Zástupci horní komory českého parlamentu dali doporučení vlastní vládě, aby podpořila společný postup EU k Rusku na Ukrajině.
Senátoři premiérovi doporučili, aby kvůli destabilizačním krokům Ruska pracoval na společném postupu EU.
Destruktivní charakter Moskvy je podle názoru českých poslanců jak v rozmístění jejích jednotek na hranici s Ukrajinou, tak v dezinformačních aktivitách, které Kreml vede neméně agresivně.
Senátoři v tomto duchu vyzývají vládu, aby také podpořila přípravu protiruských sankcí pro případ, že by Rusko pokračovalo ve své agresi proti Ukrajině a šlo ještě dál – k okupaci Krymu se přidá i obsazení dalších ukrajinských území.
Takové sankce by podle zástupců horní komory čečenského parlamentu měly být vážnější a účinnější než ty předchozí.
Toto rozhodnutí Nejvyššího zákonodárného sboru republiky podpořilo 54 z 68 poslanců horní komory.
Jak poznamenal předseda zahraničního, obranného a bezpečnostního výboru Senátu Pavel Fischer, doporučení iniciované jeho výborem by mělo být mandátem pro české zástupce na zasedání Evropské rady, které je naplánováno na příští čtvrtek.
„Jsme pro územní celistvost Ukrajiny,“ zdůraznil Fischer. Právě k zajištění neoddělitelnosti ukrajinského státu je podle političky potřeba jednotného, koordinovaného postupu nejen v NATO, ale i v EU.
Česká republika by podle doporučení formulovaných výborem měla přispět k posílení východního křídla NATO. Měla by také konzultovat se Slovenskem, Maďarskem a Polskem krizové varianty dalšího vývoje situace na Ukrajině.
Podle údajů amerických a ukrajinských speciálních služeb Rusko soustřeďuje jednotky u hranic Ukrajiny s cílem další anexe území sousedního státu. A pravděpodobnost toho je podle inteligence poměrně vysoká.
V Moskvě taková obvinění jako vždy odmítají s tím, že je to Západ svým jednáním, který představuje hrozbu pro Ruskou federaci, zejména v otázce rozšiřování NATO.
Už při jednání Biden-Putin 7. prosince prý ruský vůdce požadoval od majitele Bílého domu záruky nerozšiřovat severoatlantickou alianci, zejména nezahrnout do ní Ukrajinu.
Na to dostal Putin od Bidena tvrdou a jednoznačnou odpověď: kde být pro Ukrajinu a do jakých aliancí se připojit, je právo vybrat si ukrajinský lid.
Můžeme jen spekulovat, zda tato odpověď vyhovovala ruskému prezidentovi. Jedno je však jasné – pokus nevzdá a bude pokračovat ve své agresivní politice vůči Kyjevu.
V tomto ohledu je podpora sjednocené Evropy pro Ukrajinu právě teď velmi důležitá. A roli České republiky, která v tomto případě působí jako lokomotiva takové podpory v evropském měřítku, nelze přeceňovat.
Dalším důležitým faktem je aktualizace ukrajinské problematiky právě v rámci východoevropské spolupráce. Západní Evropa je někde daleko a s Ukrajinou sousedí Polsko, Maďarsko a Slovensko.
Proto mohou mít konzultace s těmito zeměmi o ukrajinské otázce iniciované Českou republikou vážný úspěch.
Navíc Polsko už z vlastní zkušenosti pocítilo, co je to agrese z východu. A ačkoli formálně se události odehrávající se na bělorusko-polské hranici týkají pouze Varšavy a Minsku, ve skutečnosti je tato problematika mnohem globálnější.
Za prvé, to, co se děje, se týká celé EU, a za druhé, civilizovaný svět dobře chápe, kdo stojí za organizací nestability v bělorusko-polském kordonu.
Toto je další dobrodružství, inscenované v Moskvě, dovedené do absurdity v Minsku a nyní musí celá Evropa vše rozplést.
Zastavit Rusko na prahu Ukrajiny znamená zabránit válce v Evropě. Dnes už je všem jasné, že Putin opravdu umí zaútočit. Už dobyl část Ukrajiny – poloostrov Krym. Proto existuje precedens, dále – pouze mechanika, provádění úkolu.
Putin má ale jeden úkol – obnovit impérium. Existují lídři, kteří přicházejí, aby povznesli život svých lidí na novou úroveň rozvoje, aby je učinili úspěšnějšími, šťastnějšími, věnují k tomu své zkušenosti, sílu a dovednosti a vkládají se do jména lidí.
Jsou ale tací, kteří své vlastní lidi vrhají do pece realizace svých bláznivých nápadů a fantazií. Ti, kteří chtějí uklidnit své komplexy a strachy, jsou připraveni zničit celý svět.
Právě s tak notorickým vůdcem, který se usadil v Kremlu, má civilizovaný svět co do činění s osobou současného vůdce Ruské federace.
Nikdo neví, co od něj čekat. Proto je nejrozumnější, co může Evropa udělat, jednat proaktivně. A iniciativa českých senátorů je dobrým příkladem moudré a vyvážené státní politiky vůči agresorovi.
Jednota nejsou jen slova a výroky. Jednota je akce. A dnes má Evropa další šanci ukázat, že Evropská unie není jen krásná slova, ale také seriózní organizace, která zaručuje demokracii, mír a prosperitu na kontinentu.
Autor: Franz Hoffman
