Varování před Ruskem sílí. Polsko popisuje scénář útoku pod falešnou vlajkou

Státy na východním křídle NATO v posledních týdnech varují před možnou ruskou operací. Varšava poprvé otevřeně popsala scénář, podle kterého by Moskva mohla využít ukořistěné ukrajinské drony a útok vydávat za akci Kyjeva.

Sirény se rozezněly ve Varšavě, v Krakově i ve stovkách dalších polských měst a obcí. Tříminutový kolísavý tón, který znamená vyhlášení leteckého poplachu, se během dne ozval opakovaně.

Nešlo o skutečné nebezpečí, ale o výjimečné celostátní cvičení ALARM 2026. Zatímco v Česku je pravidelné testování sirén první středu v měsíci běžnou rutinou, podobně rozsáhlá akce v Polsku minulé úterý vzbudila pozornost a stát o ní dopředu informoval.

Test měl prověřit připravenost státu na scénáře, které ještě před několika lety působily jako vzdálená možnost. Dnes jsou však součástí bezpečnostních úvah na východním křídle NATO.Série varování

Zkouška proběhla v době, kdy více transatlantických zdrojů varuje před možnou ruskou operací vedenou proti Polsku nebo baltským republikám.

Podobná varování se v posledních týdnech začala hromadit. Nejprve přicházela neveřejně od zpravodajských služeb a diplomatů, postupně je ale začali potvrzovat i vrcholní politici zemí na východním křídle NATO.

Už v druhé polovině června upozornila lotyšská vojenská rozvědka na indicie, že Rusko může připravovat omezené vojenské provokace namířené proti Polsku nebo pobaltským státům.

Nešlo by o invazi, ale o omezenou hybridní operaci, která by otestovala reakci Severoatlantické aliance. Podobné informace podle britského deníku The Guardian sdílely také zdroje z dalších zemí NATO.

Na konci června prohlásil polský premiér Donald Tusk, že bezpečnostní situace je mimořádně nestabilní a v následujících týdnech a měsících lze očekávat různé formy eskalace.

Na začátku července pak polská média s odvoláním na zdroje z bezpečnostních složek informovala, že Spojené státy Varšavu opakovaně varovaly před možností omezené ozbrojené provokace na polském území.

Ministr zahraničí Radosław Sikorski zároveň upozornil i na možnost takzvané operace pod falešnou vlajkou, při níž by se Rusko mohlo pokusit zamaskovat vlastní útok jako akci Ukrajiny.

V polovině července se přidala Litva. Prezident Gitanas Nausėda i představitelé tamního ministerstva obrany hovořili o zpravodajských informacích, podle nichž by se Moskva mohla zaměřit na kritickou infrastrukturu v baltských státech nebo Polsku.

Cílem by podle nich nebylo obsazení území, ale prověření odhodlání spojenců a jednoty NATO.

Konkrétnější polský ministr

Nejkonkrétnější varování přišlo od polského ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysze. Minulé úterý po jednání vládního výboru pro národní bezpečnost vyjmenoval mezi možnými ruskými operacemi rušení signálu GPS, diverzní akce nebo provokace s využitím dronů.

Náletu ruských dronů čelilo Polsko už loni v září. Během rozsáhlého ruského útoku na západní Ukrajinu narušilo polský vzdušný prostor více než dvacet bezpilotních letounů.

Polská armáda uvedla do pohotovosti protivzdušnou obranu i stíhací letouny a incident se obešel bez obětí na životech. Řada dronů se však dostala hluboko do polského vnitrozemí, kde spadla až kvůli nedostatku paliva.Varšava tehdy upozornila, že podobné případy zvyšují riziko nechtěné eskalace mezi Ruskem a členským státem NATO. Šlo také o impulz pro rozvoj protivzdušné a protidronové obrany. Zrychlilo se zavádění amerického systému Patriot a pokračuje se ve výstavbě vícevrstvého systému protivzdušné obrany Wisła a Narew.

Ministr obrany Kosiniak-Kamysz teď mluví o tom, že Rusové mohou k provokaci proti Polsku a dalším východním státům NATO využít bezpilotní letouny původem z Ukrajiny.

Mohlo by jít o operaci pod falešnou vlajkou.

„Rusko by mohlo využít drony a bezpilotní letouny, které v posledních týdnech zachytilo během intenzivní ukrajinské kampaně namířené na ničení ruské kritické infrastruktury,“ uvedl ministr.

Varování se týká Polska, baltských států, Finska a Rumunska.Polský vojenský analytik Jarosław Wolski v té souvislosti upozornil, že technicky nejde o nereálný scénář, protože během války dopadly na ruském území zřejmě už tisíce ukrajinských bezpilotních letounů a část z nich mohla zůstat téměř nepoškozená.

Jako těsně před invazí

Oprava takových strojů, výměna běžně dostupných součástek ani přeprogramování navigace podle něj nepředstavují pro Rusko zásadní problém. Další možností je převzetí ukrajinských dronů pomocí prostředků radioelektronického boje.

Wolski zároveň připomíná, že podobná veřejná varování přicházela i na přelomu let 2021 a 2022, kdy západní zpravodajské služby opakovaně upozorňovaly na ruské provokace, které měly vytvořit záminku pro invazi na Ukrajinu. Řadu připravovaných scénářů se podle něj podařilo odhalit ještě před jejich realizací.

Podle analytika může být stejnou strategií i současná otevřená komunikace. Pokud Rusko skutečně připravuje operaci pod falešnou vlajkou, veřejné upozornění na tento scénář může její účinek výrazně oslabit. „Neignorujme tato varování. Oznamují to, co může přinést blízká budoucnost,“ napsal Wolski.

Deník Rzeczpospolita uvádí, že podobné operace odpovídají dlouhodobému způsobu fungování ruských tajných služeb. Jejich cílem nebývá obsazení území, ale vyvolání chaosu, rozdělení společnosti a oslabení podpory Ukrajiny.

Tomu nahrává i současné ochlazení vztahů mezi Polskem a Ukrajinou. Spor o výklad společné historie znovu otevřelo rozhodnutí Kyjeva pojmenovat vojenskou jednotku po „hrdinech Ukrajinské povstalecké armády“, zatímco v Polsku přibývá útoků na Ukrajince a krajní pravice dál vyostřuje protiukrajinskou rétoriku.

Hybridní válka podle polských expertů zahrnuje sabotáže, informační operace, šíření falešných narativů, kybernetické útoky i provokace vedené pod prahem otevřeného ozbrojeného konfliktu.

Polské úřady v minulých letech odhalily skupiny připravující žhářské útoky na sklady, logistická centra nebo železniční infrastrukturu. Vyšetřovaly také pokusy o poškození energetických a telekomunikačních sítí.

Dalším nástrojem je dlouhodobé rušení signálu GPS nad Baltským mořem nebo zneužívání migrační krize na polsko-běloruské hranici.

Zvláštní pozornost teď budí právě možnost operace pod falešnou vlajkou.

Nejde přitom o úplně novou úvahu. Bývalý velitel elitní polské jednotky GROM Roman Polko v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy upozorňoval, že Rusko se vzhledem k válce na Ukrajině nebude snažit o přímou konfrontaci s NATO, ale bude hledat jiné cesty.„Může jít o provokace, sabotáž, operace pod cizí vlajkou nebo jiné hybridní aktivity. Cílem bude narušit naši jednotu, vyvolat nejistotu a zastrašit evropské společnosti,“ řekl tehdy a varoval i před dronovou hrozbou.

Právě do této logiky podle něj zapadá i současná debata o možném využití ukořistěných ukrajinských dronů.

Polko zároveň upozorňuje, že dnešní konflikty se nevedou jen na bojišti. „Informace jsou základem. Morálka je základem. Od toho dnešní války začínají,“ řekl televizi TVN24 po úterním jednání bezpečnostního výboru.

Varování ministra obrany tak může být podle generála strategií, jak nebezpečí minimalizovat.

Zdroj: seznamzpravy.cz