Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Tržby v maloobchodě v březnu zrychlily meziroční růst na 5,4 procenta z únorových revidovaných 4,1 procenta. Vývozní ceny se v březnu meziročně zvýšily o 13,2 procenta, u dováženého zboží vzrostly ceny meziročně o 19,2 procenta.
Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici čekali pomalejší růst mírně nad 13 procenty. Meziměsíční růst spotřebitelských cen o 1,8 procenta byl dán zejména dražším bydlením a potravinami.
„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému dubnu o 14,2 procenta. Bylo to nejvíce za poslední tři desetiletí, kdy v prosinci 1993 meziroční růst cen dosáhl hodnoty 18,2 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 15,3 procenta a ceny služeb o 12,1 procenta.
V cenách vynakládaných za bydlení meziročně zdražila elektřina o 30,1 procenta, zemní plyn o 44,2 procenta, tuhá paliva o 24,1 procenta a teplo a teplá voda o 17,5 procenta. Růst byl ve všech případech vyšší než v březnu. Nájemné se v dubnu zvýšilo o 4,5 procenta, vodné o 5,3 procenta a stočné o 6,4 procenta.
Rychlejší než v březnu byl dubnový meziroční růst také u potravin. Například mouka v dubnu meziročně zdražila o víc než polovinu, maso o 11 procent, polotučné trvanlivé mléko téměř o třetinu, vejce o víc než 14 procent a cukr o víc než čtvrtinu. Chleba byl tak proti loňsku dražší o víc než 20 procent, cena másla stoupla o 31,6 procenta a brambor o 19,2 procenta.
Ceny lihovin naopak proti loňskému dubnu klesly o 4,1 procenta, u vína se nezměnily a u piva vzrostly o dvě procenta. Růst cen stravovacích služeb zrychlil na 19,5 procenta. Auta zdražila meziročně o téměř 14 procent a pohonné hmoty a oleje o 41,5 procenta. „Ceny oděvů vzrostly o 21,4 procenta a obuvi o 15,2 procenta,“ uvedl ČSÚ.
Maloobchodní tržby v březnu zrychlily růst na 5,4 procenta
Výrazně si polepšily hlavně prodejny nepotravinářského zboží, které byly loni zavřené kvůli epidemii koronaviru. Nižší tržby naopak letos měly internetové obchody. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně maloobchodní tržby klesly o 0,1 procenta.
Nejvyšší růst zaznamenaly prodejny s oděvy a obuví, tržby v nich proti loňskému březnu vzrostly více než trojnásobně. „V porovnání s rokem 2019 však byly o čtvrtinu nižší,“ podotkla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová. Prodejny sportovního vybavení utržily o 17,8 procenta více, prodejny domácích potřeb o 17,3 procenta více a tržby v drogeriích vzrostly o 15,5 procenta.
Naopak e-shopy si v tržbách pohoršily téměř o pětinu. „Pokles prodeje internetových a zásilkových obchodů byl ovlivněn vysokou srovnávací základnou z loňského roku,“ uvedla Gotvaldová. Tržby klesly také nespecializovaným prodejnám s převahou potravin, a to o 2,2 procenta. Ve specializovaných prodejnách potravin pak lidé utratili o 5,3 procenta více než loni v březnu.
Tržby za prodej a opravy motorových vozidel klesly meziročně o 1,6 procenta. Nižší byly tržby za prodej aut včetně náhradních dílů, za opravy lidé utratili více.
Za celé první čtvrtletí letošního roku se maloobchodní tržby meziročně zvýšily o 6,3 procenta. „Spotřebitelé za pohonné hmoty utratili reálně o 14,8 procenta více než v loňském roce, za nepotravinářské zboží o 10,5 procenta více, naopak za potraviny tržby klesly o 1,4 procenta,“ dodala ředitelka odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ Marie Boušková.
ČSÚ upozornil, že data za březen jsou předběžná. Definitivní údaje za všechny měsíce roku 2022 zveřejní statistici až v březnu 2023.
Vývozní a dovozní ceny v březnu meziročně opět vzrostly
Největší vliv na to měl nárůst cen elektřiny, ropných výrobků, plynu a uhlí. Vyplynulo to z dnes zveřejněných informací na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ceny ve vývozu a dovozu se zvýšily také v meziměsíčním srovnání, ale výrazně méně než v meziročním srovnání.
„Výrazně se zvýšily zejména vývozní a dovozní ceny energií, meziročně přibližně o 150 procent,“ uvedl Vladimír Klimeš, vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ.
Na téměř pětinovém meziročním růstu dovozních cen se podepsalo především zvýšení cen minerálních paliv, tedy plynu, ropy, ropných výrobků, elektřiny a uhlí, o 148,6 procenta. Výrazně podle ČSÚ stouply také ceny polotovarů železa, oceli, neželezných kovů a papíru, a to o 21,6 procenta, dále dřeva, plastů a hnojiv. Meziměsíčně dovozní ceny vzrostly o sedm procent, především vlivem třicetiprocentního růstu cen minerálních paliv.
Na meziročním zvýšení vývozních cen měl podle ČSÚ největší vliv taktéž růst cen minerálních paliv, který činil 152,8 procenta. Ostatní suroviny, hlavně dřevo a kovový odpad, zdražily o dvě pětiny, potraviny a polotovary železa, oceli, kovových a dřevěných výrobků o pětinu. Meziměsíčně vývozní ceny rostly o 4,7 procenta, vliv na to opět měly zejména ceny elektřiny a ropných výrobků.
Směnné relace meziročně poklesly na 95 procent po únorových 96,8 procenta. Nejnižší hodnoty dosáhly nápoje a tabák. Meziměsíčně se snížily na hodnotu 97,9 procenta po únorových 98,8 procentech, přičemž nejnižší hodnoty dosáhla minerální paliva.
