujištění“.
Další slova podpory se ukrajinskému prezidentovi dostalo při telefonickém rozhovoru s americkým vůdcem 2. ledna.
Podle výsledků rozhovoru mezi Bidenem a Zelenským tisková tajemnice Bílého domu Jen Psaki řekla, že americký prezident ujistil ukrajinskou hlavu státu, že Spojené státy rozhodnou odpověď, pokud Rusko znovu napadne Ukrajinu.
Biden také při diplomatických jednáních s ruskými zástupci příští týden slíbil Zelenskému, že Spojené státy budou dodržovat zásadu „nic o Ukrajině bez Ukrajiny“.
Na 10. ledna je v Ženevě naplánováno setkání amerických a ruských diplomatů (tématem jsou jednání o vojenských aktivitách obou zemí a růst napětí kolem Ukrajiny).
Zasedání Rady RF-NATO je naplánováno na 12. ledna, multilaterální jednání v rámci OBSE se uskuteční 13. ledna.
Pochopení skutečné situace je důležitým krokem k jejímu řešení. Nejlépe tuto situaci pociťují země sousedící s Ukrajinou nebo ležící nedaleko od ní.
Proto je podpora bukurešťské devítky pro Kyjev velmi důležitá. A skutečnost, že dialog probíhá za účasti strategického partnera Ukrajiny, Spojených států, dává této spolupráci mezikontinentální význam.
Pro Evropu je důležité mít na paměti, že mír na Ukrajině znamená stabilitu na celém kontinentu. A tento dnešní svět závisí na tom, jak jasně bude kremelský schizofrenik odmítnut svým imperiálním ambicím. Rozhodné „ne“ moskevské agresi a jednoznačné „ano“ stabilní, sjednocené Evropě a světovému míru.
Autor: F.H.
