Dohodu na parametrech fondu obnovy po koronavirové krizi a budoucího sedmiletého rozpočtu EU, jíž lídři unie dosáhli až dnes po čtyřech dnech a nocích vyjednávání, označili za „historickou“ francouzský prezident prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová. Spokojen je s ní i nizozemský premiér Mark Rutte, jehož tvrdý postoj někteří během jednání označovali za velkou překážku shody. Podle Rutteho vztahy Nizozemska s unijními partnery zůstávají silné i přes obtížná jednání na summitu.
„Jsme všichni profesionálové, sneseme pár úderů… Jsem spokojený s touto dohodou,“ citovala agentura Reuters dnešní vyjádření nizozemského premiéra. Toho některé státy EU během summitu vinily z neúspěšných jednání, protože Nizozemsko stálo v čele zemí, které prosazovaly šetrnější přístup kvůli obavám z velkého společného zadlužení EU.
Do ostrého sporu se dostal Rutte během jednacího maratonu s italským premiérem Giuseppem Contem, jehož země patří v této pandemii k nepostiženějším zemí. „Možná budeš ve své vlasti pár dnů hrdinou, ale po pár týdnech budeš před všemi evropskými občany tím, kdo je zodpovědný za to, že adekvátní a účinná evropská reakce je zablokovaná,“ vyčetl Conte Ruttemu na summitu jeho nezlomný postoj.
Conte dnes dohodu přivítal a označil ji za ambiciózní plán obnovy, který pomůže „silně a účinně“ čelit krizi evropských ekonomik postižených pandemií covidu-19. Itálie a Španělsko budou jako nejzasaženější země výrazně největšími příjemci prostředků z fondu obnovy.
„Je to velká dohoda pro Evropu a pro Španělsko. Napsali jsme jednu z nejbrilantnějších kapitol evropské historie,“ komentoval dohodu ze summitu španělský premiér Pedro Sánchez. Označil ji za „Marshallův plán“, který je i „silným vzkazem světu“, že Evropa je připravena čelit výzvám.
Za „historickou“ označili dohodu francouzský prezident Macron i německá kancléřka Merkelová. „Toto je důležitý signál vyslaný za hranice Evropy, že EU, i přes odlišné podmínky jednotlivých členských států, je schopná jednat,“ řekla Merkelová na společné tiskové konferenci s Macronem.
Orbán hlásí úspěch a popírá vazbu peněz z EU na právní stát
Maďarsko a Polsko na summitu v Bruselu vyjednaly velkou sumu peněz a ubránily národní hrdost, když „zmařily pokusy“ vázat čerpání z fondů Evropské unie na právní stát, uvedl maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury MTI na společné tiskové konferenci se svým polským protějškem po vrcholné schůzce. „Dokázali jsme uspět společně,“ prohlásil Mateusz Morawiecki, zdůrazňující podle polských médií miliardy eur, které si Polsko zajistilo. Ale podle předsedajícího summitu Charlese Michela představitelé unie poprvé rozhodli podmínit čerpání unijních peněz respektováním demokratických principů.
„Je to poprvé v dějinách EU, kdy je náš rozpočet spjat s klimatickými cíli a s respektováním právního státu,“ prohlásil Michel podle agentury AFP. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle AFP upřesnila, že komise navrhla nástroj, podle kterého se o opatřeních v případě porušení právního státu má rozhodovat kvalifikovanou většinou.
Maďarsko a Polsko jsou již v hledáčku Bruselu kvůli krokům, kvůli kterým jsou obviňovány z podkopávání právního státu a porušování demokratických hodnot. Budapešť a Varšava kvůli tomu již čelí proceduře podle příslušného sedmého smluvního článku, skýtajícímu unii možnost potrestat členský stát, který nerespektuje společné hodnoty. Ale toto rozhodnutí musí být přijato jednomyslně, což neutralizuje jeho rozsah, poznamenala AFP.
Polsko a Maďarsko na summitu hrozily, že použijí veto proti všem pokusům spojit financování z EU s právním státem. Ale podle několika zdrojů se během čtvrté noci vyjednávání podařilo dospět k dohodě.
Podle posuzovaného nového mechanismu se má přerušení či omezení přílivu financí z unijních fondů kvůli porušení právního státu schvalovat kvalifikovanou většinou (55 procent zemí, představujících dohromady 65 procent celkové populace EU), čehož se dá hůře dosáhnout, než původně předpokládala EK, napsala AFP. Zvažovaný nový mechanismus se má podle médií opírat o unijní předpisy o ochraně rozpočtu EU.
Maďarská média blízká Orbánově vládě uvítala kompromis jako „velké vítězství“. Ale mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové nechtěl podle AFP potvrdit tvrzení, že údajně kancléřka slíbila během německého předsednictví, tedy do konce roku, ukončit proceduru podle článku sedm unijní smlouvy. Mluvčí německé vlády Steffen Seibert jen naznačil, že Berlín přislíbil postoupit v tomto procesu „v rámci limitů svých možností“, přičemž iniciativa vzešla z Budapešti.
Polsko má získat okolo 125 miliard eur v přímých dotacích a spolu s výhodnými půjčkami půjde o téměř 160 miliard eur. „To je částka, jaká nikdy nebyla,“ prohlásil Morawiecki. Podle televize TVN 24 také tvrdil, že v dosažené dohodě se tyto peníze „nespojují přímo s právním státem“ a nový mechanismus, který má teprve vzniknout, mají ještě schvalovat členské státy, a to jednomyslně. „Bez souhlasu Maďarska, bez souhlasu Polska, bez souhlasu visegrádské skupiny se tu nic nestane,“ prohlásil. Ujišťoval také, že mezi ekonomickou a politickou dimenzí není žádné propojení, a to se podařilo udržet od sebe i během vyjednávání. „To jsou dvě různé věci,“ tvrdil s tím, že Polsko nesouhlasí s obviněními, že porušuje právní stát.
Server Onet.pl poznamenal, že navzdory Morawieckého slovům zveřejněný text dohody s podpisy vůdců EU tuto vazbu zřetelně obsahuje, když připomíná článek smlouvy o unijních hodnotách a také dodává, že bude existovat „systém podmíněnosti“, v jehož rámci EK navrhne prostředky v případě porušení (hodnot). A při tvrzení o potřebě jednomyslnosti Morawiecki podle serveru opominul tu část dohody, která jasně hovoří o rozhodování kvalifikovanou většinou.
„Konkrétní pravidla o ‚fondech za právní stát‘, včetně podrobných kritérií, má ještě do konce roku schválit Evropský parlament, jakož i unijní ministři v radě EU. To bude znamenat ještě hodně sporů,“ předpověděl deník Gazeta Wyborcza.
Takzvané šetrné státy jsou s dohodou o fondu obnovy spokojeny
Šéfové takzvaných šetrných států – Rakouska, Švédska, Dánska a Nizozemska – vyjádřili dnes spokojenost s dohodou o fondu obnovy, které bylo v noci na dnešek dosaženo na mimořádném summitu EU. Informovala o tom agentura DPA a místní média.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz označil dohodu za „dobrý výsledek pro Evropskou unii i Rakousko“. Zároveň ocenil své spojence ze Švédska, Dánska a Německa, kteří spolu s Rakouskem usilovali o to, aby fond obnovy ve výši 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) tvořily v co největší míře úvěry, nikoli granty. S těmito zeměmi chce Kurz i v budoucnu úzce spolupracovat.
Proti „šetrné čtyřce“, k níž se na summitu připojilo také Finsko, stály koronavirem těžce postižené země Itálie a Španělsko, které jako největší příjemci z projednávaného balíku chtěly zachovat grantů co nejvíce. Objem přímých dotací byl nakonec na summitu snížen z původně navrhovaných 500 miliard na 390 miliard, na půjčky je připraveno 360 miliard. Tyto peníze zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur.
„Evropa čelí mnoha výzvám, které musíme řešit společně, a je důležité, že byl dojednán rozpočet… S fondem obnovy jsme lépe připraveni vypořádat se s koronavirovou krizí a jejími ekonomickými následky,“ uvedl v písemném prohlášení švédský premiér Stefan Löfven.
Navzdory složité výchozí pozici měly nakonec švédské požadavky přímý dopad. Slevy (pro přímé plátce do rozpočtu) jsou vyšší než kdy dřív a poprvé byla stanovena pravidla, která podmiňují čerpání unijních peněz respektováním demokratických principů. To je velká změna, dodal Löfven.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová po čtyřdenním maratonu jednání prohlásila, že je sice trochu unavená, z výsledku ale má radost. „Kromě toho, že ekonomický rámec je lépe vyvážený, podařilo se dosáhnout také úspěchů v oblasti klimatu a právního státu,“ řekla Frederiksenová novinářům.
Autor: ČTK
