Napětí mezi Ruskem a Západem významně zpomalí růst ruské ekonomiky. Evropa se zase bude muset vyrovnávat s vyšší inflací kvůli dražším komoditám, hlavně ropy a plynu. Analýza Jiřího Zatloukala přináší pohled na budoucí vývoj.
Pokud napětí mezi Ruskem a západními mocnostmi potrvá, bude to mít na světovou i českou ekonomiku podobný ekonomický dopad jako pandemie covidu-19. Zpomalí se obchod, výrazně porostou ceny zboží kvůli vysokým cenám energií a zvýší se i zadlužení států kvůli subvencím.
Spojené státy, Velká Británie i Evropská unie už včera uvalily na Rusko sankce, které postihnou nejbohatší ruské oligarchy, poslance ruské Dumy, kteří hlasovali pro uznání separatistických regionů. Západní země dále odstřihly Rusko od dalšího financování ruského státního dluhu a Německo také dalo k ledu nový plynovod Nord Stream 2, který je většinově pod kontrolou ruského koncernu Gazprom.
Rusko je nicméně na válku dostatečně připraveno. Kvůli své obezřetné politice drží zhruba 600 miliard dolarových rezerv, za něž může minimálně krátkodobě nakupovat import ze zahraničí. Vzájemný obchod západní země zatím neomezily, tyto sankce si šetří pro situaci, v níž by prezident Putin svou agresi vůči Ukrajině zvyšoval.
Rusku také pomohou vysoké ceny ropy, kdy se barel obchoduje za téměř 100 dolarů. Tato komodita může zemi kompenzovat případné embargo na vývoz plynu a také odložení plynovodu Nord Stream 2.
Nafouknuté ceny
Podle ruského ministerstva financí překročily příjmy z ropy a zemního plynu v roce 2021 původní plány o 51,3 procenta a dosáhly celkové výše 9,1 bilionu rublů (2,47 bilionu korun). Jen v říjnu činily příjmy 1,1 bilionu rublů čili téměř 10 miliard korun denně. Celkové rozpočtové příjmy dosáhly v loňském roce 25,29 bilionu rublů, v roce 2020 to bylo 18,72 bilionu rublů.
Navíc případné restrikce na vývoz ruské ropy mohou dále cenu zvyšovat. Podle banky JPMorgan by se při snížení ruského vývozu ropy na polovinu mohla cena za Brent dostat na 150 dolarů za barel, tedy výše, než jsou historická maxima z července 2008.
To potvrzují i středeční slova guvernéra ČNB. „Bohužel je to věc z pohledu našeho hlavního úkolu cenové stability spíše negativní. Bude to mít proinflační efekt. Hlavně se to do inflace promítne přes ceny plynu, ropy a zprostředkovaně i dalších energií. Z hlediska ekonomického růstu bych to viděl jako negativní faktor,“ uvedl Rusnok v pořadu Interview Plus Českého rozhlasu Plus.
Přesto sankce výrazně poškodí finanční situaci Ruska kvůli odlivu kapitálu a poklesu zahraničních investic do Ruska – a to i bez sankcí SWIFT, jež ruský premiér před lety přirovnal k „atomové zbrani“. SWIFT je mezinárodní notifikační systém, který banky používají při převodech mezinárodních plateb. V rámci zabezpečeného systému, jenž má sídlo v Belgii, putují informace mezi vzdálenými bankami, a banky tak platby mohou identifikovat. Na platformě SWIFT funguje více než polovina všech mezinárodních plateb.
Rusko nicméně zažije ekonomický šok, podobně jako po anexi Krymu v roce 2014. Podle analytiků Capital Economics je nyní ruská ekonomika v lepší pozici, aby odolala šoku, než v roce 2014, kdy západní sankce a klesající ceny ropy dohromady srazily zhruba 2,5 procenta HDP země a vyvolaly finanční krizi. Rozvaha Ruska je silnější, jeho zahraniční dluh je nižší a jeho finanční vazby na velké ekonomiky jsou menší.
Dopady na Česko
Evropa včetně Česka je závislá na ruském plynu. Až 40 procent evropského plynu pochází z Ruska. Západní mocnosti tak pravděpodobně nezavedou úplné embargo, což by na plynu závislým zemím jako Německo způsobilo fatální problémy. Prezident Spojených států Joe Biden chce, aby případný výpadek nahradili američtí dodavatelé zkapalněného zemního plynu, i když by to pravděpodobně stále nestačilo. A hlavně cena by byla vyšší.
Podle analytika Jiřího Gavora však Rusko stále tahá za kratší konec provazu a zastavení dodávek plynu není v jeho zájmu, přišlo by totiž o obrovské odbytiště. Do Evropy totiž dodává 150 miliard metrů krychlových plynu ročně. „Plynovody vedou odněkud někam a Rusko je nejlépe propojeno s Evropou. Evropa jako celek tvoří podstatnou část příjmů Ruska. Nelze pružně přepojit export plynu ze západu na východ,“ míní Gavor. Podle něho by v případě vyostření konfliktu ceny na trhu s plynem rostly o stovky procent.
Je tak nabíledni, že vyšší ceny energií, jimiž Putin už nyní hrozí, podnítí inflaci v Evropě na ještě vyšší úroveň, než je její současné téměř dvacetileté maximum 5,1 procenta. V případě Česka, kde inflace roste kvůli napjatému trhu práce a rychlému růstu mezd, může být dopad ještě vyšší. Například podle ředitele Teplárenského sdružení Martina Hájka se vyšší ceny komodit ještě plně nepromítly do cen tepla.
Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz
