Boj o ‚uvězněné‘ ukrajinské obilí. Pokud se z blokovaných přístavů nedostane včas, hrozí hladomor

Sila a přístavní sklady na Ukrajině jsou přeplněné loňskou úrodou, na dodávkách tamního obilí jsou životně závislé mnohé africké, asijské i evropské země. Kvůli ruské blokádě Černého moře hrozí, že budou v zemích jako Somálsko, Keňa nebo Etiopie umírat statisíce lidí na podvýživu. Na celé krizi přitom může vydělat Rusko, které ji rozpoutalo. V posledních dnech se množí zprávy o tom, že prodává obilí, kterého se zmocnilo na okupovaných územích.

Největší ukrajinský přístav Oděsa na jihozápadě země obklopují obilné lány, kvůli ruské blokádě se ale mouka ze semletých zrn do odbytiště nedostane. Farmář Dmitrij Matuljak pro agenturu AFP popisuje, jak je pro něj skličující představa, že v celém světě hladovějí miliony lidí.

„Je to strašné, když se v jedné zemi jídlo takhle kazí, zatímco jinde musí chudí lidé hladovět,“ popisuje. „Je to zvěrstvo, šílenství. Neexistuje žádný jiný způsob, jak to vyjádřit.“

Během čtvrtroku trvající invaze se Rusové zatím o dobytí třetího největšího města a největšího ukrajinského přístavu přímo nepokusili. Na obsazení Oděsy neměli síly. Pozemní jednotky se zasekly mezi Chersonem a Mykolajivem a námořnictvo mělo nejprve potíže se zajištěním nedalekého Hadího ostrova, následně dokonce přišlo o vlajkovou loď černomořské flotily křižník Moskva.

Pokračující námořní blokáda, která Ukrajině znemožňuje z přístavů vypravovat lodě s obilím, ale může způsobit nedozírné důsledky. V propojeném globalizovaném světě kvůli tomu hrozí hladomor i na velmi vzdálených místech.

Hlavní boje nyní probíhají na Donbase. Blokáda Černého moře ale může vyvolat dosud nejvážnější důsledky konfliktu – rostoucí ceny a nedostatek potravin mohou vyvolat hladomor dlouho nevídaných rozměrů.

Uvězněné obilí

Na jihu Ukrajiny bohatém na vláhu a úrodnou půdu má v nadcházejících týdnech začít letní sklizeň, sila i přístavy jsou ale nyní přeplněné miliony tun obilí. Úroda může brzy začít hnít.

Podle prezidenta Volodymyra Zelenského zůstává na Ukrajině 22 milionů tun obilí, které by už jinak byly dávno na cestě třeba do východní Afriky, která trpí akutním nedostatkem potravin.

Před válkou Ukrajina skrze černomořské přístavy vyvážela zhruba 4,5 milionu tun zemědělské produkce měsíčně. Export tvořil 12 % celosvětové produkce pšenice, 15 % kukuřice a dokonce zhruba 50 % slunečnicového oleje.

Z toho právě Oděsa zajišťovala celých 60 procent ukrajinského námořního obchodu. Námořní cesty z tamního přístavu jsou ale v současné době zaminované.

Válka z velké části znemožnila dopravu zboží tradičními i alternativními cestami. Kromě lodní dopravy ruské ostřelování Ukrajiny značně omezilo i železniční nebo kamionovou přepravu.

Minulý týden prohlásil generální tajemník OSN Antonio Guterres, že nedostatek potravin kvůli válce ohrožuje životy desítek milionů lidí. „Důsledkem by mohla být podvýživa i hladomor trvající roky.“

  Česká republika zůstává s Ukrajinou v boji proti Putinovu nacismu. Evropa říká ano.

V okolí oděského přístavu je současná blokáda podle AFP cítit na každém kroku. V jindy živé čtvrti plné obchodníků vyřizujících odplouvající i připlouvající zboží je poslední měsíce ticho a klid. Jen tamní sklady aktuálně uchovávají více než čtyři miliony tun obilí z poslední sklizně.

„Jelikož nemáme novou sklizeň kam dávat, pokud bude blokáda pokračovat, lidé budou umírat hlady,“ říká starosta Oděsy Gennadij Truchanov.

Toto všechno bude mít také zničující dopad na ukrajinskou ekonomiku, jejíž HDP by podle odhadů Světové banky mohlo poklesnout téměř o 50 %.

Ruské krádeže

Rusko je třetí největší producent a exportér obilovin na světě. Společně s Ukrajinou stojí za produkcí zhruba třetiny celosvětových dodávek. Moskva tvrdí, že letošní sezona bude nadmíru výtečná. Podle politického geografa Michaela Romancova za tím může být spíš zabavení ukrajinského obilí a nikoliv výrazně lepší úroda.

Rusko na blokování ukrajinských přístavů přímo nevydělává, je to ale důležitá součást válečné strategie. Nedostatek potravin by mohl vyvolat obrovskou socioekonomickou nestabilitu.

„Ta může přerůst v politickou nestabilitu a následně až ke spuštění velké migrační vlny,“ popsal pro Český rozhlas Plus Romancov.

I podle agentury Bloomberg na celé krizi může vydělat především Rusko. Kreml tak těží z chaosu, který sám vytvořil.

Rusko posílá obilí odběratelům, kteří o ně mají zájem. Putinův režim nyní operuje se dvěma typy obilí. První pochází z anektovaného Krymu, druhé je ze zásob, které Rusové v posledním čtvrt roce zabavili Ukrajině.

Projekt SeaKrime ukrajinské webové stránky Myrotvorec za předchozí měsíce zaznamenal výrazný nárůst exportu obilí z krymského Sevastopolu. Produkce na anektovaném poloostrově však ani zdaleka nedosahuje takové úrovně jako na nově okupovaných oblastech na jihu Ukrajiny, upozornila CNN.

Podle americké televize tak Rusko s největší pravděpodobností pokračuje v krádežích ukrajinského obilí. Odkazuje se na satelitní snímky americké společnosti Maxar Technologies. Fotografie ukazují dvě ruské obchodní lodě v přístavu Sevastopol na Krymu, do kterých se nakládá obilí.

Podle monitorovací online služby MarineTraffic se jedna loď nyní plaví Egejským mořem a jejím cílem má být libanonský Bejrút. Druhé plavidlo je stále v Černém moři.

CNN již před dvěma týdny informovala o tom, že ruská nákladní loď mířila s nákladem do Egypta, kde ji ale místní úřady po výstraze Ukrajinců odmítly. Následně jí bylo odepřeno vplutí do Bejrútu a plavbu nakonec zakončila v Sýrii.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v této souvislosti vyzval všechny státy, aby „nekupovaly kradené zboží a nestaly se tak spoluviníky ruských zločinů“.

Hrozící hladomor

Jak už varovala i německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová, světu hrozí „největší hladomor od druhé světové války“ a „Vladimir Putin zneužívá potraviny jako zbraň“.

  Nehoda plynovodu jako ukazatel záměrů Kremlu. Část Evropy zůstala bez ruského plynu

Podle humanitárních organizací Oxfam a Save the Children trpí aktuálně více než 23 milionů lidí extrémním hladem, a to zejména v Etiopii, Somálsku a Keni. Přitom v minulém roce to bylo deset milionů.

Region totiž kromě nedostatku pšenice z východní Evropy trpí i nejhorším suchem za poslední čtyři dekády. Situaci ještě zhoršily i lokální ozbrojené konflikty nebo pandemie koronaviru.

Zpráva humanitárních organizací poznamenává, že jde o krizi, které se dalo předejít. Extrémní sucho se začalo projevovat už v létě 2020 a vlády Somálska a Keni vyhlásily stav nouze na podzim loňského roku. Ještě před ruskou invazí varovalo OSN, že do konce letošního léta mohou jen v Somálsku v důsledku všech výše zmíněných faktorů zemřít statisíce dětí.

Právě země jako Somálsko, Keňa nebo Etiopie jsou zhruba z 90 % závislé na ruských nebo ukrajinských dodávkách obilí. V důsledku toho o desítky procent stouply ceny a i značně zdražil i kuchyňský olej, který taktéž obě země vyváží.

„Hladovění je politický problém,“ říká zpráva zmíněných humanitárních organizací. Svět má prý dostatek zásob jídla i peněz, aby dokázal zamezit vyhladovění milionů lidí. Chybí mu jen „politická odvaha“.

„Celosvětová síť dodavatelského řetězce je tak komplikovaná, že když na jednom místě někdo kýchne, chytí na úplně jiném místě někdo jiný rýmu,“ řekl americké veřejnoprávní NPR Arif Husain ze Světového potravinového programu (WFP).

Dopady ruské blokády ukrajinských přístavů lze už nyní vidět v zemích jako Burkina Faso, Jemen, Súdán, Libanon, Tanzanie, Uganda, Egypt, Tunisko, Kamerun nebo Srí Lanka.

Západní pomoc

Ukrajinský prezident Zelenskyj o víkendu vyzval k intervenci vůči ruské blokádě. „Pokud neodblokujeme cesty, vyvolá to potravinovou krizi po celém světě. Mnohé země v Africe, Evropě, na Blízkém východě i Asii tyto potraviny potřebují,“ argumentoval.

Blokováním donutila Moskva Kyjev, aby obilí vyvážel jinými cestami. I kvůli tomu ale nyní Ukrajina exportuje jen zhruba čtvrtinu objemu obilí, než vyvážela před válkou.

Problém se zablokovanými přístavy se snaží řešit i Velká Británie. „Existuje spousta možných způsobů, jak obilí a další zboží dostat ze země… A je klíčové, aby se to podařilo, protože jinak bude problém s hladověním a možná i s hladomorem,“ řekl britský ministr dopravy Grant Shapps.

Jednou z variant by mohlo být i vyslání válečných lodí do Černého moře, které by mohly chránit nákladní plavidla s ukrajinským obilím. Došlo by tak k vytvoření bezpečného koridoru z Oděsy k úžině Bospor v Turecku.

S pomocí přispěchaly i Spojené státy. V rámci finančního balíku, který schválil Kongres, jsou prostředky pro ukrajinské zdravotnictví, na armádu i na pomoc zemím třetího světa ohroženým hladomorem.

  Třetí světová válka. Rusko napadá civilizovaný svět.

Svým dílem v alternativních způsobech vývozu potravin z Ukrajiny pomáhá i Česko. Státní železniční nákladní dopravce ČD Cargo spolu s nákladní divizí německých drah DB Cargo odvedly první náklad kukuřice do německého přístavu Brake u Brém.

‚Únikové trasy‘

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v sobotu podle agentury Interfax-Ukrajina řekl, že Ukrajina spolu se svými partnery vytvořila dvě alternativní pozemní trasy pro export zemědělské produkce, aby zabránila hladu v Africe a dalších částech světa.

„Rusko ohrožuje blokádou našich přístavů miliony lidí. Ukrajina a její partneři ustavili dvě pozemní trasy k vývozu potravin, aby zachránili Afriku a další regiony před hladověním,“ uvedl Kuleba.

Částečně se daří exportovat po železnici do Polska a Německa, prozatím největší objemy obilí ale zamířily do největšího rumunského přístavu v Constantě. Díky tomu, že je po Francii druhým největším vývozcem pšenice v Evropské unii, má navíc Rumunsko pro tyto účely odpovídající infrastrukturu.

Z Oděsy do Constanty však obilí musí urazit dlouhou cestu buď vlakem, nákladními automobily nebo nákladními čluny v malých dunajských přístavech Reni a Izmail na hranicích Ukrajiny a Rumunska.

„Válka na Ukrajině je výzvou, ale také příležitostí,“ říká ředitel přístavu Florin Goidea s tím, že loni se přístav stal „evropským obilným uzlem“, když s 67,5 milionu tun vyvezeného zrna předstihl francouzský Le Havre. Goidea věří, že se letos tento rekord podaří vyrovnat nebo i překonat.

Možná východiska

I list Washington Post dochází k závěru, že je za narůstající hlad po celém světě zodpovědná politika ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Putinova válka se blíží tomu, aby se z ní stal Putinův globální hladomor,“ napsal deník.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na výzvu k otevření ukrajinských přístavů reagoval návrhem, že by měl Západ nejprve zvážit ukončení protiruských sankcí.

„Pokud jde o námořní dopravu, říkáme, že nejsme zdrojem problému. Ani pokud jde o alternativní cesty, zase nejsme zdroj problémů, které vedou k hrozbě světového hladomoru, ale jsou to ti, kdo zavedli sankce proti Rusku, a samotné sankce, které jsou v platnosti,“ řekl Peskov. „Ruská strana vůbec nebrání Ukrajině vyvážet obilí po železnici,“ dodal.

A náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko prohlásil, že je Moskva ochotna utvořit koridory pro ukrajinské lodě s potravinami. Podmínkou je podle něj odminování ukrajinských přístavů a uvolnění protiruských sankcí. Zároveň odmítl, že by Rusko na Ukrajině obilí kradlo.

Spojené státy americké podle deníku The Wall Street Journal v důsledku blokády zvažují, že by dočasně zrušily část sankcí proti ruskému spojenci Bělorusku, pokud by Minsk umožnil vyvážet ukrajinské obilí přes Bělorusko.

Jakub Grim

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..