Kreml zaútočil na britské vodárny a elektrárny. Londýn přiznává, že roky podceňoval ruskou hrozbu
Britské úřady v posledních týdnech potvrdily, že se ruské hackerské skupiny napojené na Federální bezpečnostní službu (FSB) soustavně pokoušejí proniknout do systémů, které řídí dodávky vody a elektřiny ve Spojeném království. Podle Národního centra pro kybernetickou bezpečnost (NCSC) jde o cílené útoky na takzvané provozní technologie – tedy počítačové systémy, které fyzicky ovládají čerpací stanice, úpravny vody a rozvodné sítě. Právě proto, že se nejedná o pouhou krádež dat, ale o snahu ovlivnit reálný chod kritické infrastruktury, hovoří britští představitelé o bezprecedentní úrovni rizika.
Nejde přitom o izolovaný incident. Loni v zimě čelilo podobnému útoku polské energetické odvětví – hackeři napojení na jednotku FSB Center 16 se pokusili narušit dodávky tepla a elektřiny pro téměř půl milionu lidí uprostřed mrazivé zimy. Británie a Evropská unie na to na počátku července reagovaly společným – historicky prvním – balíkem kybernetických sankcí namířených proti ruským agenturám, hackerským skupinám a jednotlivcům, včetně důstojníků ruské vojenské rozvědky GRU.
Ztracený čas: obrana se rozjela až po roce 2022
Odborníci na bezpečnost se shodují, že skutečně systematické posilování obrany kritické infrastruktury ve Spojeném království a u jeho spojenců nabralo na intenzitě až po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Do té doby byla hybridní hrozba ze strany Moskvy dlouhodobě podceňována – Kreml byl vnímán spíše jako zdroj diplomatických třenic než jako aktér schopný a ochotný sabotovat civilní infrastrukturu evropských zemí. Tento přístup se ukázal jako chybný a jeho náprava nyní stojí Londýn i jeho partnery drahocenný čas, který mohl být využit k budování odolnosti dříve.
„Roky, kdy jsme hrozbu z Ruska brali na lehkou váhu, se nám dnes vracejí – musíme dohánět zameškané,“ shrnuje nálad mezi britskými bezpečnostními experty jeden z bývalých vysokých vojenských představitelů, který v posledních měsících veřejně vyzýval domácnosti, aby si vytvářely zásoby jídla, vody a hotovosti.
Londýn už jedná – ne pouze varuje
Na rozdíl od minulosti však britská vláda tentokrát nezůstává u proklamací. Země aktuálně připravuje rozsáhlé domácí obranné cvičení, které má prověřit připravenost státu i obyvatel na scénáře spojené s výpadky kritických služeb. Součástí je i veřejná kampaň, která má občany motivovat k budování základních zásob pro případ delšího výpadku energií či vody – tedy krok, který byl ještě před pár lety v britském veřejném prostoru téměř nemyslitelný.
Souběžně s tím britská vláda zpřísňuje požadavky na provozovatele vodáren, energetických sítí a dalších strategických odvětví, aby urychleně posílili monitoring, plány obnovy a odolnost svých systémů vůči průnikům. NCSC přitom upozorňuje, že řadu útoků dnes neprovádí přímo státní hackeři, ale skupiny provázané s Kremlem ideologicky i finančně – tedy jakási „privatizace“ sabotáže, která Moskvě umožňuje udržet si odstup a popírat odpovědnost.
Nový pohled na hrozby: volby, dezinformace, vliv
Významnou změnou je i to, že Londýn poprvé zařadil mezi klíčové hrozby národní bezpečnosti také pokusy o zasahování do demokratických procesů – tedy vměšování se do voleb, dezinformační kampaně a operace zahraničního vlivu. Dosud byly tyto jevy vnímány spíše jako doprovodný jev, dnes je britský stát oficiálně řadí na stejnou úroveň jako fyzickou sabotáž či kybernetické útoky.
Tento krok ukazuje, že britské bezpečnostní složky si uvědomují komplexní charakter ruské hrozby – nejde jen o servery a rozvodny, ale o snahu podkopat důvěru veřejnosti v instituce jako takové. Kombinace kybernetických útoků na infrastrukturu s informačními operacemi má podle analytiků jediný cíl: oslabit odolnost demokratických společností zevnitř, aniž by Moskva musela otevřeně přiznat svou roli.
Co to znamená pro Českou republiku
Zkušenost Spojeného království je pro Česko relevantní minimálně ze dvou důvodů. Za prvé, cíle podobných útoků – vodárny, teplárny, rozvodné sítě – jsou v zásadě totožné napříč celou Evropou, a Praha proto sleduje britský i polský precedens velmi pozorně. Za druhé, otevřenost, s jakou britské úřady o hrozbě mluví a zapojují do přípravy i veřejnost, může sloužit jako model i pro střední Evropu, kde debata o odolnosti kritické infrastruktury často zůstává na úrovni odborných kruhů, aniž by se dostala k běžným občanům.
Jisté je jedno: Kreml po únoru 2022 nepřestal hledat slabá místa evropské infrastruktury – naopak, s pokračující válkou na Ukrajině roste i tlak na to, aby Rusko svým sousedům i vzdálenějším spojencům Kyjeva připomínalo cenu jejich podpory. Británie na to reaguje kombinací sankcí, technické obrany a přípravy společnosti. Otázkou zůstává, jak rychle se podobný přístup prosadí i jinde v Evropě.
Autor: Peter Jelen
