plus.rozhlas.czVláda se chystá v příštích týdnech přehodnotit posty vládních zmocněnců. ČTK to řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet má nyní podle svého webu devět pozic zmocněnců, a to třeba pro informační technologie či pro lidská práva.
„Projdeme si všechny vládní zmocněnce – jestli vůbec někteří mají ještě smysl. Pak si řekneme, jak to vyřešit personálně,“ řekl ČTK Jurečka.
Vládním zmocněncem pro informační technologie a digitalizaci jmenovala bývalá Babišova vláda v únoru 2018 Vladimíra Dzurillu. Pětikoaliční kabinet Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a Pirátů a STAN má nyní svého místopředsedu pro digitalizaci, je jím ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Zmocněnkyní pro lidská práva je od května 2019 poslankyně ANO Helena Válková. Její jmenování vyvolalo kritiku. Čelila pak i výzvám k odstoupení kvůli článku, který napsala s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Rezignovat odmítla. Válková pak přispěla třeba k přijetí zákona o odškodnění obětí protiprávních sterilizací. Za jejího působení někdejší kabinet přijal desetileté strategie vyrovnávání šancí pro ženy a muže či romské integrace.
Post vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví je nyní neobsazený. Bývalý kabinet ho původně zřídil pro epidemiologa Romana Prymulu, který do funkce zmocněnce nastoupil loni v červnu a opustil ji po pár měsících v září, kdy se stal ministrem zdravotnictví. Od září do konce letošního listopadu byl na pozici Ondřej Slabý.
Post vládního zmocněnce pro jadernou energetiku je prázdný od dubna, výkonem funkce a úkolů bývalá Babišova vláda dočasně pověřila ministra průmyslu.
Vládním zmocněncem pro spolupráci na hraničních vodách, jehož post zajišťuje ministerstvo životního prostředí, premiér zpravidla po dohodě ministrů jmenuje šéfa ministerského odboru ochrany vod. Vládním zmocněncem pro spolupráci s Evropskou agenturou pro globální navigační družicový systém je Karel Dobeš. Vláda má také zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva či zmocněnce pro zastupování před soudním dvorem EU. Schválená Strategie romské integrace do roku 2030 pak počítá s tím, že by v Česku mohl vzniknout do konce příštího roku post vládního zmocněnce pro romské záležitost.
