Sudetští Němci i Češi na závěr brněnského sjezdu uctili oběti okupace
Němci i Češi dnes na závěr sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba a požehnání na cestu v obou jazycích. I poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Na místě bylo podle odhadu zpravodaje ČTK asi 500 lidí, protestujících přišly desítky.
„Jsme zapálení Evropané a chceme s Čechy budovat Evropu,“ řekl novinářům na závěr předák Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) Bernd Posselt. Sjezd se poprvé konal na českém území. Sudetští Němci jsou podle svých představitelů vděční za přijetí.
„Je to historický okamžik, je to velmi silné, je to velmi dojemné,“ uvedla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). „Ověřila jsem si, že pokud lidé přemýšlí a chtějí hledět do budoucna, jsou schopni vyrovnat se i s těmi hrůzami, co se děly v minulosti,“ doplnila Vaňková.
Sjezd i festival začaly ve čtvrtek pietním setkáním za oběti holokaustu na hlavním nádraží. V pátek se Češi a Němci usadili u dlouhého stolu na Moravském náměstí. V sobotu se vydala z Pohořelic do Brna Pouť smíření, která připomněla divoký odsun Němců. V neděli se na výstavišti konal hlavní sjezdový program s projevy politiků včetně bavorského premiéra Markuse Södera.
Protestující od čtvrtka připomínali zločiny nacismu a podíl sudetských Němců na rozbití předválečného Československa, případně odmítali prolamování Benešových dekretů. „Tady nikdo nic nepopírá, celá ta krása spočívá v tom, že se věci přiznávají, že pravda je na povrchu, je zjevná, tváří tvář všem ranám minulosti se objímáme a otevíráme novou kapitolu našich dějin,“ řekl David Macek, spoluzakladtel festivalu Meeting Brno, jehož organizátoři sudetské Němce do Brna pozvali.
Na nedělní demonstraci proti sjezdu na Dominikánské náměstí přišlo několik tisíc lidí. Dnes si protestující znovu přinesli české vlajky a transparenty, třeba se státním znakem socialistického Československa. Na závěr vypustili bílé balonky za popravené vlastence. „Chtěl bych tímto poděkovat všem oponentům za to, že zachovali míru, že protestovali v demokratických hranicích,“ řekl Macek.
Kounicovy vysokoškolské koleje se po okupaci staly věznicí, kterou prošlo mnoho českých vlastenců či odbojářů. Nacisté většinu deportovali do koncentračních táborů, některé ale popravovali zastřelením a oběšením na nádvoří věznice. Na popravišti podle pametní desky zemřelo přes 1350 lidí.
Po válce byli v Kounicových kolejích vězněni kolaboranti, nacisté i brněnští Němci, také oni tam umírali. Náležitá připomínka poválečné odplaty zůstává úkolem do budoucna, uvedli organizátoři Meetingu Brno.
Budova dnes znovu slouží vysokoškolským studentům, je národní kulturní památkou. Pohnuté události z dob okupace připomíná několik sochařských děl. Pieta v areálu je pravidelnou součástí festivalu Meeting Brno, který potrvá do 31. května.
Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Bavorsku a ČR, řekl Posselt
Sjezd sudetských Němců by se mohl v budoucnu konat střídavě v Bavorsku a v Česku. Bavorské veřejnoprávní stanici BR to na sjezdu v Brně řekl Posselt. V řadě českých měst už podle něj místní projevili o pořádání sjezdu zájem. Podle německého listu Süddeutsche Zeitung byla celková atmosféra sjezdu navzdory protestům pokojná a nálada srdečná.
V příštím roce se podle Posselta sjezd sudetských Němců uskuteční opět v Německu, a to v Norimberku. O pořádání některého z příštích sjezdů podle něj ale usiluje „několik českých měst“. Jako příklad uvedl Cheb, kde podle něj příslušnou občanskou iniciativu vede bývalý starosta města Antonín Jalovec. „Dokázal bych si představit, že v budoucnu se Sudetoněmecký sněm bude konat střídavě v Bavorsku a v České republice,“ dodal Posselt.
Sjezd v Brně označil nejvyšší představitel sudetských Němců za „skvělý“ a za „jednu velkou oslavu přátelství a smíření“. Posselt ocenil otevřenou debatu o společné kultuře a dějinách Čechů a sudetských Němců, ale i „o strašlivých zločinech nacistů a o zločinu vyhnání“. „Myslím si, že tato široká debata měla velký terapeutický význam,“ dodal.
Za osobní vrchol sjezdu pak Posselt v rozhovoru s BR označil čtvrteční pietu za oběti holokaustu na brněnském hlavním nádraží, na kterém se setkal s Evou Paddockovou a Milenou Grenfell-Bainesovou. Obě patří k dětem, které před hrůzami holokaustu zachránil Nicholas Winton. „Jedna z nich mi řekla, že přijela jen proto, aby mi potřásla rukou. To mě rozplakalo,“ dodal Posselt.
Podle předního německého listu Süddeutsche Zeitung byla na sjezdu sudetských Němců v Brně navzdory protestům atmosféra pokojná a nálada srdečná. „Je možné 80 let po válce dosáhnout usmíření? Sudetoněmecký sněm v Česku dává naději,“ uvedl list SZ.
Také podle veřejnoprávní televize ZDF sjezd navzdory vyhrocené politické debatě a nesouhlasu části české společnosti vyslal signál smíření. V příspěvku na svém zpravodajském webu ZDF připomíná okolnosti sjezdu, který se poprvé konal v Česku. Uvádí mimo jiné, že vyvolal „vyhrocenou politickou debatu“ a připomímá, že do Brna dorazil v sobotu německý ministr vnitra Alexander Dobrindt a v neděli na hlavním shromáždění promluvil bavorský premiér Markus Söder.
Redaktor bavorské veřejnoprávní stanice BR ve čtvrthodinové reportáži, v níž hovořil i s Posseltem, označil sjezd za „historický milník“, proti kterému protestovali „čeští nacionalisté“. Také podle webu Deutsche Welle byla nakonec atmosféra v Brně o víkendu uvolněnější, než mnozí očekávali. Rovněž tento web nicméně připomíná, že se v moravské metropoli proti sjezdu demonstrovalo a protestující vyčítali sudetským Němcům údajné snahy o revizi dějin.
Do moravské metropole sudetské Němce pozvala iniciativa Meeting Brno, která organizuje stejnojmenný festival. Sjezd pořádalo Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL), které zastupuje zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků. Česká Poslanecká sněmovna se hlasy vládních stran ANO, SPD a Motoristů minulý týden postavila proti konání sjezdu v Česku.
