Záporožská elektrárna jako dezinformační zbraň: proč příběh o „ukrajinské jaderné provokaci“ neobstojí

Proruské weby ČZ24.news a Nova Republika tvrdí, že Ukrajina záměrně útočí na Záporožskou jadernou elektrárnu a chce vyvolat katastrofu. Je to příběh šitý na míru Moskvě. Fakta ho ale nepodporují.

Starý scénář v novém hávu

Když ruská armáda na jaře 2022 obsadila Záporožskou jadernou elektrárnu, největší v Evropě, stala se z ní nejen vojenský objekt, ale také předmět informační války. Od té doby se v ruské propagandě opakuje stejný vzorec: každý incident v okolí stanice je připsán Ukrajině, zatímco role okupanta zůstává stranou. Tento vzorec si v poslední době osvojily i některé české weby, především ČZ24.news a Nova Republika. V jejich podání Kyjev údajně cíleně útočí na vlastní jadernou elektrárnu, aby vyvolal havárii a svalil vinu na Rusko. Argument láká jednoduchostí, má ale zásadní vadu: žádný nezávislý zdroj ho nepotvrdil. Texty se zpravidla opírají o prohlášení ruských úřadů a státních agentur, tedy strany, která stanici fakticky ovládá. Takový řetězec zdrojů se ověřováním nazvat nedá. Jde o převyprávění oficiální moskevské linie v češtině.

Co říkají nezávislí odborníci

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) má na elektrárně od září 2022 své stálé experty. Generální ředitel Rafael Grossi opakovaně varuje před riziky, zároveň ale dává najevo, že agentura popisuje, co její inspektoři na místě vidí, a nerozhoduje o vině za každý jednotlivý incident. Zprávy MAAE mluví o poškozených objektech, o dronech v okolí areálu, o minách v ochranném pásmu a o opakovaných výpadcích vedení. Tvrzení, že Ukrajina cíleně ostřeluje reaktory, v nich nenajdeme. Agentura naopak od začátku volá po ochraně stanice a formulovala pět základních zásad jaderné bezpečnosti, které mají zabránit útokům na zařízení i z jeho území. Odborníci také připomínají, že jaderná bezpečnost se neláme na jednom efektním zásahu, ale na selhání chlazení a napájení. Kdo kreslí obraz „ostřelovaného reaktoru“, odvádí pozornost od toho, co stanici skutečně ohrožuje.

Informační vakuum jako příležitost

Moskva přitom těží z toho, že mise MAAE nemá přístup do všech částí areálu. Inspektoři se nemohou volně pohybovat po celé elektrárně a ověřit na vlastní oči každé tvrzení, které zazní. Právě v takové mezeře se dobře daří manipulaci. Rusko nabízí vlastní verzi událostí, vydává ji za jedinou dostupnou a nezávislým pozorovatelům přenechává pouze dodatečné konstatování, že určité věci nemohli potvrdit ani vyvrátit. Neověřitelnost se pak v propagandě mění v domnělý důkaz. České weby, které tato sdělení přebírají, tak nepřebírají fakta, nýbrž důsledek omezeného přístupu. Střízlivý čtenář by si měl položit jednoduchou otázku: proč okupant, který tvrdí, že mluví pravdu, brání nezávislé kontrole?

Skutečné riziko: ztráta vnějšího napájení

Jaderná elektrárna, i když jsou reaktory odstavené, potřebuje nepřetržité chlazení, a to vyžaduje spolehlivý přísun elektřiny. Záporožská elektrárna kvůli válce opakovaně přišla o vnější napájení a několikrát se musela spolehnout na záložní dieselové generátory. MAAE tyto situace označuje za jedno z největších bezpečnostních rizik na stanici. Zdrojem problému je válka, kterou rozpoutalo Rusko, a poškození vedení v zóně bojů, nikoli údajná ukrajinská „provokace“. K tomu přistupuje ztráta zásob chladicí vody po zničení Kachovské přehrady v roce 2023. Reaktory jsou sice odstavené, zbytkové teplo však nezmizí. Skutečný problém je tedy křehká infrastruktura okupovaného zařízení, nikoli scénář, který rozmělňují proruská média.

Proč by si Kyjev střílel do vlastní nohy?

Tvrzení o záměrné ukrajinské provokaci neobstojí ani logicky. Ukrajina patří k zemím, které s následky jaderné havárie mají historickou zkušenost: Černobyl dodnes vyznačuje mapu země. Havárie v Záporoží by ohrozila miliony lidí, zasáhla by zemědělskou půdu, která živí nejen Ukrajinu, a znečistila by Dněpr, jednu z hlavních vodních tepen země. Důsledky by přesáhly hranice. Radioaktivní spad nezná fronty a dopady by pocítily i sousední státy včetně těch ve střední Evropě. Navíc by Kyjev tím vyvolal krizi ve vztazích s evropskými partnery, na jejichž vojenské a finanční podpoře stojí jeho obrana. Pro Ukrajinu by byl takový krok sebevraždou, pro Rusko by byl užitečný jen v propagandě. Otázku „komu to prospívá“ lze zodpovědět snadno.

Co z toho plyne pro české čtenáře

Příběh o ukrajinské jaderné provokaci není ojedinělý. Zapadá do dlouhodobé snahy vyvolat v evropských společnostech únavu z války a pochybnosti o tom, kdo je agresor a kdo oběť. Česká veřejnost, která má s dezinformacemi z východu dlouhou zkušenost, by měla sledovat tři jednoduchá kritéria: odkud tvrzení pochází, zda ho potvrzuje nezávislá instituce a komu slouží. U textů ČZ24.news a Nova Republika o Záporožské elektrárně neobstojí ani jedno. Pravda je méně dramatická, ale důležitější: stanice je v rukou okupanta, bezpečnost závisí na ochraně napájení a nezávislého dohledu a každé, kdo ohrožuje přístup mezinárodních expertů, ohrožuje i Evropu. Řešením je ukončení okupace a obnovení kontroly nad zařízením, ne šíření obrazu viníka, který se hodí Kremlu.

Autor: Peter Jelen