Sociální sítě jako Facebook dávají útočníkům do rukou silné nástroje pro oslovení velkého publika. Často dokonce využívají stejné nástroje jako marketingové firmy k zacílení placených příspěvků a reklam. Ale závislost na platformě také znamená, že v případě odhalení může být ze dne na den velká část jejich práce zničena.
Hodně využívaným nástrojem jsou proto i samostatné webové stránky. V Česku známe desítky tzv. alternativních, dezinformačních nebo konspiračních serverů. Ty mají obvykle své vlastní zájmy, ale z různých důvodů se tyto zájmy výrazně shodují právě se zájmy Ruské federace.
„Tím hlavním cílem je vytvářet a udržovat dlouhodobý společenský konflikt, rozpad společenské shody na základních principech vnitřní společenské konstituce,“ myslí si pedagog Bohumil Kartous, který s iniciativou Čeští elfové dlouhodobě monitoruje činnost tzv. dezinformačních webů. „Tento cíl se pak stává dobrým prostředkem k prosazování vlastních zájmů, ať už přímých, jak můžeme sledovat nyní v šíření prokremelské propagandy k lidem, kteří díky zvýšené míře nedůvěry v establishment ochotně naslouchají alternativním dezinterpretacím, nebo nepřímých, jako je dlouhodobé podlamování důvěry v reprezentanty liberální demokracie na lokální či mezinárodní úrovni,“ vysvětluje.
Levný útok, obtížná obrana
V souvislosti s napětím na ukrajinských hranicích lze nyní očekávat i zesílenou intenzitu hackerských útoků i informačních operací. Nervozita ohledně nejistého vývoje navíc zvyšuje účinnost těchto „nevojenských“ prostředků hybridní války. Jde vlastně o posilující se zpětnou vazbu: více útoků vyvolává větší napětí a to zase zvyšuje účinnost takovýchto útoků.
Jak se tato intenzita dotkne Česka? „Dá se předpokládat, že míra rizika bude reflektovat míru angažovanosti České republiky v konfliktu,“ domnívá se Miroslav Dvořák, technický ředitel společnosti ESET. „Zároveň je ale třeba říct, že už dnes je riziko poměrně vysoké, neboť je Česko v Rusku vedeno jako oficiálně nepřátelská země. A také je nutné zmínit, že IT infrastruktura České republiky není vždy v dokonalém stavu.“
Útok je v kyberprostoru obvykle mnohem levnější než obrana. Postavit plot je drahé, najít v plotu díru mnohem levnější. A čím větší oblast se snažíte oplotit, tím více šancí pro trpělivého útočníka.
Rusko si uvědomilo, že větší důraz na formálně nevojenské prostředky funguje. A navíc je nesrovnatelně levnější.
Hlavní výhodou hybridní války jsou nízké náklady v porovnání s tradičním vojenským konfliktem. „Užití vojenské síly není preferovaný nástroj a v ideálním případě stačí hrozba jejího použití,“ píše Foltýn. „Přednost mají neletální, nepřímé, a tedy i levné nástroje. Při vlastní zejména ekonomické slabosti útočník maximálně využívá silných stránek protivníka. V případě Západu využívá svobodu slova, demokratický systém atd. Útočení je levné, přičemž permanentní hrozba použití kteréhokoliv nástroje z celé škály vyžaduje při obraně na straně napadeného vynaložení velkých nákladů.“
Pro Rusko – jehož hrubý domácí produkt je desetkrát menší v porovnání s Čínou nebo USA a dvakrát menší než HDP Německa – je tak hybridní válka v podstatě jedinou dostupnou možností, jak realizovat své vlivové ambice. „Ruské vojenské elity si uvědomily, že větší důraz na formálně nevojenské prostředky funguje a navíc je nesrovnatelně méně drahý,“ všímá si Foltýn v knize Za zrcadlem. „Investovali významnou část zdrojů do tajných sužeb, propagandistického aparátu i do využití nových inovací v oblasti moderních technologií.“
„Jedním z nejzákladnějších způsobů, jak zvýšit ochranu svou nebo organizace, je vzdělávání zaměstnanců,“ říká k tomu Robert Šuman z ESET. „Dlouhodobě platí, že nejslabší článek v sebelepší bezpečnostní strategii je člověk.“
Každá obranná strategie v kyberprostoru – ať už se týká obrany před hackery, nebo před dezinformacemi – tedy musí klást důraz právě na lidský faktor. Otakar Foltýn ve své eseji o hybridní válce označuje strategickou komunikaci za jeden z nejdůležitějších nástrojů vzdorování informačnímu působení protivníka: „Civilní část strategické komunikace spočívá na srozumitelném a důvěryhodném informování ze strany moci výkonné, tedy zpravidla z úrovně vlády a jednotlivých ministerstev.“
Tereza Bartoníčková v tomto kontextu mluví o nutnosti občanské resilience (odolnosti): „Potřebujeme zvýšit odolnost každého jednotlivého občana proti zbraním, které se užívají zejména v digitálním světě. To je ovšem běh na dlouhou trať a v Česku žádné iniciativy tohoto druhu neregistruji.“ S kolegy z Internetového institutu plánuje spustit kurz Dynamika internetu, který by veřejnosti přibližoval fenomény související s hybridními hrozbami. Hozenou rukavici by ale měl zvednout i stát: „Ideální a nutná je samozřejmě kombinace. Mít odolné občany s povědomím, že takovéto taktiky existují, čeho chtějí dosáhnout, a dle toho hodnotit informace kolem nich. A mít stát, který je v tom bude podporovat a svými prostředky chránit další cíle, infrastrukturu a postavení státu.“
V tomto ohledu se mluví o „občanské resilienci“ ve Finsku nebo pobaltských státech, které mají s ruskou hybridní válkou dlouhodobé zkušenosti. Rusko kupříkladu zkusilo ve finštině spustit svůj propagandistický kanál Sputnik v roce 2015, ale kvůli nezájmu místních novinářů i publika finskou pobočku už rok poté zavřelo.
O odolnosti vůči kontinuální ruské hybridní válce v digitálním – a také vojenském – prostoru ostatně mají co říci právě Ukrajinci. Bývalý americký velvyslanec John Herbst, který na Ukrajině působil v letech 2003 až 2006, se domnívá, že Ukrajinci prokázali vysokou odolnost. „Rusko proti Ukrajině podniká kyberútoky, vydírání, operace s cílem destabilizace země, vraždy na zakázku, aby dosáhlo svých cílů,“ řekl v rozhovoru pro americkou rozhlasovou stanici NPR. Současné vojenské manévry a hrozba eskalací na ukrajinských hranicích jsou ale podle něj ukázkou toho, že Rusko není s výsledky svých vlivových operací spokojeno: „Putin hrozí klasickou vojenskou ofenzivou, protože jeho současná hybridní válka na Ukrajině ztroskotala. Trvá již od roku 2014. A nepodařilo se mu přesvědčit Ukrajinu, aby změnila svou zahraniční politiku.“
Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/