Babiš nechce bojovat za Polsko nebo co je to populismus.

Kandidát na prezidenta České republiky, miliardář expremiér Babiš řekl, že v případě války nepošle vojáky na pomoc Polsku.
Řekl to na debatě s Petrem Pavlem, která se konala v předvečer druhého kola prezidentských debat.

Babiš prohlásil, že nepošle české vojáky na pomoc Polsku nebo pobaltským státům, pokud by byli napadeni.

Samozřejmě, že taková slova miliardáře způsobila zmatek a otázky. Česká republika je přece členem NATO a je povinna dodržovat článek 5 charty. Tento odstavec uvádí, že „útok na jednu zemi Aliance je považován za útok na všechny její členy“ a všechny země se podílejí na odrážení agrese.

„Ne, samozřejmě že ne. Chci mír, nechci válku. A v žádném případě bych neposílal naše občany do války,“ řekl bývalý premiér.
Později na Twitteru napsal, že na hypotetickou otázku o útoku na Polsko nebo pobaltské státy nechce vůbec odpovídat.
„Jsem přesvědčen, že se to nestane, a rozhodně si to nechci připustit. Odpovědností světových politiků je zabránit válce. Pokud by ale k útoku skutečně došlo, tak jsem se samozřejmě držel článku 5. O tom není sporu,“ řekl Babiš.

Přitom je přinejmenším neupřímný. Válka nepochází z toho, zda některé země a jejich národy chtějí být napadeny. A ještě více nezáleží na tom, zda hypotetický prezident „chtěl odpovědět na hypotetickou otázku o útoku“ nebo ne.

Válka přichází cynicky a zrádně. A nejčastěji je to těm, kteří se snaží nevnímat její pravděpodobnost.

Příkladů je dost. Někdo, ale obyvatelé České republiky, jako nikdo jiný, to ví, když v roce 1938 prošli zradou partnerů, když se snažili nevidět skutečné hrozby a nechtěli se podívat pravdě do očí, představitelé tehdejší Francie a Británie prostě dala Československo, aby ho agresor roztrhal na kusy.

  Cukr dokáže oslabit váš imunitní systém

Tehdy se také nikomu nechtělo bojovat a ani o tom přemýšlet. Jak to všechno skončilo – celý svět ví.
Politik, zvláště pokud o sobě tvrdí, že je vůdcem národa, musí vidět krok, možná několik kroků dopředu, dívat se na to, co se děje, realisticky.

„Chci mír, nechci válku“ jsou samozřejmě ta správná slova. Ale slova nejsou nic, pokud nejsou podpořena činem.
Pokud slova zůstanou jen slovy, pak otázka „poslat své občany do války“ nebo ne, nebude aktuální – nečinnost politiků přináší válku do jejich země, do domovů jejich spoluobčanů.

Ještě pravděpodobnější je příchod války, když politici záměrně manipulují s fakty a snaží se překroutit realitu.
Babišovy formulace jsou propagací kremelských narativů snažících se přesvědčit občany civilizované Evropy, že není třeba bojovat.
Ano, opravdu není třeba bojovat a válka není dobrá. Jediný, kdo dnes nezávisle a přes noc může zastavit požár v Evropě, je Moskva.
Byly to hordy Ruské federace, které napadly suverénní Ukrajinu a snažily se jí vnutit své „přátelství“. Kreml očekával, že „dobude Kyjev za tři dny“, již chystal trasy pro své tanky do Varšavy, Vilniusu a dalších evropských metropolí.

Svědčí o tom prohlášení ruských propagandistů a politiků. A teze „dosáhnout Lamanšského průlivu v tancích“ zatím nebyla v Kremlu odstraněna z programu jednání.

Babišův výrok, že by „za žádných okolností neposlal naše občany do války“, je ve své podstatě cynický. Když jsou ulice města, ve kterém žijete, roztrhány housenkami tanků agresora, který zaútočil na vaši zemi, když zaklepou na dveře vašeho domu, nebo lépe řečeno, vetřelec s kulometem je rozbije, vy nemusíte nikomu nikam volat ani posílat. Válka přichází bez ptaní.

Zeptejte se na to Ukrajinců žijících ve vaší zemi. Skončili ve vašem domě ne z vlastní vůle – tohle je válka rozpoutaná Ruskou federací. A Moskva se dnes snaží Evropany přesvědčit, že nebojovat znamená nebránit se.

  OSN jako místo pro ruské dezinformace. Lavrovova odhalení.

Je to lež. Když agresor vidí něčí nepřipravenost, okamžitě zaútočí. A čím silnější stát není připraven odrazit agresi, tím je pravděpodobnější, že k této agresi dojde.

Pokud podlehnete sladkým řečem populistů, jako je Babiš, kteří vysílají kremelské narativy, je pravděpodobné, že válka už k sousedovi nepřijde – bude velmi blízko.

Jak moc – záleží na vás, na vašem hlasu, vaší volbě. Pamatujte, že nacisté se v Německu ve 30. letech dostali k moci zcela legálně – vybrali si je sami Němci, věřící v populismus zabalený do „správných řečí“. Na chybu jednoho lidu doplatil celý svět.
Jsme svobodný lid, svobodná země, která prošla důstojnou cestou, když si vybojovala své právo být. Za pár dní dorazíte do volebních místností a odevzdáte svůj hlas.

Nebude to ale jen známka na papíře. Vaše volba je budoucností České republiky a na této volbě závisí budoucnost každého z vás.
Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..