Bílý dům v tichosti sestavil tým amerických bezpečnostních činitelů, který má načrtnout scénáře, jak by Spojené státy a jejich spojenci měli reagovat, pokud by ruský prezident Vladimir Putin – frustrovaný nedostatečným pokrokem na Ukrajině nebo odhodlaný varovat západní země před zasahováním do války – použil své zásoby chemických, biologických nebo jaderných zbraní. Napsal to americký list The New York Times (NYT).
Skupina známá jako Tiger Team se také zabývá tím, jak reagovat, pokud Putin na území NATO zaútočí na konvoje přivážející zbraně a pomoc na Ukrajinu, píše NYT s odkazem na nejmenované činitele, kteří jsou do procesu zapojeni. Podle informací NYT se zmíněný tým, který se schází v utajení třikrát týdně, zabývá také otázkou, jak reagovat, pokud by Rusko válku rozšířilo do sousedních zemí, včetně Moldavska a Gruzie, a jak připravit evropské státy na masivní uprchlickou vlnu.
Ještě před měsícem se takové scénáře zdály být spíše teoretické. Dnes však od Bílého domu až po bruselské velitelství NATO začíná být jasné, že Rusko by mohlo sáhnout po nejsilnějších zbraních ve svém arzenálu, aby se dostalo z patové vojenské situace, píše NYT.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve středu zdůraznil naléhavost příprav a poprvé novinářům řekl, že i když by Rusové použili zbraně hromadného ničení pouze na Ukrajině, mohlo by to mít „hrozivé následky“ pro obyvatele zemí NATO. Zdálo se, že hovořil o obavách, že by se chemické nebo radioaktivní mraky mohly přenést přes hranice Ukrajiny. Jednou ze zkoumaných otázek je, zda by takové vedlejší škody byly považovány za „útok“ na NATO podle jeho charty, což by mohlo vyžadovat společnou vojenskou reakci.
Podle úředníků zapojených do procesu, kteří hovořili pod podmínkou anonymity, byl současný tým vytvořen dokumentem podepsaným bezpečnostním poradcem Bílého domu Jakem Sullivanem 28. února, tedy čtyři dny po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
Na reakci na možnou ruskou invazi na Ukrajinu předtím experti pracovali v zákulisí několik měsíců. Tento tým hrál ústřední roli při přípravě plánu rozsáhlých sankcí, posilování vojenských jednotek v zemích NATO a vyzbrojování ukrajinské armády.
Jedním z hlavních aspektů, kterými se Tiger Team zabývá, je otázka, kde se nachází hranice, která by mohla přimět Severoatlantickou aliance použít na Ukrajině vojenskou sílu. Biden dal jasně najevo, že se k takovému kroku staví velmi zdrženlivě, protože se obává, že přímá konfrontace s Ruskem by mohla vést ke třetí světové válce.
Druhý odborný tým, který byl rovněž vytvořen na základě Sullivanovy interní zprávy z 28. února, se zabývá možnostmi, jak mohou Spojené státy v důsledku Putinovy invaze zlepšit své geopolitické postavení v dlouhodobém horizontu. V Bílém domě panuje přesvědčení, že Putin udělal obrovskou strategickou chybu, která na dlouhá léta sníží postavení Ruska, ochromí jeho ekonomiku a odradí potenciální spojence. Část amerických představitelů však upozorňuje, že na takové závěry může ještě být příliš brzy.
Bezprostřední obavy vzbuzuje otázka, jaký by mohl být Putinův další krok.
Zdroje, na které se odkazuje NYT, se domnívají, že šance, že se Putin uchýlí k odpálení jaderné zbraně, je malá. Neustálé ruské připomínky, že Rusko má svůj jaderný arzenál připravený a mohlo by ho použít v reakci na cokoli, co vnímá jako „existenční hrozbu“, ale uvedly Washington do stavu vysoké pohotovosti.
Jeden z amerických představitelů řekl, že Biden nadále pevně trvá na tom, že se americké jednotky do bojů na Ukrajině nezapojí. Zdroj však poznamenal, že podle Bidenovy administrativy by bylo chybou důkladně nezkoumat případné hranice, po jejichž překročení by prezident změnil svůj postoj, nebo se nepřipravit na řešení následků použití zbraní hromadného ničení.
Vysoce postavený představitel Bidenovy administrativy uvedl, že jakékoli použití „malé“ taktické jaderné bomby Ruskem, například uvnitř Ukrajiny a nezaměřené na člena NATO, by znamenalo, že na nezapojení USA či NATO do války již nelze vsázet. Odmítl ale sdělit, o jakých reakcích se diskutuje. Zároveň řekl, že americké zpravodajské služby a zpravodajské služby dalších zemí NATO nezaznamenaly žádné aktivity ruských vojenských představitelů, které by naznačovaly přípravy na použití jaderné zbraně. Dodal však, že během interních diskusí představitelé Bidenovy administrativy nabádali k opatrnosti, protože v sázce je víc než Ukrajina.
