Případný vstup Finska do Severoatlantické aliance bude pro Rusko „rozhodně“ představovat hrozbu, uvedl dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Konkrétní kroky Moskvy v reakci na rozšíření NATO budou podle něj záviset na tom, nakolik se vojenská infrastruktura aliance posune k ruským hranicím. Mluvčí Kremlu podle ruských agentur také uvedl, že žádná strana si nepřeje přímý střet mezi Ruskem a NATO, současně ale varoval, že Rusko odpoví na případný zásah do „speciální vojenské operace“, tedy do války, kterou Moskva od konce února vede proti Ukrajině.
Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová dnes oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Pokud země skutečně o členství v alianci v následujících dnech požádá, bude přijímací proces zřejmě hladký a rychlý. O vstupu do NATO uvažuje také Švédsko. Postoj dosud neutrálních zemí mění válka proti Ukrajině, kterou ruská armáda na rozkaz prezidenta Vladimira Putina rozpoutala před 78 dny.
„Další rozšíření NATO neudělá náš kontinent stabilnějším a bezpečnějším,“ prohlásil dnes Putinův mluvčí podle agentury Interfax. „Vždy se posuzují a analyzují nejrůznější varianty,“ odvětil na otázku, zda v Kremlu počítali s takovou reakcí na „speciální operaci“.
„NATO se posouvá naším směrem. Proto se samozřejmě toto vše stane součástí speciální analýzy a vypracování nezbytných opatření pro to, abychom nastolili rovnováhu v situaci a zajistili naši bezpečnost,“ řekl Peskov.
„Přímému střetu Ruska a NATO se chtějí všichni vyhnout, i Rusko,“ zdůraznil Peskov podle agentury TASS. Připomněl, že prohlášení v tomto smyslu opakovaně zazněla z Moskvy, Bruselu a Washingtonu, a to i na nejvyšší úrovni, z úst amerického prezidenta Joea Bidena. Nicméně varoval, že Rusko „rozhodně odpoví“ jakékoliv straně, která se jakkoli pokusí „vlézt na Ukrajinu“ a zasáhnout do operace ruských sil.
