Viktor Orbán je nejdéle vládnoucí politik v Evropské unii. V nadcházejících parlamentních volbách se proti jeho straně Fidesz spojila dosud roztříštěná opozice. „Spojit se jim trvalo dvanáct let. Pro opozici bylo těžké sloučit síly, ale uvědomili si, včetně krajní pravice, že demokracie je důležitější – bez ní nemají hlas ani kritické a radikální strany,“ říká pro Český rozhlas Plus politolog András Bozóki ze Středoevropské univerzity ve Vídni.
Maďarsko už podle něj není demokratickým státem, za které ho šlo považovat do roku 2014. „Od té doby roste dominance vládnoucí strany. Jsou odstraňována nezávislá média, instituce a nevládní organizace. Eliminují nezávislost úřadů a justice,“ dodává.
Bozóki dále upozorňuje, že pojem neliberální demokracie, o které se v souvislosti s Maďarskem hovoří, je protimluv: „Nemůžete mít demokracii bez právního státu, a to se dělo v Maďarsku: systematický rozklad vlády práva. Volby už nejde považovat za svobodné a férové, pravidla hry jsou pokřivená a stát je na straně vládní strany.“
Podvody se prý neodehrávají v den voleb, kde opozice může mít své pozorovatele ve volebních místnostech. „Podvod spočívá v tom, že opoziční strany dostaly v televizi jen pět minut. Ne každý den nebo týdně, ale za celou dobu kampaně. Výhra vládní strany ale není stoprocentně jistá, není to jako volby v Rusku, v Kazachstánu nebo v Číně.“
„Já bych to nazval kompetitivním autoritářským režimem. Je personalizovaný. Reprezentuje ho Viktor Orbán, ne Fidesz, ne instituce. Je to režim namířený proti institucím,“ shrnuje.
Lídrem opozice je Péter Márki-Zay, jehož Bozóki označuje za konzervativního, ale přitom umírněného lídra, který dokáže mluvit za celou opozici a je volitelný i pro levicové voliče, protože je důvěryhodný.
Opoziční strany využívají sociální sítě a zároveň vedou kontaktní kampaň. „Jsou ve velké nevýhodě, ale věřím, že alespoň dvacet procent získat mohou. Předvolební průzkumy mohou v takovém prostředí realitu odrážet jen těžko,“ soudí Bozóki.
Poslední Putinův přítel
V předvolební kampani byla tématem vysoká inflace i dopady covidové pandemie, v důsledku které v zemi zemřelo na 45 tisíc lidí, tedy více než v okolních zemích. Nyní ale do kampaně zasáhla válka na Ukrajině.
Otázkou prý je, zda voliči v těžkých dobách zvolí autokrata, který ale má zkušenosti s vládnutím, nebo opozici, jenž vedle míru prosazuje i svobodu. „Opozice říká, že Orbán ztratil kredibilitu. Hlásá, že důležitá není jen bezpečnost a demonstrace síly, ale že dobrý vůdce musí být důvěryhodný a mít legitimitu,“ podotýká Bozóki.
„Všichni cítí, že Orbán byl nejbližší přítel Vladimira Putina až do poslední chvíle. Mnohým to připomíná druhou světovou válku, když byl Miklós Horthy posledním přítelem Adolfa Hitlera. I voliči Fideszu ví, že Maďarsko se Rusku v minulých letech přiblížilo příliš a je třeba to zastavit,“ dodává s tím, že hlavním sdělením opozice je: Hlas pro Orbána je hlas pro Putina.
„Řekl bych, že pro spoustu Orbánových voličů není Putin důležitý. Jsou jako církev, nevolí racionálně. Jsou zhypnotizovaní populistickou rétorikou. Orbánova taktika není mít velkou většinu, ale rozdělit opozici a tvrdit, že může být nebezpečná,“ uzavírá.
Zdroj: https://www.irozhlas.cz/
