Kallasová: EU nemá shodu na sankcích proti izraelskému ministrovi Ben Gvirovi
Řada členských států EU navrhla uvalení sankcí na izraelského ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira, pro toto rozhodnutí ale v EU stále není potřebná jednomyslná podpora. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí zemí unie to v Lucemburku uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Uvalení sankcí je připraveno blokovat Česko, proti je také Maďarsko, Bulharsko či Rakousko.
„Budeme o tom diskutovat. Moje konzultace s členskými státy ale ukazují, že pro toto rozhodnutí nemáme potřebnou jednomyslnost,“ řekla Kallasová novinářům. Země jako Slovinsko, Španělsko, Irsko, ale i mnohé další navrhují uvalit sankce na izraelského ministra Ben Gvira kvůli jeho zacházení se zadrženými aktivisty, kteří se snažili dopravit pomoc do Gazy.
Český ministr zahraničí Petr Macinka již několikrát zopakoval, že podobný krok odmítá. Naposledy v rozhovoru s agenturou Bloomberg uvedl, že partnerům v EU řekl, aby se o takový návrh „ani nepokoušeli, jinak ho zablokujeme“, pokud bude předložen před říjnovými volbami v Izraeli. Podobný návrh by totiž podle českého ministra jen podpořil popularitu krajně pravicového ministra.
Řeší se rovněž i další návrh, který hovoří o omezení dovozu zboží z nelegálních židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tady by podle některých právních analýz mohla pro schválení stačit kvalifikovaná většina, jestliže půjde o opatření týkající se obchodu a nikoli o formu sankcí. Znamenalo by to nicméně, že s návrhem tohoto opatření by měla přijít Evropská komise, která má na starosti obchod EU, a nikoli unijní diplomatická služba. Kallasová o to podle zdrojů ČTK již požádala na jednání EK, zatím ale v tomto směru nenastal žádný posun.
Státům EU se na konci května podařilo jednomyslně shodnout na uvalení sankcí vůči násilným židovským osadníkům na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krok tehdy potvrdily všechny země. Zároveň ale byly schváleny i sankce vůči představitelům palestinského teroristického hnutí Hamás.
