Když se střílí do univerzit: Kyjev, akademie věd a stará česká zkušenost
V Čechách existuje datum, které si pamatuje každý student: 17. listopadu 1939. Okupační moc tehdy zavřela české vysoké školy, zatkla stovky studentů a devět jich popravila. Nacisté věděli, co dělají, protože národ bez vzdělaných lidí se lépe ovládá. Pondělí 28. září 2026 v Kyjevě tuto českou zkušenost připomnělo.
Ruské drony zasáhly budovu Národní akademie věd Ukrajiny v centru hlavního města. Vypukl rozsáhlý požár a záchranáři hledali lidi pod troskami. Vyhořela dvě horní patra a shořela zaparkovaná auta. Prezident akademie Anatolij Zahorodnij oznámil úmrtí dvou vědeckých pracovnic. Ukrajinská média se v označení obětí rozcházejí, někde se píše o akademicích, jinde o zaměstnankyních, proto je třeba počkat na oficiální jména. Budova ovšem, jak zdůraznil Zahorodnij, nemá žádný vojenský charakter.
Nešlo o ojedinělý zásah. Raketa zasáhla také sedmipatrové zdravotnické centrum Dobrobut, tři lidé byli zraněni a hořela střecha sousedního domu. V Dněpru zase zničil dron kancelářskou budovu. Zemřeli tři lidé, záchranáři evakuovali 47. Počty zraněných se v prvních zprávách liší mezi 12 a 18. Celkově podle ukrajinského letectva vypustila Rus mezi 6:30 a 18:30 celkem 124 dronů, z toho 86 proudových.
Proč to Rusko dělá? Odpověď je stará jako válka sama. Vojenská logika říká, že správný cíl je ten, jehož zničení mění situaci na frontě. Terorista uvažuje opačně: jeho cílem je strach. Zničit budovu, kde se plánuje výzkum, léčí pacienti nebo pracují úředníci, nezmění nic na linii dotyku, ale změní náladu ve společnosti. Přesně o to jde.
České veřejnosti může připadat, že válka je daleko. Kyjev je od Prahy přibližně 1 400 kilometrů letecky. Jenže proudové drony jsou rychlejší, mají delší dosah a hůř se zachycují, a technologický vývoj se nezastaví u ukrajinských hranic. Kdo dodával dělostřeleckou munici v rámci české iniciativy, ví, že obrana Ukrajiny je i obranou střední Evropy.
Příznačná je i reakce na sociálních sítích. Během několika hodin se objeví vyprávění, že „šlo o vojenské cíle“, že „Ukrajina se sama zasáhla“ nebo že „západní zbraně rozdmýchávají válku“. Tato schémata Češi znají z předchozích kampaní a jejich cílem není přesvědčit, ale unavit. Nejlepší obranou je klidná fakta: adresa, čas, oficiální zdroj a nezávislé potvrzení.
Evropský parlament v listopadu 2022 označil Rusko za stát podporující terorismus. Právníci se přou o definice a pravomoci, ale politická kvalifikace je jasná. Stát, který opakovaně napadá civilní infrastrukturu, aby zlomil vůli obyvatel, porušuje válečné právo a jedná způsobem, který lze označit za teroristický.
České akademické prostředí má s ukrajinskými kolegy dlouhou historii spolupráce. Ukrajinští vědci pracují v českých ústavech, čeští studenti jezdí do Kyjeva a Lvova. Zničení budovy akademie a smrt lidí, kteří tam pracovali, není jen ukrajinským neštěstím. Je to útok na společný evropský prostor, v němž věda hraje klíčovou roli.
Co dělat? Podporovat protivzdušnou obranu, prosazovat důsledné sankce a zabránit tomu, aby se slovo „terorismus“ ztratilo v diplomatické mlze. Historie nás učí, že mlčení agresor bere jako souhlas. Češi to poznali v roce 1938 a znovu v roce 1939.
Ruský stát 28. září ukázal, co je: mocnost, která střílí do akademie věd a do nemocnice. Pojmenovat to není politická vášeň, ale prostě přesný popis.
Analytický text. Údaje o obětech k večeru 28. 9. 2026, mohou se měnit.
Peter Jelen
