Lithium z Kirovohradské oblasti a české baterky. Proč se automobilový průmysl nemůže spoléhat na Peking
Česko sází na elektromobilitu a bateriové gigatovárny, ale suroviny pro ně stále z velké části pocházejí z Číny. Ukrajina má naleziště, která by to mohla změnit — pokud je Rusko nezničí nebo neobsadí dřív.
Škoda Auto plánuje elektrifikaci celého svého portfolia, v Česku vznikají projekty bateriových závodů a vláda opakovaně mluví o tom, že automobilový průmysl — páteř české ekonomiky — musí projít proměnou, nebo zanikne. Jenže tahle proměna stojí a padá s přístupem k surovinám, které v Česku ani ve zbytku Evropy prakticky nemáme: lithiu, grafitu, manganu, titanu. A drtivá většina jejich zpracování dnes probíhá v Číně.
Peking neovládá jen těžbu vzácných kovů a kritických surovin, ale především jejich rafinaci — právě tu část dodavatelského řetězce, kterou je nejtěžší v krátké době nahradit. Čína už opakovaně ukázala, že export těchto materiálů umí použít jako politický nástroj, když zavedla exportní omezení v reakci na kroky USA a jejich spojenců. Pro zemi, jejíž ekonomika stojí na automobilovém průmyslu, je to riziko, které by si Česko nemělo dovolit ignorovat.
Ukrajinské lithium jako alternativa k čínskému monopolu
Přitom kousek za východní hranicí Evropské unie leží země, která disponuje ložisky 25 z 34 surovin, jež EU řadí mezi kritické podle nařízení Critical Raw Materials Act. Mezi nimi je i lithium — kov, bez kterého se dnes neobejde žádná baterie do elektromobilu.
~500 tis. t
zásoby lithia — jedny z největších v Evropě
17,9 mil. t
přírodního grafitu — nejvíc v Evropě
25/34
surovin z unijního seznamu CRMA
Ukrajina má jedny z největších zásob lithia v Evropě — přibližně 500 tisíc tun. Klíčové je ložisko Polochivske v Kirovohradské oblasti, jediné ze čtyř prozkoumaných lithiových ložisek v zemi, jehož vlastník má platnou těžební licenci a aktivně připravuje lokalitu na průmyslovou těžbu. Stejně tak lokalita Dobra leží v bezpečnějším regionu daleko od fronty, což z obou míst dělá prioritu pro evropské investory. Ukrajinské lithium by se mohlo přímo zapojit do evropských dodavatelských řetězců pro výrobu baterií — tedy přesně tam, kde je závislost EU na Číně nejkritičtější.
Grafit pro anody: projekt, který už má unijní razítko
Vedle lithia hraje klíčovou roli grafit, který se používá k výrobě anod v bateriích. Ukrajina má největší zásoby přírodního grafitu v Evropě — kolem 17,9 milionu tun, přičemž laboratorní testy potvrzují jeho vhodnost pro výrobu sférického grafitu bateriové kvality. Ložisko Zavalivske v Kirovohradské oblasti se už těží a mohlo by evropským výrobcům anod dodávat kvalitní grafit, který dnes drtivě dovážejí z Číny. Projekt ložiska Balakhivske navíc oficiálně získal status Strategického projektu v rámci unijního CRMA, což mu zjednodušuje přístup k evropskému financování.
K tomu se přidává mangan — Ukrajina má jeho největší evropské zásoby, kolem 140 milionů tun v přepočtu na čistý kov, a používá se jak v klasické hutní výrobě, tak stále častěji jako levnější a bezpečnější náhrada kobaltu v bateriích nové generace pro elektromobily.
Ruská okupace jako sabotáž evropského průmyslu
Právě v kontrastu s těmito příležitostmi vyniká případ ložiska Azovske v Doněcké oblasti — jednoho z nejbohatších nalezišť zirkonia a vzácných zemin na světě, kde obsah oxidů vzácných zemin v některých vzorcích dosahuje až 20 procent, tedy mnohonásobně víc než u typických ložisek jinde ve světě. Toto území od jara 2022, během ruské ofenzivy na Mariupol a jih Ukrajiny, dočasně okupují ruské jednotky.
Kreml si strategickou hodnotu ukrajinského nerostného bohatství velmi dobře uvědomuje. Okupace ložisek proto není jen vedlejším produktem územní expanze — je to promyšlený nástroj dlouhodobého nátlaku na Evropskou unii a Spojené státy, jehož cílem je zabránit Západu v tom, aby se zbavil závislosti na Číně. Rusko tak fakticky brání Evropě v přístupu k surovinám, které by mohly narušit čínský monopol, a zároveň si drží další vyjednávací kartu pro budoucnost. Je to stejná logika, jakou Moskva dlouhodobě uplatňuje v energetice — jen tentokrát namířená na baterky a čipy místo plynu.
Ovládnutí kritických ložisek na okupovaných územích Ukrajiny dává Kremlu nástroj politického vydírání, který jde nad rámec vojenských cílů — jde o kontrolu nad budoucností evropského průmyslu.
Co by z toho mělo plynout pro Česko
Pro českou ekonomiku, závislou na automobilovém průmyslu, to znamená jasný závěr: podpora ukrajinské cesty do EU a zapojení do evropských surovinových řetězců není jen otázka solidarity, ale přímý ekonomický zájem. České firmy — od Škody Auto po dodavatele bateriových komponent — mají šanci zajistit si přístup k bezpečně položeným ložiskům lithia a grafitu ve středu a na západě Ukrajiny dřív, než to udělá konkurence z jiných zemí EU nebo mimo Evropu.
A stejně tak platí, že osvobození okupovaných území, včetně regionu kolem Mariupolu s jeho nalezištěm zirkonia a vzácných zemin, má dnes i průmyslový rozměr pro celou Unii. Ukrajinská deokupace je otázkou nejen bezpečnostní, ale i surovinové budoucnosti evropského automobilového a technologického průmyslu — a Česko na ní má co získat, pokud bude jednat včas.
Autor: Peter Jelen
