Čtyři z pěti lidí by ocenili, aby měli lékaři online rezervační systém pro objednávání pacientů. Naopak necelá pětina pacientů telemedicínu nechce v budoucnu vůbec používat kvůli nejrůznějším obavám. Vyplývá to z výzkumu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Čtyři z pěti lidí si myslí, že by lékaři měli mít online rezervační systém pro objednávání pacientů. Téměř tři čtvrtiny respondentů chtějí, aby informace o jejich zdravotním stavu byly dostupné všem lékařům, kteří je léčí, a také sami chtějí mít online přístup ke svým zdravotním záznamům.
Necelá pětina pacientů ale nechce telemedicínu v budoucnu používat kvůli obavám či znalostním a technickým bariérám. Vyplývá to z výzkumu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK), který v úterý novinářům prezentovala hlavní autorka Jolana Kopsa Těšinová.
„Pozitivním zjištěním tohoto výzkumu je, že 82 procent pacientů angažovaných v pacientských organizacích je silně motivováno k využívání informačních a komunikačních technologií při čerpání zdravotní péče a mají pozitivní očekávání v souvislosti s rozvojem telemedicíny,“ uvedla Těšinová, která je přednostkou Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK.
Data z výzkumu podle ní ale poukazují na nepřipravenost zdravotnického systému na poskytování zdravotních služeb distanční formou. „Téměř polovina z motivovaných pacientů má i určité obavy z pochybení zdravotníků při péči na dálku a obavy o bezpečnost sdílených dat,“ doplnila Těšinová.
Podle autorů výzkumu patří ČR mezi země s nižší mírou digitalizace zdravotnických procesů a v současné právní úpravě existují jen ojedinělé prvky elektronizace zdravotnictví. V současné době se telemedicínou zabývá v různých institucích několik pracovních skupin, které však nejsou vzájemně koordinovány.
Výzkum měl několik fází. Nejprve autoři od března do května sbírali data formou rozhovorů s 25 pacienty, kteří měli s distanční formou péče zkušenosti, a 15 odborníky z pacientských organizací, lékařů.
Na to navázalo dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo 620 respondentů ze 65 pacientských organizací. Z toho 347 mělo zkušenost s čerpáním zdravotní péče vzdálenou formou za využití informační a komunikační technologie. V srpnu se pak ještě uskutečnily diskuse s experty.
Na základě výsledků výzkumu vznikl také dokument, který popisuje deset základních bodů pro rozvoj telemedicíny z pohledu pacientů.
Zdroj: https://www.idnes.cz
