Eskalace situace ve východní Evropě. Německo jako katalyzátor činnosti Ruské federace

Aktivita Moskvy na hranicích s civilizovaným světem nadále nabírá na síle. A tato činnost zdaleka není poklidná.

Kreml i nadále zasílá ohnivé ujištění o své mírumilovné povaze, ale i nadále buduje svůj vojenský kontingent poblíž ukrajinských hranic.

Ale pokud dříve státy EU braly procesy na východním křídle jako osobní záležitost Ukrajiny, raději se do toho nepletly a naivně věřily, že to všechno je někde daleko a není to vážné, nyní se vnímání Evropy změnilo.

Důvodů je několik. Za prvé, Ruská federace tak zjevně soustřeďuje svou vojenskou sílu západním směrem, že i ty „nejpřátelštější“ země ke Kremlu již přemýšlejí o svých vlastních bezpečnostních otázkách.

Zadruhé, drzé postavení Moskvy a někdy až drzé chování jejích představitelů, kteří v ultimátní podobě požadovali po Washingtonu poskytnutí „bezpečnostních záruk“ pro Ruskou federaci, přičemž de facto připravovali EU o její subjektivitu jako takovou.

A zdá se, že tato pozice se pro některé sebevědomé hlavy v Evropské unii stala studenou sprchou – Putin chce v Evropě podnikat, aniž by bral ohled na zájmy Evropy samotné. Kremlský trpaslík, který si sám sebe představuje jako novodobého stavitele příští Říše, nabízí Spojeným státům, aby rozdělily kontinent na dva, ve skutečnosti se vrátily do dob studené války.

Něco takového se už jednou stalo a pro samotného Führera to skončilo nepříliš zajímavě. Současného šéfa Kremlu ale historie nic nenaučí.

Na druhou stranu si evropští lídři, soudě podle všeho, pamatují historii a, byť se zpožděním, se rozhodli začít skutečně jednat a agresorovi se vzepřít.

Dnes chránit Evropu znamená chránit Ukrajinu. Ať se vám to líbí nebo ne, toto je v tuto chvíli geopolitické zarovnání.

Evropská unie se proto začíná sjednocovat a dospívat ke konsolidovanému rozhodnutí o dodávkách pomoci, včetně zbraní, Kyjevu.

  Merkelová v Kyjevě. Očekávání, sliby, realita.

Velká Británie, Česká republika, Polsko, pobaltské země již vyjádřily připravenost dodat Ukrajině vojenskou techniku, jejíž první várky již dorazily do Kyjeva.

Ale najednou se na cestě ke konsolidaci evropské společnosti ve věci ochrany před agresí Kremlu náhle objevila překážka. Jmenuje se Spolková republika Německo.

Berlín nejenže odmítá poskytnout Kyjevu zbraně, Německo se snaží všemi možnými způsoby zasahovat do této záležitosti ostatním členům Evropské unie.

Britská letadla nesoucí protitankové systémy na Ukrajinu tak byla nucena obletět německý vzdušný prostor. Podle zpráv médií se tak stalo v důsledku toho, že Berlín neumožnil britským pilotům používat jejich nebe k přepravě pomoci na Ukrajinu.

Londýn a Berlín zase vyvracejí informace o takovém zákazu ze strany SRN s tím, že „mezi Velkou Británií a Německem nebyl v této otázce žádný spor“.

Pravda, proč britská letadla neletěla nejkratší cestou kolem Německa, nebylo na ministerstvech obrany vysvětleno.

Následující epizoda je však velmi objevná: Berlín zakázal svému spojenci z NATO Tallinnu poskytovat vojenskou podporu Ukrajině a odmítl vydat povolení k vývozu německých zbraní do Kyjeva.

Situace je přinejmenším zvláštní, i když toto chování německé vlády je vcelku konzistentní.

Berlín již dříve odmítl Kyjevu dodat obranné zbraně. Šéf německého ministerstva zahraničí Maas na žádost Ukrajinců o pomoc odpověděl, že konflikt na východní Ukrajině „lze vyřešit pouze politickými prostředky“.

V prosinci 2021 ukrajinská strana oznámila, že Německo opět blokuje dodávky zbraní do Kyjeva prostřednictvím NATO.

Podle vydavatelství Bild také bývalá kancléřka Merkelová zablokovala dodávky zbraní na Ukrajinu prostřednictvím NATO, čímž na svou stranu v této věci přitáhla Nizozemsko, protože Berlín nechtěl být jediný, kdo se proti dodávkám ukrajinského lidu postavil.

Ale pokud Berlín vysvětluje svou neochotu dodávat zbraně svými principy, pak prohlášení německých představitelů, která ve skutečnosti ospravedlňují Moskvu v jejích agresivních akcích, nelze pochopit.

  Nový ministr musí za zdravotnictví bojovat, aby nenastal kolaps, říká Kubek

Šéf německých námořních sil viceadmirál Kai-Achim Schönbach řekl, že Krym se Ukrajině nikdy nevrátí.

„Pokud jde o to, co se stalo na Ukrajině. Krymský poloostrov je ztracen a už se nikdy nevrátí. To je fakt,“ řekl šéf německého námořnictva na mezinárodní konferenci v Indii. Vyzval také, aby vzdal hold Putinovi, za což si podle admirála „zaslouží“

I když druhý den viceadmirál označil svůj projev za chybu a odstoupil – je nepravděpodobné, že by to situaci uklidnilo.

Každý má samozřejmě právo na svůj názor – to je demokracie. V situaci, kdy je Evropa krůček od totální války, je však taková pozice vysoce postaveného vojáka mírně řečeno nepochopitelná.

Zdá se, že i on je nakloněn přesvědčování Putina k míru. Respekt a spolupráce, slova a přesvědčování – především.

Diplomacie je rozhodně lepší než jakýkoli vojenský konflikt, a když mluví diplomaté, je to vždy lepší než střelba.

Přehnaná diplomacie a tolerance vůči agresorovi se však v určité fázi stává zločinem, přestává být jen diplomacií a stává se de facto zbraní, která tlačí zločince k činu.

Je čas na velká rozhodnutí. „Schovávat se za omezení dodávek zbraní, která jsou stanovena v koaliční dohodě, není v žádném případě odpovědná politika,“ řekl Henning Otte, mluvčí CDU. A to znamená, že v Německu jsou politici, kteří se skutečně dívají na realitu.

Již téměř před stoletím Evropa dravce přemlouvala a snažila se k němu být tolerantní. K čemu to vedlo – pamatuje si celý svět.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com