Bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který nyní zastává funkci místopředsedy bezpečnostní rady hlavy státu, upozornil, že příliv migrantů do Ruska během loňského roku stoupl o třetinu. Varoval přitom podle listu Kommersant před riziky vytváření „etnických enkláv“ jako častých „ohnisek zločinnosti“. Medveděv se v této souvislosti vyslovil pro posílení kontroly nad takovými „etnickými enklávami“
Cizincům by se pro život v Rusku měly vytvářet pohodlné podmínky, „ale prioritou zůstává naše národní bezpečnost, komfort a blahobyt našich lidí“, prohlásil Medveděv na poradě o integraci přistěhovalců. Upozornil, že velikost největších diaspor se v Rusku pohybuje mezi jedním milionem až pěti miliony lidí.
„V místech, kde migranti žijí koncentrovaně, existuje riziko vytvoření etnických enkláv. Je to ostatně globální problém, který u nás existuje v plném rozsahu. Jde o státečky svého druhu ve státu, které žijí podle vlastních zákonů a vlastních představ a – co je hlavní – ignorují naše zákony. Bez náležité kontroly se mohou stát a bohužel i často stávají živnou půdou pro extremistické a teroristické nálady a mohou se změnit v ohniska zločinnosti,“ řekl Medveděv. Dosavadní opatření pokládá za nedostatečné; podle jeho slov ke konfliktům mezi Rusy a přistěhovalci „dochází každý den“. Místní úřady ale „často nevědí, jaké nálady panují uvnitř diaspor, nemají kontakty s jejich vůdci“, prohlásil.
Za velký problém označil Medveděv skutečnost, že mnoho migrantů neumí rusky, což je jeden z důvodů, proč komunity cizinců žijí uzavřeně a v izolaci od ruské společnosti. Otázky tak vyvolávají stávající imigrační pravidla, která od migrantů požadují znalost ruštiny, ruských dějin a zákonů. V době pandemie také vyvstala důležitost lékařského vyšetření migrantů, aby nebyli zdrojem infekcí a nebezpečných nemocí.
Kommersant dodal, že prezident Vladimir Putin podepsal výnos o vytvořeni meziresortní komise pro zdokonalení státní migrační politiky, jejímž předsedou jmenoval právě Medveděva. Ten se nedávno vyslovil pro to, aby pravidla pro migranty byla „rozumně tvrdá“.
V Rusku si obstarávají živobytí miliony migrantů především z bývalých sovětských republik, zejména ze Střední Asie a Kavkazu. Jen část z nich má úřední povolení k pobytu a k zaměstnání, a tak odhady jejich počtu se liší i o miliony. V prvním roce pandemie, tedy v roce 2020, zahraničních dělníků v Rusku podle tisku tak výrazně ubylo, že země pociťovala nedostatek pracovních sil, například ve stavebnictví. V letech ekonomické prosperity bývalo Rusko v Evropě po Německu druhým největším trhem pro „gastarbeitery“. Migranti často vykonávají práce, o které Rusové nemají zájem.
Zdroj: ČTK
