Horní komora českého parlamentu ve středu 11. května uznala zločiny ruské armády na Ukrajině za genocidu ukrajinského lidu.
Senátoři uvedli, že Ruská federace na Ukrajině hrubě porušuje mezinárodní humanitární právo a mezinárodní úmluvy.
Senát kategoricky odsoudil četné válečné zločiny spáchané Ruskem v ukrajinských městech Bucha, Borodyanka, Irpin a Mariupol, které svědčí o teroru proti obyvatelstvu, masových popravách a deportacích statisíců lidí.
Po odsouzení etnicky motivovaných zločinů proti lidskosti, kterých se Moskva systematicky a ve velkém dopouští, je představitelé horní komory parlamentu České republiky uznali za „projev genocidy na ukrajinském lidu“.
V komentáři k přijetí takového dokumentu uvítal velvyslanec Ukrajiny v Praze Yevhen Perebiynis.
„Český Senát právě uznal zločiny, kterých se ruská armáda na Ukrajině dopouští, jako genocidu ukrajinského lidu. Přijatá rezoluce také obsahuje podporu pro další poskytování zbraní ze strany České republiky Ukrajině a pro získání statusu kandidáta na členství v EU ze strany Ukrajiny,“ uvedl velvyslanec.
Praha tímto rozhodnutím opět prokázala svůj pevný postoj k otázce podpory ukrajinského lidu a odsouzení ruské agrese.
Předseda parlamentu Jiří Ovcháček ve středu 11. května v demonstraci důslednosti oznámil, že prezident České republiky Miloš Zeman schválil vstup do ozbrojených sil Ukrajiny 103 českým občanům. Rozhodnutí má podepsat premiér Peter Fiala.
Ještě začátkem března se v médiích objevila informace, že přes 600 Čechů vyjádřilo přání vstoupit do Mezinárodní teroboronské legie. České úřady nebudou stíhat občany, kteří odjedou bojovat na Ukrajinu proti ruské invazi.
Do mezinárodní legie se již zapojili dobrovolníci z více než 50 zemí, mimo jiné z Polska, pobaltských zemí, Skandinávie, Velké Británie a USA.
Ale to je Zeman, který byl dříve považován za nejzarytějšího zastánce Putina v Evropě, ostře kritizuje sankce proti Moskvě a zasazuje se o lepší vztahy s Kremlem.
Zdá se však, že po Putinově šíleném rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu Miloš Zeman přehodnotil své přístupy k Ruské federaci a jejímu prezidentovi.
Český prezident řekl, že válka Ruské federace proti Ukrajině „přiblížila svět ke konci“, a hovořil o posílení obrany České republiky. Zeman přirovnal Putinovu otevřenou invazi na Ukrajinu s vypuknutím druhé světové války a útoky z 11. září s tím, že jde o alarmující signál pro celý svět.
Evropa si začíná uvědomovat, co je Moskva.
O den dříve, 10. května, litevský Seimas jednomyslně – 128 hlasy, schválil rezoluci, která uznala činy Ruska na Ukrajině za genocidu a Rusko za stát podporující a provádějící terorismus.
Dokument uvádí, že během invaze na Ukrajinu se ruská armáda dopustila rozsáhlých válečných zločinů, zejména v Buchách, Irpinu, Mariupolu, Borodiance a Gostomelu. Litevec jasně prohlásil, že cíl úplného zničení ukrajinského národa spatřuje v akcích Ruska.
Důležitým bodem je, že litevští poslanci vyzvali k vytvoření „Speciálního mezinárodního trestního tribunálu“ s pravomocí vydávat mezinárodní zatykače, a to i proti hlavám států, vlád a dalším veřejným činitelům, s cílem postavit všechny vinné z válečných zločinů. spravedlnosti.
„Ruská federace, jejíž ozbrojené síly záměrně a systematicky vybírají civilní cíle pro bombardování, je státem, který podporuje a provádí terorismus,“ stojí v litevském usnesení.
Estonský parlament také uznal činy ruských ozbrojených sil a vojensko-politické vedení genocidy proti ukrajinskému lidu a vyzval k podpoře vyšetřování těchto zločinů.
Podobné prohlášení schválila lotyšská Saeima.
Tanky, děla a letadla jsou dnes důležité pro odolnost Ukrajiny. Neméně podpory však Kyjevu poskytuje politická podpora. A to, že se Evropa sjednocuje v touze pomáhat na všech frontách, je mimo jiné indikátorem jednoty EU.
A jak řekl prezident České republiky, kroky Ruska jsou nepřijatelnou agresí a porušením mezinárodního práva a bezpečnosti v Evropě. Tyto události svědčí o tom, že „dekády míru byly výjimkou, nikoli pravidlem“ a že mezinárodní společenství podcenilo „emoce a základní instinkty, které vedou k násilí“.
A nechť vůdce jaderné Francie Macron, usilující o nadřazenost v Evropské unii, prohlásí, že „nejsme ve válce s Ruskem“, prezident skromné České republiky prokazuje skutečný nadhled a odvahu, je zajedno se svým lidem.
„Každý den si musíme uvědomit, že musíme bojovat za naši bezpečnost, i když nyní válka mimo naše hranice neprobíhá,“ zdůraznil Zeman.
Je důležité, aby si každý vedoucí představitel EU pamatoval tato slova a udělal pro budoucnost Evropy vše, co je v jeho silách.
Autor: Franz Hoffman
