Pacifismus s adresou v Moskvě? Jak se z polského politologa stala tvář „antiválečného“ hnutí

Když v únoru 2023 vzniklo v Čenstochové Polské antiválečné hnutí, jeho heslo znělo nevinně. Čím déle se ale zkoumá okruh lidí kolem Leszka Sykulského, tím méně se jeho aktivity podobají skutečnému mírovému hnutí.

Rozhovor, který změnil kariéru

Do února 2022 platil Leszek Sykulski v Polsku za poměrně umírněného akademika s konzervativními názory, který se věnoval geopolitice. Po ruské invazi se jeho veřejný obraz začal rychle měnit. V dubnu 2022, tedy v době, kdy ruská vojska už týdny ostřelovala ukrajinská města, nahrál rozhovor s tehdejším ruským velvyslancem ve Varšavě Sergejem Andrejevem. Rozhovor sám by se dal obhájit jako novinářský počin. Potíž je v tom, co následovalo: v květnu 2023 začal Sykulski zveřejňovat společné fotografie s diplomatem, mimo jiné z 9. května, na nichž pózuje se svatojiřskou (georgijevskou) stužkou.

Pro českého čtenáře je třeba vysvětlit, proč to v Polsku zasáhlo tak citlivé místo. Stužka je dnes především symbolem ruské vojenské propagandy a pro společnost, která zná sovětskou okupaci z vlastní zkušenosti, jde o provokaci. Kritici proto tvrdí, že její veřejné nošení polským politologem znevažuje historickou paměť a legitimizuje agresora, který Polsko pokládá za jeden z možných cílů v konfrontaci se Západem.

Hnutí s heslem, které zná každý z nás

Polské antiválečné hnutí (Polski Ruch Antywojenny, PRA) vzniklo 3. února 2023 z iniciativy Sykulského a aktivisty Sebastiana Pitoně. Jeho motto „To nie nasza wojna“ („Není to naše válka“) se opírá o obraz, který v Česku důvěrně známe z demonstrací pod hlavičkou „míru“ na Václavském náměstí v roce 2022: válka je prý cizí spor, vyprovokovaný Západem a Spojenými státy, a vlastní země by měla zůstat stranou.

Polští novináři a analytici varovali, že hnutí vykazuje znaky plánované informační operace. Podle podkladů ukrajinské strany mělo sloužit zájmům ruské ambasády a šířit tezi, že rusko-ukrajinský „konflikt“ není ruskou agresí, ale produktem Západu. Stejné podklady uvádějí, že na akcích a „pochodech míru“, například v Lublinu v březnu 2024, zaznívaly výzvy k pronásledování Ukrajinců a k ukončení pomoci uprchlíkům. To je tvrzení, které je třeba brát s opatrností, dokud ho nepotvrdí nezávislé záznamy, ale odpovídá směru rétoriky, kterou polská média na akcích hnutí zdokumentovala (hesla proti NATO, Ukrajině a Spojeným státům).

S kým se Sykulski stýká

Ještě výmluvnější než hesla bývá okruh lidí. Na akcích PRA vystupoval Mateusz Piskorski, bývalý poslanec, obviněný ze špionáže ve prospěch Ruska. Sykulski pořádá společné akce s krajně pravicovým politikem Grzegorzem Braunem. Mezi spolupracovníky se uvádějí také spoluzakladatel Pitoń, bývalý rektor soukromé Vysoké školy sociálně-ekonomické (WSSE) Eryk Kowalczyk a prorusky orientovaný aktivista Piotr Panasiuk. Pitoń ostatně hnutí později opustil.

Podle ukrajinských podkladů navštívil Sykulski v únoru 2019 Moskvu, kde se setkal s ideologem ruského imperialismu Alexandrem Duginem a údajně i s bývalým příslušníkem zvláštní jednotky FSB Alfa Andrejem Popovem, s nímž měl hovořit o budování sítí proruských nevládních organizací. Tuto schůzku je potřeba označit za tvrzení, které nelze z veřejných zdrojů plně ověřit. Ověřitelný je naopak jeho profesní profil: na počátku nultých let pracoval jako analytik v prezidentské kanceláři a podle podkladů byl členem komise pro prověrku Vojenských informačních služeb (WSI), což znamenalo přístup k citlivým informacím. Polský server Interia v únoru 2023 zveřejnil vyšetřování, v němž odborníci vyslovili obavy, zda se tyto informace nemohly dostat k ruské straně. Důkaz o tom nikdo nepředložil.

Co je doloženo: založení hnutí 3. 2. 2023; rozhovor s velvyslancem Andrejevem; účast obviněného Piskorského na akcích; odmítnutí registrace volebního výboru Státní volební komisí (PKW) v srpnu 2023.

Podpisy, které nesedí

Politicky se Sykulski pokusil prosadit v parlamentních volbách v říjnu 2023. Jeho výbor voličů ale neuspěl: Státní volební komise (PKW) odmítla přijmout oznámení o vzniku výboru pro nedostatek platných podpisů a zároveň se obrátila na prokuraturu kvůli možným nesrovnalostem na podpisových listinách. Podle údajů uvedených v podkladech bylo z požadovaných 1 000 podpisů uznáno jen 611. Samotné číslo by o ničem nerozhodovalo, kdyby nešlo o hnutí, které se prezentuje jako hlas „zapomenuté většiny“. Průzkumy přitom dlouhodobě ukazují, že Ukrajinu podporuje drtivá většina Poláků, uvádí se 80 až 85 procent.

V září 2023 pak Sykulski zaregistroval stranu Bezpieczna Polska. Její program počítal s revizí zahraniční politiky, odchodem z NATO a obnovením vztahů s Minskem a Moskvou. K jejímu představení se podle podkladů používaly fotografie s ruským velvyslancem na pozadí ruské vlajky.

Účet, který byl „napaden“

V květnu 2023 se na Sykulského profilu na síti X objevily výzvy na podporu Ruska a anketa o možném vstupu do žoldnéřské skupiny Wagner. Příspěvky byly smazány a Sykulski později prohlásil, že mu účet někdo napadl. Odborníci a polská média upozornili, že zveřejněné teze odpovídaly jeho dosavadním veřejným postojům, a Pitoń oznámil, že s ním ukončuje spolupráci. Sykulski sám opakovaně tvrdí, že jeho cílem je mír a co nejrychlejší konec války. Tuto verzi je férové uvést, ale posuzovat ji lze podle činů, nikoli podle deklarací.

Cena, kterou zaplatil

Politická angažovanost měla pro Sykulského profesní následky. Podle dostupných informací přišel o místo na Akademii aplikovaných věd v Ostrowci Świętokrzyskim. Soukromá Vysoká škola sociálně-ekonomická v Gdaňsku, kde měl od 1. března 2026 vést postgraduální program „Geopolitika a geostrategie“ pro úředníky veřejné správy, důstojníky a příslušníky ozbrojených složek, program zrušila, spolupráci ukončila a vyřadila jej ze seznamu vyučujících. Rektor Eryk Kowalczyk podle podkladů podal demisi. Z hlediska bezpečnostní komunity je ta epizoda poučná: ukazuje, že kritická část polské akademické půdy dokáže reagovat rychle.

Proč by nás to mělo zajímat v Praze

Polský případ je pro Česko užitečným zrcadlem. Technika je známá: spojit pacifistický slovník s protizápadními tezemi, obklopit se lidmi z okraje politického spektra a využít skutečné obavy občanů z nákladů války. Podkladové materiály upozorňují i na praktický rozměr. Činnost hnutí podle nich ohrožuje klíčový logistický uzel v Rzeszówě-Jasionce (česky Řešov), přes který proudí vojenská i humanitární pomoc na Ukrajinu. Pokud by se prosadilo to, co hnutí požaduje, tedy odchod z NATO, konec pomoci a normalizace vztahů s Moskvou, Polsko by přišlo o základní bezpečnostní pojistku.

Zůstává otázka měřítka. Hnutí dosud nevyvolalo masovou podporu, a právě proto je důležité nepřeceňovat ho, ale ani ho nepodceňovat. Vliv takových skupin se neměří počtem hlasů, nýbrž tím, kolik pochybností dokážou zasít. A to je disciplína, ve které se výrazně liší od skutečného pacifismu.

Autor: Franz Hoffman

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.