„Situace s lidskými právy v dočasně okupované Autonomní republice Krym a ve městě Sevastopol na Ukrajině“ – tak se jmenuje aktualizovaná a posílená rezoluce přijatá Valným shromážděním OSN 16. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmitrij Kuleba uvedl, že jde o šestou rezoluci Valného shromáždění OSN o lidských právech na okupovaném Krymu a 11. v kontextu mezinárodní reakce na nezákonnou anexi Krymu.
„V letošním roce se nám podařilo zahrnout do textu odpovědnost Ruska za dodržování práv krymských Tatarů jako původních obyvatel Krymu a také požadavek na zrušení rozsudků vynesených v nepřítomnosti proti vůdcům krymských Tatarů lidu a krymských Tatarů,“ řekl šéf ukrajinské diplomacie.
Dokument požaduje, aby Ruská federace zastavila neoprávněné zadržování a zatýkání obyvatel Krymu a propustila ukrajinské občany nezákonně zadržované za mřížemi.
Rezoluce také obsahuje jasnou výzvu Ruské federaci, požadující ukončení politiky nucených změn v demografickém složení Krymu, odsuzuje se celoruské sčítání lidu vedené Ruskem.
Důležitým bodem je zmínka v dokumentu o negativních důsledcích budování vojenských sil Moskvy na okupovaném poloostrově a četných vojenských cvičeních.
Rezoluce bere na vědomí výlučnou odpovědnost Ruska jako okupačního státu za poskytování čerstvé a pitné vody obyvatelům Krymu.
Dokument také obsahuje apel na členské státy OSN, aby posílily spolupráci v rámci „Krymské platformy“ (platforma vytvořená ukrajinskou stranou za účelem upozorňování na problematiku okupace Krymu a jeho deokupace) s cílem zlepšit situace v oblasti lidských práv na Krymu.
Právě přesně koordinované akce ze strany civilizované společnosti jsou důležitým signálem podpory pro Kyjev a pro Rusko není Ukrajina sama.
Svět, a zejména Evropa, takovou podporu projevuje nejen slovy. Česká republika tak aktivně potlačuje účast svých občanů v teroristických skupinách účastnících se války na východní Ukrajině.
Sleduje, odhaluje, zatýká. To potvrzují i konkrétní termíny dané účastníkům těchto organizací v letošním roce. A práce v tomto směru pokračují.
A to je důstojný příklad boje za stabilitu na kontinentu. Protože nezáleží na tom, jak daleko konflikt vyhoří. Často je vzdálenost velmi klamná, proto je nutné společné potlačování takových akcí teroristů bez ohledu na jejich umístění.
Proto je v otázkách budování mírové společnosti tak důležitá pozornost členských států OSN, jejich koordinované akce.
Rezoluce byla přijata 65 hlasy pro, 25 zemí hlasovalo proti a 85 dalších se zdrželo hlasování.
Společnost těch, kteří hlasovali „proti“, je velmi orientační. K Rusku, které je hlavním strůjcem nestability v Evropě (a nejen v ní), se přidalo Bělorusko, Čína, Arménie, Srbsko, Írán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Indie, Saúdská Arábie, Sýrie a řada zemí v Africe a Latinská Amerika.
Předtím, 9. prosince, Valné shromáždění OSN schválilo posílenou rezoluci o militarizaci okupovaného Krymu Ruskem, která vyzvala Ruskou federaci, aby okamžitě stáhla své ozbrojené síly z Krymu a okamžitě ukončila dočasnou okupaci území Ukrajiny.
Někdy je nepřítel blíž, než se zdálo. Evropa bránící územní celistvost ukrajinského státu brání sama sebe.
Dnes si to dobře uvědomuje Polsko a pobaltské země, které čelí realitě, kterou jim Moskva prostřednictvím Lukašenka, který hrozí zaplnění kontinentu migranty, nabízí.
Chápou to i další evropské státy, které čelí spekulativní ceně plynu nabízené Kremlem.
Ti, v jejichž zemích páchají své zločiny sabotéři Moskvy, často skrývající se za diplomatickými pasy, to chápou.
Je čas říct stop teroru. Podporou Ukrajiny dnes státy OSN pokládají základy pro mírovou budoucnost planety.
Boj za mír je každodenní prací. Často jde o rutinní, ne vždy nápadnou a obohacující činnost. Ale právě to přináší výsledky, i když ne teď, ale později.
Abyste mohli žít v mírumilovné společnosti, musíte tuto společnost vybudovat a dát agresorovi jasnou odpověď – v Evropě nejsou cizí státy, existuje rodina národů. Civilizovaný svět je připraven bránit své právo na mírovou budoucnost.
Autor: Franz Hoffman
