Režim ruského prezidenta Vladimira Putina už mnoho let hladově pokukuje po Bělorusku, bývalé sovětské republice s devíti milióny obyvatel, která leží mezi Ruskem, Polskem a Ukrajinou. A nyní má možná Putin záminku tuto zemi anektovat díky běloruskému autoritářskému prezidentovi, napsal David Axe v komentáři zpravodajského serveru Forbes.
Týden poté, co zvítězil ve volbách, jež opozice, pozorovatelé a většina běloruských obyvatel označila za zfalšované, vyzval Alexandr Lukašenko – který převzal vedení země krátce po rozpadu Sovětského svazu – Rusko k intervenci, aby jeho režim zachránilo. Zatím ale není jasné, co Putin udělá.
Po zřejmě zfalšovaných volbách uprchla opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská do Litvy kvůli obavám o svou bezpečnost a statisíce a možná i milióny obyvatel Běloruska vyšly do ulic s požadavkem na Lukašenkovo odstoupení.
Brutální zákroky policie protesty veřejnosti nijak neutlumily. A Lukašenko nyní chce, aby ho zachránil Putin. V sobotu Lukašenko a Kreml dospěli k dohodě o možné ruské intervenci. „Dohodli jsme se, že jakmile požádáme, bude nám poskytnuta komplexní pomoc s cílem zajistit bezpečnost Běloruské republiky,“ prohlásil Lukašenko.
Podle washingtonského Institutu pro studium války (ISW) běloruské státní sdělovací prostředky v noci ze soboty na neděli upravily vyznění Lukašenkova prohlášení tak, že pozve ruské síly do Běloruska „jen v případě vnější vojenské hrozby“.
To je ale jen chabá útěcha. „Lukašenko pravděpodobně bude čím dál tím víc tvrdit, že jsou protesty osnované a podporované ze zahraničí, aby legitimizoval výzvu k ruské intervenci a posílil snahu oddělit vůdce protestů od běloruského lidu,“ dodal ISW.
„Putin má nyní na vybranou,“ napsala odbornice na Rusko Julia Ioffeová v listu The Washington Post. „Zopakuje stejný manévr jako v roce 2014 na Ukrajině, tedy nechat Lukašenka uprchnout, zatímco pohltí Bělorusko a bude riskovat odvetné kroky Západu? Anebo nechá situaci, aby se dál vyvíjela? Osud Běloruska závisí na tom, jak se rozhodne,“ dodala.
K potenciálnímu ruskému obsazení Běloruska se schyluje už dlouho. Následovalo by šest let poté, co Moskva anektovala strategický ukrajinský poloostrov Krym a 12 let po ruské invazi do malé republiky Gruzie pod záminkou „udržení míru“.
Kdyby Rusko okupovalo Bělorusko, vytvořilo by takzvaný „svazový stát“, čímž by se Putinovo vedení rozšířilo do obou zemí. Rusko a Bělorusko k tomuto vývoji položily základy dohodou uzavřenou před 20 lety, jejímuž naplnění ale Lukašenko zatím odolával.
Nynější protesty proti Lukašenkově autoritářské vládě jsou přesně tím scénářem, kterého se Kreml obával. Ruské invazi na Krym předcházely rozsáhlé prodemokratické protesty následované změnou režimu.
„Ruský režim se pravděpodobně obává, že by ‚barevná revoluce‘ nebo jakékoli jiné politické hnutí mohlo začlenit Bělorusko k Západu poté, co Lukašenko odejde z úřadu,“ předpokládal ISW už v roce 2019. Ale Lukašenko se úřadu vzdát odmítá.
Ruské plány s Běloruskem se netýkají jen země samotné. „Kreml má zájem posílit své vojenské základny v Bělorusku, aby rozšířil své hrozby na hranice Ukrajiny a NATO,“ dodal ISW. „Putin by dokonce mohl vnímat vedení svazového státu jako životaschopný prostředek, jak zůstat u moci i poté, až v roce 2024 skončí jeho nynější mandát v křesle ruského prezidenta.“
Ovšem invaze do Běloruska by mohla znepřátelit Bělorusy stejně, jako ruské kroky na Ukrajině změnily mnoho Ukrajinců v nepřátele Moskvy. „Ukrajina byla vždy rozpolcená mezi dvěma vlivy – evropským a ruským. Ale ruská invaze Ukrajince roztrpčila do té míry, že bude vztahy s nimi nesmírně těžké napravit,“ poznamenala Ioffeová. „Je Putin ochotný ztratit na jednu generaci i Bělorusy?“
Autor: ČTK
