Ruské velvyslanectví v Praze se zaměřuje na český mediální prostor

Od příchodu nové velvyslankyně Anny Ponomarjovové v prosinci 2025 výrazně zesílila aktivita všech ruských diplomatických zastoupení v Česku. Moskva se podle dostupných zjištění opírá o politiky s proruskými postoji, o sankcemi dotčené kulturní instituce a o síť formálně nezávislých médií, jejichž obsah se postupně dostává i do hlavního proudu.

Nová velvyslankyně, nová intenzita

Po nástupu Anny Ponomarjovové do funkce v prosinci 2025 se podle dostupných informací výrazně zintenzivnila práce velvyslanectví v Praze, generálních konzulátů v Brně a Karlových Varech i honorárního konzulátu v Ostravě. Jejich cílem je ovlivňovat aktuální veřejnou agendu a prosazovat narativy Kremlu. Nejvíce je to patrné na kontaktech s politickými subjekty, které se profilují euroskepticky, protinatovsky nebo otevřeně prorusky: SPD, hnutím Jasný signál nezávislých (JaSaN), stranou PRO, Trikolorou a KSČM.

Ruský dům jako nástroj měkké síly

Ponomarjovové se podle dostupných informací podařilo obnovit aktivní činnost pražského Ruského domu (Ruského střediska vědy a kultury), ačkoli jeho zastřešující organizace Rossotrudničestvo podléhá sankcím Evropské unie. Ruský dům má vlastní internetové zdroje i účty na sociálních sítích a zůstává jednou z platforem ruské měkké síly v Česku. Bezpečnostní informační služba (BIS) přitom opakovaně veřejně varovala, že Kreml podobné struktury využívá k šíření propagandy a k ovlivňování české společnosti.

Vědomo si rizika, že by mohl být Ruský dům uzavřen, začalo Rossotrudničestvo předem přenášet část jeho funkcí na formálně nezávislé subjekty. Jde o digitální platformy, tedy média, kanály na YouTube a stránky na sociálních sítích, i o organizace působící ve vzdělávání a kultuře. Tento model umožňuje zachovat ruskou přítomnost, i kdyby činnost Ruského domu skončila, a zároveň ztěžuje prokazování přímých vazeb mezi těmito strukturami, ruskými státními orgány a tajnými službami.

Telegram, proruská média a 42TČen

Velvyslankyně si založila vlastní kanál na Telegramu, přes který šíří ruské zahraničněpolitické narativy, a usiluje o větší dosah v řadě otevřeně proruských dezinformačních médií: Nová republika, Pravyprostor, Protiproud, Ruska Pravda a 42TČen. Název posledně jmenovaného webu je záměrně převrácenou zkratkou veřejnoprávní ČT24 (dřívější název, od něhož se později upustilo, zněl neČT24). BIS tento web oficiálně označila za informační kanál napojený na ruský státní aparát a BIS i nezávislí mediální experti ho shodně považují za nástupce zakázané ruské propagandistické agentury Sputnik, zablokované v Česku i v celé EU.

Ve vydavatelské strategii 42TČen je pozoruhodný postup, kterým si buduje legitimitu. Web pravidelně zveřejňuje rozhovory s českými politiky, nejčastěji s proruským pohledem. Moderátoři pak přizvou místní nezávislé novináře, komentátory a aktivisty, aby tyto rozhovory a výroky komentovali, a komentáře se dále šíří po sociálních sítích a dalších médiích. Díky tomu může 42TČen postupně a nenápadně zavádět otevřeně kremelské narativy (nebo tvrzení v zájmu Ruska) do českého informačního prostoru daleko za hranice tradičního proruského publika. Dostávají se do širších společenských diskusí a převezmou je i významná česká média, už bez spojení se zdroji ruské propagandy.

Koho oslovují proruská média

Ostatní proruská média při výběru českých politiků vycházejí nejen z obecné rétoriky jejich stran, ale také z doložené dlouhodobé spolupráce s ruskou mediální infrastrukturou, z kritiky EU a NATO i z finančních a reputačních zranitelností.

SPD – Ivan David. Ve straně je spojnicí člen předsednictva a europoslanec od roku 2019 Ivan David. Má nejen mandát a mediální rozpoznatelnost, ale i vlastní platformu Nová republika, jejíž rubrika „Zahraniční zdroj“ podle dostupných informací v průměru z 60 % přebírá obsah z ruských webů. Ministerstvo vnitra ČR dospělo k oficiálnímu závěru, že Nová republika podává řadu důležitých témat výhradně optikou Kremlu, a analýza think-tanku European Values z Prahy ji označila za jeden z nejčtenějších dezinformačních webů v Česku se systematickým šířením ruských narativů. David často vystupuje na ČT24, kde snižuje hrozbu ruského útoku na EU a západní podporu Ukrajiny označuje za přípravu války s Ruskem. V září 2026 hlasoval proti rezoluci Evropského parlamentu, která označila volby do ruské Státní dumy za zmanipulované a odsoudila jejich konání na okupovaných územích Ukrajiny. Proti byli ze všech českých europoslanců jen on, Ondřej Dostál a Kateřina Konečná.

KSČM – Kateřina Konečná. Konečná stála v čele KSČM v letech 2021 až 2026, nyní je řadovou členkou, ale jako europoslankyně má v Česku i na evropské scéně větší váhu než nový předseda Roman Roun. Dlouhodobě se zasazuje o zrušení sankcí vůči Rusku, obviňuje NATO a Ukrajinu z vyprovokování ruské invaze a zpochybňuje odpovědnost ruských agentů za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích. V roce 2024 uvedla, že podporuje vystoupení Česka z EU a NATO. S KSČM je osobně i organizačně propojena nadace Česká nadace 2000, která od roku 2000 systematicky rozděluje granty organizacím prosazujícím vystoupení z NATO a proruské teze, mj. Slovanskému výboru ČR, Českému mírovému hnutí a Klubu českého pohraničí, z nichž část sídlila přímo v ústředí KSČM. Po únoru 2022 přestala zveřejňovat přesné částky pro jednotlivé příjemce, celkový roční objem však podle dostupných údajů zůstal na úrovni 2 až 3,5 milionu korun.

Parlament – Ševčík a Rajchl. V Poslanecké sněmovně patří mezi hlavní kontakty velvyslankyně Miroslav Ševčík (nestraník v poslaneckém klubu SPD) a Jindřich Rajchl, předseda PRO. Rajchl poskytl rozhovor webu Voice of Europe, který Česko zařadilo na sankční seznam jako součást ruské vlivové operace. Po jeho odhalení nebezpečnost webu popíral a prohlašoval, že Rusko na Česko nikdy nezaútočí. Hrozbu z Ruska označoval za vědomou lež vlády. Pravidelně se objevuje také na 42TČen a ani po závěru BIS o ruském původu webu v tom nevidí problém a považuje ho za důvěryhodnější než velkou část českých médií. Odmítá růst obranných výdajů a nákupy zbraní vykresluje jako výsledek umělého strašení Ruskem, čímž posouvá pozornost od ruské agrese k ekonomickým škodám sankcí. V jeho životopise jsou sporné momenty: spolupracoval se společností Bwin, jejíž činnost bez národní licence česká strana považovala za nelegální, dva jeho bývalí zaměstnanci dostali vězení a Rajchl figuroval jako svědek. Finanční zpráva PRO za rok 2025 byla plná rozporů a chyb, strana deklarovala příjmy sedm milionů korun, z toho čtyři miliony údajně tvořily dobrovolné dary.

Trikolora – Zuzana Majerová. Předsedkyně Trikolory a poslankyně zvolená v roce 2025 za SPD je pravidelnou hostkou 42TČen a veřejně tvrdí, že redakce její odpovědi nikdy nemanipulovala. V březnu 2026 řekla, že pokud mohou USA napadat jiné státy kvůli pocitu ohrožení, nelze stejné právo upírat Rusku. V dubnu 2026 vystoupila pro ruský tisk s výzvou k co nejrychlejšímu zahájení dialogu Moskvy a Prahy a ke zrušení sankcí EU. Ruská média její vystoupení použila jako důkaz politické poptávky v EU po normalizaci vztahů s Ruskem bez předchozího ukončení agrese.

JaSaN – V. Štěpán. Častým hostem 42TČen je i předseda JaSaN V. Štěpán, jehož oficiální web jeho rozhovory pro tento server systematicky přetiskuje a avizuje. Jako energetický expert mluví hlavně o nutnosti okamžité obnovy dodávek ruského plynu do EU, a zejména do Česka, a velkou část odpovědnosti za české energetické problémy přenáší na Ukrajinu, Polsko, Evropskou komisi a USA. Ruský plyn pokládá za prakticky nenahraditelný, což se zcela shoduje s kremelským narativem o sebezničující evropské rezignaci na ruské energonosiče. Zajímavá je jeho dřívější slova, že mu „neoficiálními kanály“ z Ruska přišel signál o ochotě Moskvy prodat plyn Praze, povede-li jednání právě on. Přímo to kontakty Štěpána s ruským velvyslanectvím či tajnými službami nedokazuje, ale ukazuje to na existenci neformálního komunikačního kanálu části českých politiků s ruskou stranou.

Cíl: Česko loajální vůči Kremlu

Právě využíváním politiků typu Štěpána, Davida, Rajchla, Majerové a Konečné chce podle uvedených zjištění velvyslankyně Ponomarjovová proniknout do širších kruhů české politiky, mezi zástupce občanských organizací a k seriózním, v porovnání s otevřeně proruskými weby důvěryhodným českým médiím. Hlavním cílem ruského velvyslanectví je podle analýzy napomoci proměně Česka ve stát maximálně loajální Kremlu, jako tomu bylo za vlády Viktora Orbána v Maďarsku a jako se to dnes děje na Slovensku pod vládou Roberta Fica.

Postupně by to vedlo k posilování politických sil, které jsou proti sankcím vůči Rusku, vojenské pomoci Ukrajině a prohlubování spolupráce Česka s EU a NATO. Ty by prohlubovaly vnitropolitické rozpory a pozvolna oslabovaly proevropský a euroatlantický kurz země, a to bez nutnosti přímého ruského zásahu do vnitropolitických procesů.

Co z toho plyne pro média

Pro redakce z toho vyplývá praktické poučení. Rozhovory a výroky politiků, které vznikly na webech napojených na ruský státní aparát, je při přebírání nutné označit včetně původu zdroje. Nestačí kontrolovat samotný citát, ověřovat je třeba i kontext, ve kterém zazněl, a komu prospívá jeho šíření. Nezávislí komentátoři by měli zvážit, zda svou účastí na takových platformách nepropůjčují legitimitu strukturám, které BIS označuje za nástroj cizí moci. Ruský vliv se dnes méně opírá o otevřenou propagandu a víc o postupné prosazování narativů přes prostředníky.

Dana Marková