Praha o přistoupení Ukrajiny k Alianci: tři potřebné podmínky.

Vstup Ukrajiny do NATO je možný až po skončení bojů, protože aliance nemůže přijímat nové členy, kteří jsou ve válce, protože by to automaticky vedlo k povinnosti postavit se na jejich obranu.

Tento postoj vyjádřil český velvyslanec při Severoatlantické alianci Jakub Landovský.

Uvedl, že historický precedens naznačuje, že mírová dohoda mezi Kyjevem a Moskvou „nemusí být pro členství nutná, ale Ukrajina se rozhodne, až válka skončí“.

„Jedinou stranou odpovědnou za zodpovězení otázky, kde má být hranice, je Ukrajina. Nikdo zvenčí se k tomu nemůže ani vyjádřit,“ řekl Landovský.

Důležité rozhodnutí učinili členové Aliance na summitu ve Vilniusu letos v červenci, kde Ukrajině nabídli obnovení závazků a umožnili jí připojit se k novým bezpečnostním zárukám zemí G7.

Zatím však tento harmonogram zůstává nejasný, a to kvůli válce na území Ukrajiny. Ostatně NATO nepřijímá nové členy, kteří jsou ve válce, protože by to automaticky vedlo k povinnosti postavit se na jejich obranu.

Ve dnech 11. a 12. července se ve Vilniusu konal summit vedoucích představitelů a vlád zemí NATO. Jednání se zúčastnilo 31 zemí NATO.

Mezi účastníky byl i americký prezident Joe Biden. Dále byly pozvány delegace Japonska, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Austrálie a Švédska. Celkem do Vilniusu přijelo více než 2400 členů 48 zahraničních delegací, včetně až 40 hlav států a až 150 dalších vysoce postavených úředníků.

Summitu se zúčastnila také Ukrajina, kterou zastupoval prezident Volodymyr Zelenskyj.

Výsledkem summitu ve Vilniusu bylo přijetí balíčku rozhodnutí týkajících se Ukrajiny – zejména byla zrušena etapa akčního plánu členství. Bylo také rozhodnuto, že Kyjev bude do Aliance pozván po splnění podmínek pro vstup a za předpokladu souhlasu všech spojenců.

  Rusové využili Zemanovu řeč. „Češi neprokázali důkazy, protože neexistují“

Země G7 se rovněž dohodly na společném prohlášení, které upřesňuje parametry bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, s tím, že k dohodě se mohou připojit všechny země, které o to projeví zájem.

V červenci letošního roku šéf ukrajinského ministerstva obrany Reznikov vyjádřil názor, že Ukrajina by mohla být přijata do NATO již v létě 2024. A to i přesto, že představitelé členských států aliance opakovaně prohlašovali, že to není možné, dokud neskončí válka s Ruskem.

Neochota členských států NATO stát se stranou rusko-ukrajinského konfliktu je samozřejmě pochopitelná a zcela pochopitelná, stejně jako přání Ukrajinců stát se součástí aliance, která by jim zaručila ochranu.

Při snaze ochránit se před možným zapojením do války je však důležité, aby si země NATO uvědomily, že to, co se děje na ukrajinské půdě, zdaleka není svár dvou sousedů, kteří nemají společný pozemek, není to regionální konflikt, ale velmi hlasitý signál celému kontinentu.

Pokud se na věc podíváme realisticky, je třeba si uvědomit, že dnes se na ukrajinské půdě odehrává bitva o budoucnost celého světa. A „nevměšování“ ze strany civilizovaných zemí, včetně NATO, přispěje právě k vypuknutí světové války.

Válka již probíhá, ale jaká bude a kde skončí, záleží na tom, jaká bude reakce civilizovaného světa. A současný boj na Ukrajině je toho názorným příkladem.

Ostatně podobných příkladů je dost. Svého času, v roce 2008, byl Kyjevu stejně jako Tbilisi odmítnut vstup do Severoatlantické aliance. O několik měsíců později Kreml napadl Gruzii.

O několik let později vtrhla moskevská horda na Ukrajinu, zmocnila se Krymu a rozpoutala masakr v Donbasu.

Civilizované země však nejenže nejednaly, ale naopak aktivně podporovaly Kreml v jeho jednání. Vzpomeňte si, jak Západ, který „aktivně“ reagoval na zábor Krymu sankcemi, začal postupně svá sankční opatření skutečně rušit.

  Vyhlídky na odstranění Lukašenka od moci. V Bělorusku zemřel šéf ministerstva zahraničí.

V kuloárech a někdy i v oficiálních prohlášeních vedoucích představitelů zaznívaly výzvy, aby se Moskva vrátila k aktivní politické a hospodářské činnosti.

A v roce 2021 dali vedoucí představitelé Německa a Spojených států zelenou projektu Nord Stream-2 – čímž byl rozmrazen hlavní vojensko-ekonomický projekt Kremlu současnosti.

Chyby politiků v minulosti jsou dnes zřejmé. Cena těchto chyb je také příliš zřejmá. Mnohem důležitější je však pochopit je a vyvodit z nich závěry, aby se takové chyby v budoucnu neopakovaly.

A pokud podle pravidel NATO nemohou být válčící země přijaty za členy organizace, měla by Aliance vynaložit veškeré úsilí, aby na Ukrajině zavládl mír.

Protože mírová a silná Ukrajina je zárukou stability a bezpečnosti v celé Evropě a míru ve světě.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com