Web CZ24.News šíří kremelský mýtus o „kritickém vyčerpání“ ukrajinské armády. Čísla ukazují opak
Provorusky orientovaný portál CZ24.News a stránka Banking News v posledních dnech tvrdí, že Ukrajina má „vyčerpaný“ mobilizační zdroj a její armáda se hroutí zevnitř. Dostupná data o náboru na obou stranách fronty ale kreslí zcela jiný obraz — a to spíš v neprospěch Moskvy.
V uplynulých týdnech se v prostředí českého internetu znovu objevil text, který si klade za cíl vzbudit dojem, že Ozbrojené síly Ukrajiny stojí na pokraji personálního kolapsu. Šíří ho web CZ24.News, dlouhodobě známý publikováním materiálů kopírujících tón ruských státních médií k „vojenské speciální operaci“, a doplňuje ho portál Banking News, který se navenek tváří jako ekonomicky orientované médium. Obě stránky pracují se stejným klíčovým slovem — „vyčerpání“ — a stejnou logikou: pokud Ukrajina má problémy s doplňováním řad, znamená to, že prohrává a že další podpora ze strany Evropy nemá smysl.
Tato konstrukce je typickým příkladem toho, jak ruská propaganda pracuje s částečnou pravdou. Problémy s náborem na Ukrajině skutečně existují a nikdo v Kyjevě je nezakrývá. Otázkou ale je, co z nich lze — a co nelze — vyvodit.
Co se skutečně děje kolem teritoriálních center komplektace
Ukrajinská teritoriální centra komplektace a sociální podpory (TCK), tedy obdoba branných úřadů, se v posledních dvou letech opakovaně staly terčem kritiky — a to i uvnitř samotné Ukrajiny. Objevily se případy hrubého zacházení při předávání povolávacích rozkazů, chyby v evidenci i zprávy o korupci. Ukrajinský veřejný ochránce práv Dmytro Lubinec v létě 2026 potvrdil, že úřad eviduje tisíce stížností na porušování práv v průběhu mobilizace, a požadoval zřízení pracovní skupiny přímo na úrovni ministerstva obrany.
Podstatné ale je, jak na tyto signály reaguje samotný stát. Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) a Národní policie v posledních měsících opakovaně odhalily organizované schémy vyhýbání se mobilizaci i zneužívání pravomocí ze strany jednotlivých pracovníků TCK — a tyto případy končí trestním stíháním, nikoli zametením pod koberec. Nový vrchní velitel ozbrojených sil Mychajlo Drapatyj podle vyjádření kanceláře ombudsmana zároveň urychleně přebírá doporučení na změnu přístupu k mobilizaci. Paralelně stát zavádí digitální nástroje — mimo jiné systém Rezerv+, který má omezit prostor pro svévoli při vydávání povolávacích rozkazů a zpřehlednit evidenci vojenské povinnosti.
Co z toho plyneExistence jednotlivých excesů a jejich medializace není totéž co „kritické vyčerpání“ systému jako celku. Fungující stát se pozná právě podle toho, že na chyby reaguje vyšetřováním a reformou — nikoli podle jejich absence.
Ukrajina nemobilizuje jen násilím, ale přestavuje celý systém
Tvrzení o „vyčerpání mobilizačního zdroje“ navíc ignoruje, že Kyjev od roku 2024 postupně mění samotnou logiku doplňování armády. Vedle klasického odvodu roste důraz na dobrovolnou kontraktní službu, finanční motivaci a cílené získávání lidí s konkrétní kvalifikací — piloty dronů, ženisty, specialisty na elektronický boj. Velitelé, jako je náčelník 3. armádního sboru Andrij Bileckyj, veřejně argumentují, že klíčem není jen počet povolaných, ale důvěra, kvalita výcviku a profesionalizace — tedy přesně ty parametry, které v dlouhé opotřebovávací válce rozhodují víc než holá čísla.
Nedostatek personálu v konkrétních jednotkách je reálný problém. „Vyčerpání mobilizačního zdroje“ jako kategorie, kterou lze změřit a která znamená blížící se kolaps, je ale tvrzení o řád širší, než co samotná data ukazují.
Ruská strana téže mince: cíl náboru splněn zdaleka není
Nejzajímavější na celé kauze je, že stejné weby, které Ukrajině vyčítají vyčerpání, mlčí o vlastním problému Ruska. Podle Zahraniční zpravodajské služby Ukrajiny (SZRU) mělo Rusko v roce 2026 naverbovat 409 tisíc smluvních vojáků. Na začátku července bylo splněno necelých padesát procent tohoto plánu — přibližně 195 tisíc lidí, tedy méně, než kolik plán předpokládal už k tomuto datu (204,5 tisíce). Denní tempo náboru přitom kleslo z přibližně 1200 lidí v letech 2024–2025 na 800 až 1090 lidí v roce 2026.
Nezávislý německý výzkumník Janis Kluge z institutu IFSH, který vychází z dat ruského ministerstva financí o výdajích na náborové bonusy, došel ke srovnatelnému závěru: v prvním čtvrtletí 2026 kleslo tempo náboru meziročně o dvacet procent, na nejnižší úroveň za poslední tři roky. Podle stejných zdrojů přitom ruské ztráty za první pololetí 2026 dosáhly zhruba 196 700 osob — z toho 115 300 padlých a 80 400 zraněných vyřazených z boje. Jinými slovy, počet nově naverbovaných vojáků zhruba odpovídá počtu ztrát, což prakticky znemožňuje reálné rozšiřování bojeschopných sil.
Ruský nábor 2026 v číslechPlán: 409 000 smluvních vojáků · Skutečnost k začátku července: cca 195 000 (méně než 50 %) · Denní tempo: pokles z ~1200 (2024–25) na 800–1090 (2026) · Ztráty za 1. pololetí 2026: ~196 700 osob
Moskva na klesající zájem reaguje zvyšováním náborových bonusů, uvolňováním zdravotních kritérií a tlakem na vysoké školy, aby mezi studenty naverbovaly stanovené kvóty. Podle regionálních dat i to naráží na limity — část univerzit i jednotlivců se náboru brání, protože se obávají nasazení v útočných jednotkách.
Proč na tom záleží
Narativ o „vyčerpání ZSU“ nefunguje jako popis reality, ale jako nástroj — má oslabit důvěru evropské veřejnosti v to, že Ukrajina dokáže obranu udržet, a tím oslabit ochotu ji dál podporovat. Právě proto je důležité rozlišovat mezi existencí konkrétních, řešitelných problémů (a ty na ukrajinské straně skutečně jsou) a tvrzením o systémovém kolapsu, které simulují weby jako CZ24.News nebo Banking News, aniž by ho podložily srovnatelnými daty o druhé straně fronty.
Autor: Peter Jelen
