Matrjoška v americkém hávu: jak Kreml přes MAGA influencery útočí na německé politiky

Ruská síť falešných zpravodajských videí míří na Sasko-Anhaltsko přes okliku sociálních sítí v USA – a i odhalení podvrhu je pro Moskvu vlastně vítězstvím.

Než německý volič v neděli 6. září otevře volební místnost v Sasku-Anhaltsku, projde jeho pozornost mnohem delší a temnější cestou, než by se na první pohled zdálo. Fingované zpravodajské šoty, které napodobují grafiku BBC nebo veřejnoprávní ARD, dnes už necílí primárně na německy mluvící publikum. Míří nejprve za oceán – na okruh amerických účtů blízkých hnutí MAGA, odkud se teprve zpětně, obalené zdáním důvěryhodnosti, vracejí zpět do Německa. Bezpečnostní zdroje to popisují jako novou fázi kampaně, kterou výzkumníci sledují už od roku 2023 pod krycím jménem „Matrjoška“.

Ruská loutková komora s mnoha tvářemi

Matrjoška není jediná ruská operace tohoto druhu a ani ta nejstarší – vedle ní působí sítě Doppelgänger a Storm-1516, se kterými se prolíná personálem, infrastrukturou i cílovými skupinami. Společný jmenovatel je ale stejný: masová produkce falešných videí, deepfaků a uměle generovaných fotografií, které se tváří jako reportáže renomovaných západních médií. Podle německých bezpečnostních zdrojů bylo od června letošního roku identifikováno přes sto takových videí, jež mají centrální koordinaci z ruského území přes síť firem napojených na tamní speciální služby.

Videa nejsou náhodná – obviňují konkrétní politiky napříč německým demokratickým spektrem, od kancléřovy CDU přes SPD a Zelené až po FDP, z korupce, sexuálního násilí, zneužívání dětí, zpronevěry či nepotismu. Cílem není přesvědčit, ale zahltit veřejný prostor tolika lživými obviněními, že se v nich ztratí schopnost rozeznat pravdu od podvrhu.

Proč přes Ameriku a proč právě MAGA

Klíčová inovace poslední fáze „Matrjošky“ spočívá v trase, kterou dezinformace putují. Namísto přímého útoku na německé publikum operace cíleně oslovuje americké konzervativní influencery, u nichž předpokládá vysokou míru vstřícnosti vůči narativu o Evropě jako kontinentu v morálním a bezpečnostním úpadku. Jakmile se falešný příběh objeví na účtu s tisíci či miliony sledujících v USA, získává punc autenticity a teprve poté se – nyní už jako „ověřená“ zahraniční zpráva – šíří zpět mezi německé uživatele. Evropský zpravodajský důstojník to pro list Financial Times shrnul jednoduše: Rusové hledají subtilnější, ale účinnější způsoby, jak otrávit zpravodajský prostor.

Německé ministerstvo vnitra kampaň sleduje, přiznává ale, že dosud nedosahuje masivního organického dosahu mezi německy mluvícími uživateli a řada videí už byla ze sítí odstraněna. To je ovšem přesně ten moment, kde se ukazuje skutečná logika ruských operací tohoto typu: úspěch kampaně se neměří jen počtem shlédnutí, ale tím, zda se lživé obvinění vůbec dostane do veřejného prostoru. Jakmile k tomu dojde, samotné následné vyvracení, opravné články či prohlášení dotčených politiků paradoxně jen znovu připomínají jméno a obvinění – a šíří je dál, byť v kontextu dementi. Pro Kreml je tedy i odhalení podvrhu do jisté míry přijatelný, ne-li žádoucí výsledek.

Sasko-Anhaltsko jako laboratoř

Není náhoda, že se intenzita kampaně zvyšuje právě před zářijovými zemskými volbami. V Sasku-Anhaltsku, kde se hlasuje 6. září, se krajně pravicová AfD podle průzkumů pohybuje nad čtyřiceti procenty a má reálnou šanci poprvé v historii samostatně sestavit zemskou vládu – necelý týden před volbami v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku. Německá kontrarozvědka (BfV, respektive zemský Verfassungsschutz) spojuje s kampaní Matrjoška již přes šedesát videí cílených právě na tyto tři spolkové země.

AfD přitom dlouhodobě artikuluje pozice, které se nápadně kryjí se zájmy Kremlu – od požadavků na zrušení sankcí vůči Rusku přes relativizaci či přímou obhajobu ruské agrese proti Ukrajině až po systematické zveličování migrační agendy a podkopávání důvěry v evropské instituce. Podpora takové strany je pro Moskvu strategicky cenná investice: Německo zůstává jedním z klíčových států Evropské unie a zároveň jedním z hlavních partnerů Ukrajiny v jejím odporu proti ruské agresi. Oslabení proukrajinského konsenzu v Berlíně by mělo dopad daleko za hranice jedné spolkové země.

Součást širší hybridní války

Kampaně typu Matrjoška je třeba číst v kontextu, nikoli izolovaně. Nejde o osamocenou informační operaci, ale o jeden z nástrojů komplexní ruské hybridní války proti Evropě, která kombinuje kybernetické útoky – připomeňme hackerský útok na ústředí SPD v roce 2023 – s informačními manipulacemi, sabotážemi kritické infrastruktury a systematickou podporou radikálních politických sil na obou koncích spektra. Přesně stejný vzorec – využití amerických sociálních sítí jako zesilovače pro evropské publikum – zaznamenaly bezpečnostní složky již během voleb do Evropského parlamentu i při předchozích německých federálních volbách v únoru 2025.

„Toto trvalé, systematické ofenzivní chování ze strany Ruska, které je státem sankcionované a státem řízené, je realitou, s níž musíme počítat,“ uvedl mluvčí německého ministerstva zahraničí.

Pro české čtenáře, kteří si dobře pamatují vlastní zkušenost s ruskými dezinformačními sítěmi a kybernetickými incidenty, je německý případ důležitým upozorněním: hranice mezi „domácí“ a „zahraniční“ dezinformací mizí. Pokud se ruský fake nejdřív ohřeje v americkém prostředí, než dorazí do Evropy, znamená to, že evropské bezpečnostní a mediální instituce potřebují sledovat nejen vlastní, ale i zámořský informační prostor – protože právě tam se dnes formuje příští vlna lží, která za pár dní dorazí i k nám.

Autor: Peter Jelen